Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Pro moddery Minecraftu: Java edice Minecraftu bude bez obfuskace.
Národní identitní autorita, tedy NIA ID, MeG a eOP jsou nedostupné. Na nápravě se pracuje [𝕏].
Americký výrobce čipů Nvidia se stal první firmou na světě, jejíž tržní hodnota dosáhla pěti bilionů USD (104,5 bilionu Kč). Nvidia stojí v čele světového trhu s čipy pro umělou inteligenci (AI) a výrazně těží z prudkého růstu zájmu o tuto technologii. Nvidia již byla první firmou, která překonala hranici čtyř bilionů USD, a to letos v červenci.
Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
Rozhodl jsem se, že si zkusím napsat nějakou aplikačku pro Linux na Linuxu. A tak píšu zde o radu.
Znám C/C++, jen neznám knihovny, které se používají. Tak například. Chtěl bych přehrát zvuk, nebo vytvořit službu, která bude běžet i bez přihlášení uživatele. Jak postupujete? Má linux někde popsáno, které knihovny se dají využít, jaké mají funkce atp.? Třeba konkrétně API pro zvuk, servisy nebo taky měření času apod.
Existuje na tohle nějaká knížka? Nemyslím teď C/C++ ale knížka o tom jaké knihovny v Linuxu(či v některé z distribucí) existují, jak je propojit a využít, abychom neobjevovali znovu kolo. V jakém IDE psát programy, jak je optimalizovat, jak zrychlit vývoj, jak psát aplikace, které poběží na Linuxu i Unixu (MacOS). Kniha popisující patterny, které se používají. Vlákna apod. Snad chápete. Něco o architektuře, jak věci fungují, jak je využít a propojit ne o jazyku samotném.
Možná se něco dá najít na internetu, ale jsem v Linux programování zelenáč. Poraďte prosím kde začít.
Řešení dotazu:
Ač jsi možná zarytý GNOME fanda, nejlepší pro začátek bude QTDesigner a KDevelop... Tam je řekl bych i pěkný tutorial ve formě nápovědy... a na netu najdeš dost příkladů...Dobrý seriál vyšel i tady na abclinuxu... Vývoj pro GTK je docela kostrbatý... i když pokud více preferuješ C, je to také dobrá vloba :)
Osobně preferuji GTK :) Pár věcí můžeš prostudovat zde: 
        Tiskni
            
                Sdílej:
                 
                 
                 
                 
                 
                