Cheat Engine (Wikipedie) je s verzí 7.7 k dispozici už také pro Linux. Jedná se o proprietární skener/debugger paměti používaný především k cheatování v počítačových hrách.
Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Pokud se dá předpokládat, že nějaká hodnota může být dále strukturována, je lepší použít element -- pro další strukturování do něj jen vložíte další elementy. Důležitý je také fakt, že elementy se mohou opakovat a můžete určit jejich pořadí. Atributy se používají především v případě, kdy je v nich nějaké doplnění hlavní informace, která je v elementu. Zkuste se inspirovat třeba u HTML -- hlavní obsah stránky je v elementech, a doplňkové informace (styly, velikosti obrázků, odkazy, alternativní texty) jsou v atributech. Každopádně elementy jsou univerzálnější, atributy jsou stručnější a člověka tolik neodvádí od toho hlavního.
PS: jak se formátuje kód se závorkama zde na Abíčku? My to pořád řve, že značka není povolena...Nápověda je přímo pod políčkem, ve kterém se dotaz píše. A taky je tam možnost vložení přílohy, která pak zůstane umístěná na Abíčku spolu s dotazem a nestane se -- jako v případě odkazu na jiný server -- že za chvíli nebude platit.
Vazeni
Pred nekolika lety jsem tady rezignoval na pripominky ohledne dodrzovani pravidel ceskeho pravopisu. To se ovsem jednalo prakticky vyhradne o chyby ve shode podmetu s prisudkem (psani tvrdeho y nebo mekkeho i v pricesti minulem).
Ale to, co tady vidim dnes, uz proste ignorovat nelze. Napsat my (tady odpoved na kdo?) a pokracovat, jakobych (podle dalsiho smyslu vety spravne) napsal mi (tedy komu?) - to uz je proste moc. Chce se mi zvracet.
Pomalu uz zacinam mit strach podivat se do jakekoliv diskuze, co tam zase najdu za hruzy.
A desim se toho, ze jsem asi jediny, komu to vadi...
A rypalum s pripominkami, ze cestina pouziva hacky a carky sdelim, ze nemam k dispozici klavesnici, ktera by mi umoznovala tyto znaky psat. To mi ovsem nebrani v tom, abych psal bez takovych hruz, jako je ta vyse zminena.
ze cestina pouziva hacky a carky sdelimA interpunkcni carka vam obcas vynechava, ze? Asi prisel cas vymenit klavesnici.
<root> <element width="100" height="200">name_of_element</element> </root>Ovšem o daném problému toho vím jen velmi málo a pro konkrétní účel to může být nevhodné řešení.
name_of_element je skutečně jen název elementu, ke kterému by měla být přiřazena nějaká hodnota.
<root> <name_of_element width="100" height="200">value of element</name_of_element> </root>
<root> <element> <name>name_of_element</name> <width>100</width> <height>200</height> </element> </root>Tak první je úspornější, a druhý Vám načte téměř jakýkoliv parser (v jakékoliv aplikace obsažený), což u prvního nemusí být možné (prostě některé aplikace atributy neumí).
< jako <, tedy pro výsledek <root> zapíšete <root>, nebo prostě použijete přepínač „Editor“ :)
<root>
<name_of_element>
<width>100</width>
<height>200</height>
</name_of_element>
</root>
Nebo jak už pár lidí psalo dříve:
<root>
<element>
<name>name_of_element</name>
<width>100</width>
<height>200</height>
</element>
</root>
Ale radši bych volil JSON namísto XML:
{
{
"name": "name_of_element",
"width": 100,
"height": 200
}
}
Nebo, pokud jsou názvy elementů unikátní:
{
"name_of_element": {
"width": 100,
"height": 200
}
}
JSON se v případě mnoha skriptovacích jazyků (Javascript, PHP a další) dá 1:1 mapovat na datové struktury jako jsou asociativní pole (pole indexované řetězci). XML je na tohle moc (a zbytečně) složité.
name_of_element je hodnota, určitě bych ji nedával jako název elementu. Pak není možné použít validaci dokumentu, bude problém s transformací nebo vyhledáváním, editory nebudou schopné správně napovídat… To už pak opravdu můžete použít JSON nebo jakýkoli jiný málo strukturovaný formát, když se připravíte o tyhle výhody XML.
name_of_element je jméno elementu (jak název napovídá), určitě obsahuje i nějakou hodnotu. V tom případě se nabízí použití name_of_element jako název elementu.
Ovšem na rozhodnutí, co je správné, máme od tazatele příliš málo informací. Je také možné, že název name_of_element není správně sémanticky zvolen.
Tiskni
Sdílej: