Firma Proxmox vydala novou serverovou distribuci Datacenter Manager ve verzi 1.0 (poznámky k vydání). Podobně jako Virtual Environment, Mail Gateway či Backup Server je založená na Debianu, k němuž přidává integraci ZFS, webové administrační rozhraní a další. Datacenter Manager je určený ke správě instalací právě ostatních distribucí Proxmox.
Byla vydána nová verze 2.4.66 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešeno je mimo jiné 5 bezpečnostních chyb.
Programovací jazyk JavaScript (Wikipedie) dnes slaví 30 let od svého oficiálního představení 4. prosince 1995.
Byly zveřejněny informace o kritické zranitelnosti CVE-2025-55182 s CVSS 10.0 v React Server Components. Zranitelnost je opravena v Reactu 19.0.1, 19.1.2 a 19.2.1.
Bylo rozhodnuto, že nejnovější Linux 6.18 je jádrem s prodlouženou upstream podporou (LTS). Ta je aktuálně plánována do prosince 2027. LTS jader je aktuálně šest: 5.10, 5.15, 6.1, 6.6, 6.12 a 6.18.
Byla vydána nová stabilní verze 3.23.0, tj. první z nové řady 3.23, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána verze 6.0 webového aplikačního frameworku napsaného v Pythonu Django (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Po více než 7 měsících vývoje od vydání verze 6.8 byla vydána nová verze 6.9 svobodného open source redakčního systému WordPress. Kódové jméno Gene bylo vybráno na počest amerického jazzového klavíristy Gene Harrise (Ray Brown Trio - Summertime).
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za listopad (YouTube).
Google Chrome 143 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 143.0.7499.40 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 13 bezpečnostních chyb.
Umožňuje protokol TCP, abych do packetu napsal routu, kudy chci packet poslat, včetně NATu?
řekněme kdyby to bylo možné, poslal bych packet na domácí router, další adresa by byla nějaký větší routovací server na páteřní síti providera, následovaly by adresy pár routerů na páteřní síti, další adresa router providera který poskytuje připojení domácnosti/firmě kde je cílový počítač, pak (pokud má cílový domácí router veřejnou IP) router v cílovém místě, nakonec adresa konkrétního stroje za NATem.
10.0.0.138 (muj router)
85.71.1.1 (fiktivní router providera)
200.23.101.2 (fiktivní router na páteřní síti)
...(pár adres)
92.45.22.17 (veřejná IP domácího routeru)
192.168.0.10 (cílový PC za NATem)
Výhodu bych viděl v tom, že bych mohl směrovat packety za NAT bez VPN a páteřní routery by nemuseli tolik hledat kam má packet přijít - prostě by si ho doručily na "kraj" páteřní sítě a dál by routery četly adresy z packetu.
Řešení dotazu:
Pokud si to ve své síti povolíte, bude Vám to fungovat. V dnešním veřejném internetu IMO ani náhodou...
Tiskni
Sdílej: