Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
V pořadí šestou knihou autora Martina Malého, která vychází v Edici CZ.NIC, správce české národní domény, je titul Kity, bity, neurony. Kniha s podtitulem Moderní technologie pro hobby elektroniku přináší ucelený pohled na svět současných technologií a jejich praktické využití v domácích elektronických projektech. Tento knižní průvodce je ideální pro každého, kdo se chce podívat na současné trendy v oblasti hobby elektroniky, od
… více »Linux Foundation zveřejnila Výroční zprávu za rok 2025 (pdf). Příjmy Linux Foundation byly 311 miliónů dolarů. Výdaje 285 miliónů dolarů. Na podporu linuxového jádra (Linux Kernel Project) šlo 8,4 miliónu dolarů. Linux Foundation podporuje téměř 1 500 open source projektů.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.12.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
OpenZFS (Wikipedie), tj. implementace souborového systému ZFS pro Linux a FreeBSD, byl vydán ve verzi 2.4.0.
Řešení dotazu:
find složka -iname *.pdf -exec evince {} +
pokud používáš evince
find . -iname '*.pdf' -print0 | xargs -0 okular(případně můžeš okular nahradit za jiný prohlížeč)
xargs nohup okular &.
Problém je v tom, že ampersand interpretuje shell, ze kterého se spouští find. Zrovna před pár dny se tu přesně tento problém řešil.
Co se týká významu, co se zkusit podívat do manuálových stránek příslušných příkazů (find, xargs, nohup)?
& není v příkazu pro find, ale za pajpou u příkazu xargs.
find (a xargs) a vztahuje se k příkazu xargs, ne k jednotlivým okularům.
find . -iname '*.pdf' -exec bash -c "okular3000 {} &" \;
což spustí na pozadí tři okular3000 (ovšem v novém shellu - nikoliv jako jobs v tom aktuálním), ale nevidím způsob, jak stejným způsobem spustit okular s více argumenty, krom spuštění "find na pozadí" nebo "xargs na pozadí" což dělá skoro totéž:
find . -iname '*.pdf' -exec okular {} \+ &
find . -iname '*.pdf' -print0 | xargs -O okular &
má to vedlejší efekt že na pozadí jako job běží xargs (okular běží na pozadí jako potomek xargs), ale nepovažuji to za problém, spíš kvituji že mi neběží tři okulary.
Find má ještě vedlejší efekt že když se vyčerpá počet argumentů tak čeká až okular zavřete a otevře zbytek, xargs defaultně také, ale lze mu vnutit třeba -N 1000, což by na otevření pár milionů pdf mohlo stačit :)
Nebo máte nějaké lepší řešení jak spustit na pozadí okular s více argumenty, aniž by jako rodič běžel find či xargs?
Tento stav nastal, ale nenapadá mne proč by to měl být problém, pokud se použije okular, který umí otevřít víc pdf najednou.
V tom problém není. Problém je v tom, že některé příspěvky v diskusi vyznívaly tak, jako by to automaticky fungovalo s jakýmkoli prohlížečem a ampersand zajišťoval paralelní spouštění jednotlivých příkazů. Některé pak dokonce tvrdily zcela nepravdivé věci (jako např. ty nesmysly o fungování nohup). Proto jsem se to pokusil uvést na pravou míru.
find . -iname '*.pdf' -print0 | xargs -0 nohup okular &-iname vyhledává podle jména a nerozlišuje velká-malá písmena -print0 vypíše výsledky, mezi ně dá znak null xargs a nohup jsou jiné programy, xargs vytváří příkazy ze stdin a nohup spouští program na pozadí tak aby ho nešlo ukončit ctrl-c
man find
man xargs
man nohup
nohup nespouští program na pozadí (jak si lze snadno ověřit), ale funguje jako wrapper, díky kterému je ignorován signál HUP (odtud jeho název), zatímco kombinace kláves Ctrl-C způsobí poslání signálu INT, takže tou program bez problémů ukončíte (pokud ji neignoruje on sám, ale pak ho zase neukončí ani bez nohup).
xargs: POZOR: Nezamýšleli jste, čistě náhodou, že se tak ptám, použít přepínač --null?
Neignorujte xargs, chce si s vámi povídat, je to taky jen program a má své potřeby a city :D
Aneb jak občas říkám na školeních účastníkům: chce-li člověk spravovat Linux, měl by se naučit dvě věci, které ho praxe s Windows odnaučí:
nohup je zbytečné, protože nezavřené IO také většině aplikací nevadí. Akorát se pak zbytečně zapisuje na disku a všude se válí nohup.out.
Jsem z té otázky poněkud zmatený. Jako shell používám bash, stejně jako autor otázky.
SIGHUP nerozesílá bash, ale emulátor terminálu. Bash jej pouze rozešle dále pokud jej dostane (je to napsáno i v manu). Jako emulátor terminálu používám konsoli z KDE. Zkoušel jsem teď i xterm a ten SIGHUP zasílá taky. Projel jsem to i stracem a SIGHUP tam byl.
SIGTERM či SIGKILL a neklikám na křížky apod.), ukončuji v něm běžící shell (slovy exit či spíš CTRL+D, asi zvyk z ssh sessions). S ohledem na shopt huponexit = off (to je to co jsem říkal že je u shellů obvyklé) bash SIGHUP sám nepošle, a konsole pak také ne, a procesy na pozadí nic nedostanou a běží dál, zdědí je init. Pokud terminál ukončíte SIGTERM či SIGKILL pak ano, bash přepošle signály co dostane dál a nohup má smysl.
Tiskni
Sdílej: