Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Google postupně zpřístupňuje českým uživatelům Režim AI (AI Mode), tj. nový režim vyhledávání založený na umělé inteligenci. Režim AI nabízí pokročilé uvažování, multimodalitu a možnost prozkoumat jakékoliv téma do hloubky pomocí dodatečných dotazů a užitečných odkazů na weby.
Programovací jazyk Python byl vydán v nové major verzi 3.14.0. Podrobný přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Bylo oznámeno, že Qualcomm kupuje Arduino. Současně byla představena nová deska Arduino UNO Q se dvěma čipy: MPU Qualcomm Dragonwing QRB2210, na kterém může běžet Linux, a MCU STM32U585 a vývojové prostředí Arduino App Lab.
Multiplatformní open source voxelový herní engine Luanti byl vydán ve verzi 5.14.0. Podrobný přehled novinek v changelogu. Původně se jedná o Minecraftem inspirovaný Minetest v říjnu loňského roku přejmenovaný na Luanti.
Řešení dotazu:
... prvků v této množině může být klidně i 106 ... Napište program, který ji zpracuje."Každý rok to číslo dávají vyšší. A potom baví okolí tím, že vyprávějí kolik lidí tu paměť ve svém projektu alokuje staticky na zásobníku. Takže rada na závěr - nastuduj si
malloc()
a free()
. A popřemýšlej, jestli je pole přesně to, co potřebuješ (jestli by se třeba neuplatnil spojový seznam).
Ak sa da nieco implementovat cez pole, pouzil by som pole.
Spojak je pomaly a neefektivny, ci uz berieme zabranu velkost alebo len rychlost priechodu od zaciatku do konca. Pristup cez pointery nieco stoji, nefunguje tu rozumne prednacitanie (ked su data po celej pamati) a pri pridavani kazdeho noveho prvku je treba volat pomerne pomaly malloc.
Keby to nejak zoskupoval a robil by spojak poli, tak by to bolo snad o trochu lepsie. Takto je napriklad na mojom systeme overhead na 1 prvok 8B (4B malloc + 4B pointer na dalsi prvok) pri velkosti prvku 4B (long). To znamena az 3x vacsiu spotrebu pamati.
Staci vkladat na koniec pola namiesto na zaciatok a hned mame tiez konstantu.
Viem, ze je niekedy jednoducho treba pouzit spojak, ale v tom pripade si ho reprezentujem (ako som spomenul vyssie) spojakom poli, aby sa zaroven vyuzilo vyhod poli.
Graf (a zlozitejsie struktury) davam tiez najradsej do pola, lebo taketo rozvhnutie lepsie vyuziva pamat a cache (medzi zaznamami nie su "poznamky" od mallocu, takze nastava menej aliasingu pri cache-ovani), zo skusenosti to bezi rychlejsie ako "pointerami implementovany" graf (spojak) a v debug verzii je mozne velmi jednoducho spravit kontrolu, ktora overuje validitu adries (tu ide o indexy do pola) a pritom to upozorni na problemy.
Tiskni
Sdílej: