Offpunk byl vydán ve verzi 3.0. Jedná se o webový prohlížeč běžící v terminálu a podporující také protokoly Gemini, Gopher a RSS. Přibyl nástroj xkcdpunk pro zobrazení XKCD v terminálu.
Promethee je projekt, který implementuje UEFI (Unified Extensible Firmware Interface) bindingy pro JavaScript. Z bootovacího média načítá a spouští soubor 'script.js', který může používat UEFI služby. Cílem je vytvořit zavaděč, který lze přizpůsobit pomocí HTML/CSS/JS. Repozitář se zdrojovými kódy je na Codebergu.
Zpráva Justičního výboru Sněmovny reprezentantů upozorňuje na cenzurní kampaň Evropské komise, mířenou proti svobodě projevu na sociálních sítích. V dokumentu se uvádí, že se Evropská komise během posledních šesti let účastnila více než 100 uzavřených jednání, během nichž po platformách požadovala úpravy pravidel moderování obsahu, přičemž toto úsilí Komise zahrnovalo i cenzuru politických názorů a pravdivých informací. Výbor zdůrazňuje, že tento přístup Bruselu ohrožuje ústavou zaručená práva Američanů na svobodu projevu.
Linus Torvalds vydal jádro Linux 6.19. Podrobný výčet změn je ke zhlédnutí na stránce Kernel Newbies, stručné výběry v LWN (část první, druhá).
Do prodeje jde tichá bezdrátová herní myš Logitech PRO X2 SUPERSTRIKE s analogovými spínači s haptickou odezvou (HITS, Haptic Inductive Trigger System). Cena je 4 459 Kč.
Microsoft na GitHubu zveřejnil zdrojový kód projektu LiteBox, jedná se o 'knihovní operační systém' (library OS) zaměřený na bezpečnost, využívající systémovou architekturu LVBS k ochraně jádra před útoky z uživatelského prostoru. LiteBox je napsán v Rustu a uvolněný pod licencí MIT. Projekt je teprve v rané fázi vývoje.
BreezyBox je open-source shell a virtuální terminál pro populární jednočip ESP32. Nabízí základní unixové příkazy, sledování aktuálního pracovního adresáře (CWD), jednoduchý instalátor a spouštěč aplikací v podobě ELF binárních souborů, zabudovaný HTTP server nebo třeba ovládání WiFi - ukázka použití coby 'malého osobního počítače'. Ačkoliv je BreezyBox inspirovaný BusyBoxem, oproti němu má tento projekt několik externích závislostí, zejména na ESP-IDF SDK. BreezyBox je dostupný pod licencí MIT.
Byl představen cross-assembler xa.sh, napsaný čistě v Bourne shell skriptu. Tento nástroj umožňuje zpracovávat assemblerový kód pro Intel 8080, přičemž je možné snadno přidat podporu i pro další architektury, například 6502 a 6809. Skript využívá pouze různé běžné unixové příkazy jako jsou awk, sed nebo printf. Skript si lze stáhnout z GitHubového repozitáře projektu.
Byla představena nová verze modelu Claude Opus 4.6 od společnosti Anthropic. Jako demonstraci možností Anthropic využil 16 agentů Claude Opus 4.6 k vytvoření kompilátoru jazyka C, napsaného v programovacím jazyce Rust. Claude pracoval téměř autonomně, projekt trval zhruba dva týdny a náklady činily přibližně 20 000 dolarů. Výsledkem je fungující kompilátor o 100 000 řádcích kódu, jehož zdrojový kód je volně dostupný na GitHubu pod licencí Creative Commons.
Kultovní britský seriál The IT Crowd (Ajťáci) oslavil dvacáté výročí svého prvního vysílání. Sitcom o dvou sociálně nemotorných pracovnících a jejich nadřízené zaujal diváky svým humorem a ikonickými hláškami. Seriál, který debutoval v roce 2006, si i po dvou dekádách udržuje silnou fanouškovskou základnu a pravidelně se objevuje v seznamech nejlepších komedií své doby. Nedávné zatčení autora seriálu Grahama Linehana za hatecrime však vyvolává otázku, jestli by tento sitcom v současné Velké Británii vůbec vznikl.
typedef struct _node {
struct _node* pNext; // pointer to next node in dynamically allocated list
int data; // data carried by this item
} Node;
int main() {
char name[1024];
Node *head = NULL;
do
{
printf("Zadej jmeno: ");
scanf("%s", name);
// dynamic allocation of single structure (heap)
Node* newNode = malloc(sizeof(Node));
newNode->data = strlen(name);
newNode->pNext = NULL;
if(head == NULL) // First element
{
head = newNode;
continue;
}
// Not first element
Node* pNode = head; // current node
while(pNode->pNext != NULL)
pNode = pNode->pNext;
// Add
pNode->pNext = newNode;
}
while(strcmp(name, "KONEC") != 0);
Node* pNode = head;
Kdyz si to rozeberu, tak:
pNode = head;Zkopiruje prvni node do druheho.
while (pNode->next != NULL) {
pNode = pNode->next;
}
Tohle prochazi seznam od prvniho node. Ale jak si to mam predstavit? Program v druhe iteraci utvoril kopii stuktury prvniho node (head), tzn. jeho obsah zkopiroval do pointeru na strukturu jmenem pNode.
V tom pripade podle toho, co vim, polozka pNode->next jako "protejsek" head->next obsahuje adresu na strukturu, ktera je nulova (head->next = NULL). Vysledek WHILE je tedy nenulovy a provede se prikaz:
pNode = pNode->next;A tady nerozumim, co se timto prikazem mysli. Resp. jak se timto zajisti traverze. Co presne udela? Ja to vidim takto: pNode je kopie head a pNode->next jako pointer obsahuje adresu na strukturu, ktera ma hodnotu NULL. Prikaz tedy ve druhe iteraci prepise pNode na strukturu, kde maji vsechny prvky NULL hodnotu. Dalsi WHILE tedyneprobehne a dojde k pridani noveho node do pNode-next. Pak dojde ke treti iteraci, znovu se vytvori pNode jako kopie head a udela se test. Jenze tady me chapani konci... nechapu, proc se znovu kopiruje head... Vim, ze kopie struktury ukazuje na stejne misto v pameti (kopie "mělká"). Dojde snad k tomu, ze kdyz ve treti (az n-te) iteraci porad kopiruju head, ty predchozi nody jsou nejak uchovavany provazane v pameti, kam ukazuje head? Potom by se jednalo o jakesi pole struktur. Ono to asi cele bude jinak ja jen chtel nastinit, k cemu jsem zatim v mych uvahach dospe. Nedokazu jaksi prolomit tu barieru abstrakce, takze kdyby me nekdo nakopl, velmi bych to ocenil. Jeste tu mam jednu moznost: pNode->next je v definici struktury ukazatel na strukturu samu. Takze struktura se prepise sama sebou? Potom nerozumim, jakym zpusobem je pak propojena s head...
Řešení dotazu:
Kdyz si to rozeberu, tak:pNode = head;Zkopiruje prvni node do druheho.while (pNode->next != NULL) { pNode = pNode->next; }Tohle prochazi seznam od prvniho node. Ale jak si to mam predstavit? Program v druhe iteraci utvoril kopii stuktury prvniho node (head), tzn. jeho obsah zkopiroval do pointeru na strukturu jmenem pNode.
Linkovaný zoznam sa graficky znázorňuje, ako rad krabičiek pospájaných šipkami. Šipka v tom rade, je vlastne to 'next' a je to pointer na štruktúru Node(krabičku). pNode je dočasná premenná. Priradením pNode=head sa povie, že premenná pNode (šípka) ukazuje na tú istú krabičku, na ktorú ukazuje šípka head. Nekopíruje sa celá štruktúra, ale sa kopíruje adresa na štruktúru - teda pointer. V tom while cykle sa potom premenná pNode postupne namieri na ďalšiu a ďalšiu krabičku v zozname a cyklus skončí vtedy, keď bude namierená na poslednú krabičku - teda tú, ktorej next je NULL.
Po skonečení while cyklu je pNode teda šípka ukazujúca na posledný prvok v zozname. A do pNode->next sa priradí adresa na pridávaný prvok - ten, na ktorý ukazuje šípka newNode. Tým je prvok pridaný na koniec zonamu.
Ahoj, pNode = head; Zkopiruje prvni node do druheho.Tvoje uvaha je chybna jiz na tomto prvnim kroku. pNode totiz neni kopie head, ale jen ukazatel (pointer, proto to male p) na head. Tedy cast
while (pNode->next != NULL) { pNode = pNode->next; }dela to, ze v existujici strukture hleda adresu posledniho prvku v seznamu. Koukni se treba sem, ten pNode se posouva stejne jako pAkt na te strance na obrazku 3.
Tiskni
Sdílej: