V jádře Linux byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost GhostLock aneb CVE-2026-43499. Lokálnímu uživateli umožňuje získat práva roota a také obejít kontejnerovou izolaci. Zranitelnost existovala v Linuxu 15 let, tj. od roku 2011, od Linuxu verze 2.6.39.
Evropská komise předběžně shledala, že návykový design aplikací Instagram a Facebook od americké společnosti Meta porušuje unijní nařízení o digitálních službách (DSA). Návykový design zahrnuje například takzvané nekonečné posouvání, automatické přehrávání videí, tzv. push notifikace, kdy aplikace uživatele vybízí k návratu do jejího prostředí, či vysoce personalizovaný algoritmus, který rychle pozná, co uživatele baví a snaží
… více »Byla vydána verze 1.97.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Švýcarská společnost Punkt. má nově v nabídce telefon Punkt. MC03. Telefon byl navržen ve Švýcarsku s důrazem na soukromí a digitální suverenitu a vyroben v Německu. V telefonu běží operační systém AphyOS (Apostrophy OS) založený na AOSP (Android Open Source Project) 15. Cena telefonu je 745 eur.
TypeScript (Wikipedie), tj. JavaScript rozšířený o statické typování a další atributy, byl vydán v nové verzi 7.0. Kompilátor byl kvůli výkonu přepsán z TypeScriptu do Go.
Europarlament podpořil pozměněnou verzi výjimky známé jako „chat control 1.0“ umožňující firmám skenovat soukromou komunikaci na internetu kvůli ochraně dětí před zneužitím. Pozměňovací návrhy přijaté europoslanci však počítají s tím, že z výjimky bude vyřazena šifrovaná komunikace. Výjimka přestala platit začátkem dubna poté, co se Evropský parlament a Rada EU nedokázaly shodnout na jejím prodloužení. Rada následně přijala
… více »Nejnovější X.Org X server 21.1.24 a Xwayland 24.1.13 řeší 2 bezpečnostní chyby.
Clement "Clem" Lefebvre publikoval souhrn dění v Linux Mintu za červen 2026. Vypíchnuta je vylepšená podpora Waylandu. Už není považována za experimentální. V příští verzi Linux Mintu, plánována je na Vánoce, bude běh Cinnamonu plně podporován na X11 i Waylandu. V květnu na vývoj Linux Mintu přispělo 611 dárců celkovou částkou 19 612 dolarů. Dalších 2 326 patronů přispělo na Patreonu celkovou částkou 5 334 dolarů.
V Linuxu v KVM byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost Januscape aneb CVE-2026-53359. Root na hostovaném počítači (virtuální stroj) může obejít izolaci a získat plnou kontrolu nad hostitelským systémem (DoS útok nebo vzdálené spuštění kódu s právy roota). Na obou hlavních architekturách – Intel i AMD. Zranitelnost v Linuxu existovala téměř 16 let (od srpna 2010 do června 2026).
Tribunál Soudního dvora Evropské unie dnes zamítl několik žalob, v nichž se americká společnost Apple ohrazovala proti pravidlům fungování velkých technologických společností na unijním trhu. Applu se nelíbilo, že jeho obchod s aplikacemi a operační systém iOS mají podléhat přísnějším povinnostem jen proto, že Brusel firmu považuje za takzvaného gatekeepera, tedy strážce přístupu.
typedef struct _node {
struct _node* pNext; // pointer to next node in dynamically allocated list
int data; // data carried by this item
} Node;
int main() {
char name[1024];
Node *head = NULL;
do
{
printf("Zadej jmeno: ");
scanf("%s", name);
// dynamic allocation of single structure (heap)
Node* newNode = malloc(sizeof(Node));
newNode->data = strlen(name);
newNode->pNext = NULL;
if(head == NULL) // First element
{
head = newNode;
continue;
}
// Not first element
Node* pNode = head; // current node
while(pNode->pNext != NULL)
pNode = pNode->pNext;
// Add
pNode->pNext = newNode;
}
while(strcmp(name, "KONEC") != 0);
Node* pNode = head;
Kdyz si to rozeberu, tak:
pNode = head;Zkopiruje prvni node do druheho.
while (pNode->next != NULL) {
pNode = pNode->next;
}
Tohle prochazi seznam od prvniho node. Ale jak si to mam predstavit? Program v druhe iteraci utvoril kopii stuktury prvniho node (head), tzn. jeho obsah zkopiroval do pointeru na strukturu jmenem pNode.
V tom pripade podle toho, co vim, polozka pNode->next jako "protejsek" head->next obsahuje adresu na strukturu, ktera je nulova (head->next = NULL). Vysledek WHILE je tedy nenulovy a provede se prikaz:
pNode = pNode->next;A tady nerozumim, co se timto prikazem mysli. Resp. jak se timto zajisti traverze. Co presne udela? Ja to vidim takto: pNode je kopie head a pNode->next jako pointer obsahuje adresu na strukturu, ktera ma hodnotu NULL. Prikaz tedy ve druhe iteraci prepise pNode na strukturu, kde maji vsechny prvky NULL hodnotu. Dalsi WHILE tedyneprobehne a dojde k pridani noveho node do pNode-next. Pak dojde ke treti iteraci, znovu se vytvori pNode jako kopie head a udela se test. Jenze tady me chapani konci... nechapu, proc se znovu kopiruje head... Vim, ze kopie struktury ukazuje na stejne misto v pameti (kopie "mělká"). Dojde snad k tomu, ze kdyz ve treti (az n-te) iteraci porad kopiruju head, ty predchozi nody jsou nejak uchovavany provazane v pameti, kam ukazuje head? Potom by se jednalo o jakesi pole struktur. Ono to asi cele bude jinak ja jen chtel nastinit, k cemu jsem zatim v mych uvahach dospe. Nedokazu jaksi prolomit tu barieru abstrakce, takze kdyby me nekdo nakopl, velmi bych to ocenil. Jeste tu mam jednu moznost: pNode->next je v definici struktury ukazatel na strukturu samu. Takze struktura se prepise sama sebou? Potom nerozumim, jakym zpusobem je pak propojena s head...
Řešení dotazu:
Kdyz si to rozeberu, tak:pNode = head;Zkopiruje prvni node do druheho.while (pNode->next != NULL) { pNode = pNode->next; }Tohle prochazi seznam od prvniho node. Ale jak si to mam predstavit? Program v druhe iteraci utvoril kopii stuktury prvniho node (head), tzn. jeho obsah zkopiroval do pointeru na strukturu jmenem pNode.
Linkovaný zoznam sa graficky znázorňuje, ako rad krabičiek pospájaných šipkami. Šipka v tom rade, je vlastne to 'next' a je to pointer na štruktúru Node(krabičku). pNode je dočasná premenná. Priradením pNode=head sa povie, že premenná pNode (šípka) ukazuje na tú istú krabičku, na ktorú ukazuje šípka head. Nekopíruje sa celá štruktúra, ale sa kopíruje adresa na štruktúru - teda pointer. V tom while cykle sa potom premenná pNode postupne namieri na ďalšiu a ďalšiu krabičku v zozname a cyklus skončí vtedy, keď bude namierená na poslednú krabičku - teda tú, ktorej next je NULL.
Po skonečení while cyklu je pNode teda šípka ukazujúca na posledný prvok v zozname. A do pNode->next sa priradí adresa na pridávaný prvok - ten, na ktorý ukazuje šípka newNode. Tým je prvok pridaný na koniec zonamu.
Ahoj, pNode = head; Zkopiruje prvni node do druheho.Tvoje uvaha je chybna jiz na tomto prvnim kroku. pNode totiz neni kopie head, ale jen ukazatel (pointer, proto to male p) na head. Tedy cast
while (pNode->next != NULL) { pNode = pNode->next; }dela to, ze v existujici strukture hleda adresu posledniho prvku v seznamu. Koukni se treba sem, ten pNode se posouva stejne jako pAkt na te strance na obrazku 3.
Tiskni
Sdílej: