Na YouTube byly zveřejněny videozáznamy přednášek z hackerské konference DEF CON 33, jež proběhla 7. až 10. srpna v Las Vegas.
Bun (Wikipedie), tj. běhové prostředí (runtime) a toolkit pro JavaScript a TypeScript, alternativa k Node.js a Deno, byl vydán ve verzi 1.3. Představení novinek také na YouTube. Bun je naprogramován v programovacím jazyce Zig.
V Lucemburku byly oznámeny výsledky posledního kola výzev na evropské továrny pro umělou inteligenci neboli AI Factories. Mezi úspěšné žadatele patří i Česká republika, potažmo konsorcium šesti partnerů vedené VŠB – Technickou univerzitou Ostrava. V rámci Czech AI Factory (CZAI), jak se česká AI továrna jmenuje, bude pořízen velmi výkonný superpočítač pro AI výpočty a vznikne balíček služeb poskytovaný odborníky konsorcia. Obojí bude sloužit malým a středním podnikům, průmyslu i institucím veřejného a výzkumného sektoru.
Byla vydána (𝕏) zářijová aktualizace aneb nová verze 1.105 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.105 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Řešení dotazu:
find složka -iname *.pdf -exec evince {} +pokud používáš evince
find . -iname '*.pdf' -print0 | xargs -0 okular(případně můžeš okular nahradit za jiný prohlížeč)
xargs nohup okular &
.
Problém je v tom, že ampersand interpretuje shell, ze kterého se spouští find
. Zrovna před pár dny se tu přesně tento problém řešil.
Co se týká významu, co se zkusit podívat do manuálových stránek příslušných příkazů (find
, xargs
, nohup
)?
&
není v příkazu pro find
, ale za pajpou u příkazu xargs
.
find
(a xargs
) a vztahuje se k příkazu xargs
, ne k jednotlivým okularům.
find . -iname '*.pdf' -exec bash -c "okular3000 {} &" \;což spustí na pozadí tři okular3000 (ovšem v novém shellu - nikoliv jako jobs v tom aktuálním), ale nevidím způsob, jak stejným způsobem spustit okular s více argumenty, krom spuštění "find na pozadí" nebo "xargs na pozadí" což dělá skoro totéž:
find . -iname '*.pdf' -exec okular {} \+ & find . -iname '*.pdf' -print0 | xargs -O okular &má to vedlejší efekt že na pozadí jako job běží xargs (okular běží na pozadí jako potomek xargs), ale nepovažuji to za problém, spíš kvituji že mi neběží tři okulary. Find má ještě vedlejší efekt že když se vyčerpá počet argumentů tak čeká až okular zavřete a otevře zbytek, xargs defaultně také, ale lze mu vnutit třeba -N 1000, což by na otevření pár milionů pdf mohlo stačit :) Nebo máte nějaké lepší řešení jak spustit na pozadí okular s více argumenty, aniž by jako rodič běžel find či xargs?
Tento stav nastal, ale nenapadá mne proč by to měl být problém, pokud se použije okular, který umí otevřít víc pdf najednou.
V tom problém není. Problém je v tom, že některé příspěvky v diskusi vyznívaly tak, jako by to automaticky fungovalo s jakýmkoli prohlížečem a ampersand zajišťoval paralelní spouštění jednotlivých příkazů. Některé pak dokonce tvrdily zcela nepravdivé věci (jako např. ty nesmysly o fungování nohup
). Proto jsem se to pokusil uvést na pravou míru.
find . -iname '*.pdf' -print0 | xargs -0 nohup okular &-iname vyhledává podle jména a nerozlišuje velká-malá písmena -print0 vypíše výsledky, mezi ně dá znak null xargs a nohup jsou jiné programy, xargs vytváří příkazy ze stdin a nohup spouští program na pozadí tak aby ho nešlo ukončit ctrl-c
man find
man xargs
man nohup
nohup
nespouští program na pozadí (jak si lze snadno ověřit), ale funguje jako wrapper, díky kterému je ignorován signál HUP
(odtud jeho název), zatímco kombinace kláves Ctrl-C způsobí poslání signálu INT
, takže tou program bez problémů ukončíte (pokud ji neignoruje on sám, ale pak ho zase neukončí ani bez nohup
).
xargs: POZOR: Nezamýšleli jste, čistě náhodou, že se tak ptám, použít přepínač --null?
Neignorujte xargs
, chce si s vámi povídat, je to taky jen program a má své potřeby a city :D
Aneb jak občas říkám na školeních účastníkům: chce-li člověk spravovat Linux, měl by se naučit dvě věci, které ho praxe s Windows odnaučí:
nohup
je zbytečné, protože nezavřené IO také většině aplikací nevadí. Akorát se pak zbytečně zapisuje na disku a všude se válí nohup.out
.
Jsem z té otázky poněkud zmatený. Jako shell používám bash, stejně jako autor otázky.
SIGHUP nerozesílá bash, ale emulátor terminálu. Bash jej pouze rozešle dále pokud jej dostane (je to napsáno i v manu). Jako emulátor terminálu používám konsoli z KDE. Zkoušel jsem teď i xterm a ten SIGHUP zasílá taky. Projel jsem to i stracem a SIGHUP tam byl.
SIGTERM
či SIGKILL
a neklikám na křížky apod.), ukončuji v něm běžící shell (slovy exit
či spíš CTRL+D
, asi zvyk z ssh sessions). S ohledem na shopt huponexit = off
(to je to co jsem říkal že je u shellů obvyklé) bash SIGHUP
sám nepošle, a konsole pak také ne, a procesy na pozadí nic nedostanou a běží dál, zdědí je init. Pokud terminál ukončíte SIGTERM
či SIGKILL
pak ano, bash přepošle signály co dostane dál a nohup má smysl.
Tiskni
Sdílej: