Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Umožňuje protokol TCP, abych do packetu napsal routu, kudy chci packet poslat, včetně NATu?
řekněme kdyby to bylo možné, poslal bych packet na domácí router, další adresa by byla nějaký větší routovací server na páteřní síti providera, následovaly by adresy pár routerů na páteřní síti, další adresa router providera který poskytuje připojení domácnosti/firmě kde je cílový počítač, pak (pokud má cílový domácí router veřejnou IP) router v cílovém místě, nakonec adresa konkrétního stroje za NATem.
10.0.0.138 (muj router)
85.71.1.1 (fiktivní router providera)
200.23.101.2 (fiktivní router na páteřní síti)
...(pár adres)
92.45.22.17 (veřejná IP domácího routeru)
192.168.0.10 (cílový PC za NATem)
Výhodu bych viděl v tom, že bych mohl směrovat packety za NAT bez VPN a páteřní routery by nemuseli tolik hledat kam má packet přijít - prostě by si ho doručily na "kraj" páteřní sítě a dál by routery četly adresy z packetu.
Řešení dotazu:
Pokud si to ve své síti povolíte, bude Vám to fungovat. V dnešním veřejném internetu IMO ani náhodou...
Tiskni
Sdílej: