Byla vydána nová verze 25.05.11 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Nejnovější Shotcut je již vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Svobodný elektronický platební systém GNU Taler (Wikipedie, cgit) byl vydán ve verzi 1.0. GNU Taler chrání soukromí plátců a zároveň zajišťuje, aby byl příjem viditelný pro úřady. S vydáním verze 1.0 byl systém spuštěn ve Švýcarsku.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 209. brněnský sraz, který proběhne tento pátek 16. května od 18:00 ve studentském klubu U Kachničky na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického na adrese Božetěchova 2/1. Jelikož se Brno stalo jedním z hlavních míst, kde se vyvíjí open source knihovna OpenSSL, tentokrát se OpenAlt komunita potká s komunitou OpenSSL. V rámci srazu Anton Arapov z OpenSSL
… více »GNOME Foundation má nového výkonného ředitele. Po deseti měsících skončil dočasný výkonný ředitel Richard Littauer. Vedení nadace převzal Steven Deobald.
Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
Řešení dotazu:
…sleep(3) may be implemented using SIGALRM; mixing calls to alarm() and sleep(3) is a bad idea.…
Dala by se v hlavní programové smyčce nahradit funkce sleep za jiný mechanismus?Jinak na modernich jadrech by sel take pouzit cekani na timerfd, viz treba http://www.kernel.org/doc/man-pages/online/pages/man2/timerfd_create.2.html
sleep()
nebo nanosleep()
. Luboš měl ale IMHO na mysli to, že někdy autoři programů místo pasivního čekání na nějakou událost využívají smyčku, která se v pravidelných intervalech ptá, jestli už událost nastala. Při krátkém intervalu se tím zbytečně zatěžují zdroje, při dlouhém se zase prodlužuje reakční doba. Někdy to samozřejmě jinak dělat nejde, ale často se to z neznalosti nebo lenosti používá, i když mechanismy pro pasivní čekání existují.
nanosleep() podle manuálu pro krátké intervaly čekal aktivně
I kdyby ano, tady se bavíme o náhradě za sleep()
, takže o takový interval zcela určitě nejde.
Každopádně s prostředky pro sleep() bych si moc starostí nedělal, test jedné podmínky jednou za několik sekund (granularita funkce sleep) je zanedbatelná zátěž.
Tady si asi nerozumíme. Neměl jsem na mysli zátěž funkce sleep()
samotné, ale o ty periodické kontroly, tj. konstrukce typu
while (!ready()) { usleep(100); }
když na něco čekáte. Pokud ten interval bude příliš krátký, budou opakované kontroly příliš zatěžovat procesor (a možná i něco jiného). Bude-li příliš dlouhý, pak máte příliš dlouhou odezvu. Pokud existují prostředky, jak se nechat probudit až tehdy, když je podmínka splněná (a hned, jakmile je splněná), měla by jim být dána přednost.
Pokud ti přijde nějaký signál, sleep bude přerušen a ty nebudeš vědět jak dlouho ještě čekat.man sleep(3) rika neco jineho:
Zero if the requested time has elapsed, or the number of seconds left to sleep, if the call was interrupted by a signal handler.
int own_sleep (time_t seconds, time_t useconds) { #if LINUX struct timeval interval; if (seconds < 0) seconds = 0; if (useconds < 0) useconds = 0; if (seconds == 0 && useconds == 0) return -1; memset(&interval, 0, sizeof(interval)); interval.tv_sec = seconds; interval.tv_usec = useconds; return select (FD_SETSIZE, NULL, NULL, NULL, &interval); #endif #if !(defined __MINGW32__ || defined _MSC_VER) struct timeval now, deadline; gettimeofday (&deadline, NULL); #if 0 deadline.tv_usec += usec; deadline.tv_sec += deadline.tv_usec / 1000000; deadline.tv_usec %= 1000000; #else deadline.tv_sec += useconds; deadline.tv_usec += seconds; #endif do { gettimeofday (&now, NULL); } while ((now.tv_sec < deadline.tv_sec) || (now.tv_sec == deadline.tv_sec && now.tv_usec < deadline.tv_usec)); #else /* MinGW has no gettimeofday(). ftime() seems to be the best alternative as I * don't know of any standard Windows function with microsecond accuracy. I * should have a look at the Cygwin source code... - dbjh */ struct timeb tb; int32_t int now, deadline; ftime (&tb); deadline = tb.time * 1000 + tb.millitm + useconds / 1000; do { ftime (&tb); now = tb.time * 1000 + tb.millitm; } while (now < deadline); #endif }zakladni problem je v tom, ze kazde aktivni volani sleep, za pomoci dodatecnych funkci vytvari rezii na CPU a na volani prislusnych prostredku. Nejlepsi je pouziti timeoutu pro uvedeny select().
pthread_mutex_lock(mutex); clock_gettime(CLOCK_REALTIME, &abstime); abstime.tv_nsec += msec * 1000000; abstime.tv_sec += sec; if (abstime.tv_nsec > 1000000000UL) { abstime.tv_nsec %= 1000000000UL; abstime.tv_sec += 1; } rc = pthread_cond_timedwait(cond, mutex, &abstime); if (rc != ETIMEDOUT) WARN("Predcasny timeout (rc=%d)", rc); pthread_mutex_unlock(mutex);Před použitím se musely inicializovat proměnné "mutex" a "cond". Ale zase pomocí funkce pthread_cond_signal() šlo čekání okamžitě zrušit.
Tiskni
Sdílej: