Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
Chceš akorát provést graficky to vyplnění ploch jako na obrázku po.png nebo získat informaci, které křivky spolu tvoří vyplněný objekt?
To první je jednodušší. Hledej „paritní řádkové vyplňování“ nebo „vyplňování rozkladovými řádky“.
(Sorry nedalo mi to
)
), ale software dodávaný k těmto zařízením to má již vyřešené.
, pokud mu to nevadí
), která ovšem podřezání (rozptyl) má větší než laser (laser u tenkých plechů ten rozptyl má zanedbatelný, ale je zbytečné to rozebírat
). Co se týče přesnosti při dobrém seřízení a nastavení je ta přesnost ve 2D rozhodně pod 0.1mm.
.
Pořadí řezání:
Snad to bude pochopitelnější z přiloženého obrázku.
Pro určení strany, po které řezat, by snad šlo nějak využít modifikaci toho vyplňovací algoritmu - řeže se po „nevyplněných“ stranách.
Ty konkávní tvary jsem bral v úvahu a mělo by to fungovat i tak. Hodnota se zvyšuje jen v případě, že okno je celé uvnitř jiného, překrývající se v úvahu neberou.
Pokud něco zajímavého vymyslíš tak se pak určitě poděl.
MnozinaKrivek K
Krivka i,j
for i in K:
for j in (K-i):
if (j.bod uvnitr i) then j.level++
Tím bych pro každou křivku dostal úroveň stejně jako na druhém obrázku z úvodního příspěvku. Vyřezávání pak probíhá od nejvyšší úrovně. Úroveň kromě pořadí řezání značí i stranu – každá sudá úroveň značí vnější hranu a lichá vnitřní.
Tento celý postup je ovšem založen na tom, že umíme určit jestli bod leží uvnitř nebo vně křivky. Tady přichází na řadu modifikovaný postup řádkového vyplňování, ale možná by přesnější termín byl ray casting. V podstatě jde o to vrhnout z testovaného bodu paprsek (libovolným směrem) a zkontrolovat jestli je počet průsečíků s křivkou lichý (bod je uvniř) nebo sudý (bod je vně). Je potřeba ještě promyslet speciální případy, např. paprsek procházející vrcholem, ale to se řeší právě v řádkovém vyplňování, takže vyhrabu pár poznámek ze školy a nejspíš to tam najdu.
Ještě musíš vzít v úvahu, že u nekonvexních křivek ti to může jednu křivku protnout vícekrát. A další problém je, kam vlastně paprsek vrhat - podívej se na příklad v příloze.
A ještě mám takový dotaz víceméně nesouvisející s postupem co řešíme. Co se vlastně bude dít s tím materiálem, který jde pryč. Jen se odřízne podle obrysů nebo se postupně celý odfrézuje?
).
.
) provedeno v bloku (řádku), ve kterém je řazena funkce (G40/G41/G42), takže blok (řádek) předem by jste měl být ve vzdálenosti větší než R nástroje od řezané kontury. A ideální je aby pohyb v bloku kde je kompenzace řazena byl v rovině XY (předpokládám tuto rovinu) větší než R nástroje, pak je pohyb stroje „čistý“
.
Tiskni
Sdílej: