Byly zpracovány a zveřejněny videozáznamy z konference LinuxDays 2024. Přistupovat k nim lze přímo z programu, kde jsou také odkazy na prezentace, nebo z YouTube.
Byla vydána nová verze 1.4 svobodného multiplatformního vektorového grafického editoru Inkscape. Podrobný přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání.
Softwarový KVM Input Leap (dříve Barrier) byl vydán ve verzi 3.0.0 (a následně pár opravných). Přidává podporu Waylandu a Qt6. Jde o první vydání od přesunu z projektu Barrier v roce 2021. Barrier vznikl jako fork Synergy, jehož verze 2 byla částečně proprietární a její bezplatná open-source verze měla umělá omezení.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE.
Přímý přenos (YouTube) z konference LinuxDays 2024, jež probíhá tento víkend v Praze v prostorách Fakulty informačních technologií Českého vysokého učení v Praze (FIT ČVUT). Na programu je spousta zajímavých přednášek.
Elon Musk na akci We, Robot (YouTube, 𝕏) představil Robotaxi, Robovan a vylepšeného Tesla Bota (Optimus).
Internet Archive je offline (𝕏, Bluesky, Mastodon). Unikly údaje 31 milionů uživatelů. Probíhal / probíhá na něj DDoS útok.
Alyssa Rosenzweig se v příspěvku na svém blogu rozepsala o hraní AAA her na Asahi Linuxu. Na YouTube je záznam její včerejší přednášky na XDC 2024 (X.Org Developer's Conference).
Vláda schválila Národní polovodičovou strategii: Česká republika má velký potenciál stát se významným hráčem v oblasti výroby čipů, zejména v evropském měřítku. Využít tento potenciál je cílem Národní polovodičové strategie, kterou připravilo Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s experty, a která navazuje na evropský Akt o čipech.
V lete vyšiel Aeonwave 4.0, ktorý niekoľkonásobne menej vyťažuje procesor pri interpretácií priestorového zvuku než OpenAL Soft. Autor hľadá prispievateľov do knižnice libaaxopenal za účelom pridania ALC_EXT_EFX rozšírení využívaných napr. v hre Doom 3 cez port Dhewm3 v Linuxe.
>>> [c for c in "východ"] ['v', 'ý', 'c', 'h', 'o', 'd']Samozrejme nie je problém zbastliť nejaké riešenie, ktoré by dvojicu znakov C+H považovala za jeden, ale nemajú aj iné jazyky nejaké podobné písmeno? Okrem toho potom aby som v rámci vyhľadávania detekoval možné dvojice "ch", "Ch", "CH" (jedine "cH" nie).
Řešení dotazu:
imho unicode by to resit mohlo
http://scriptsource.org/cms/scripts/page.php?item_id=character_detail&uid=8he4ce2643
hmm tak asi nee
Existuje nejaký inteligentný spôsob prechádzania reťazca tak, aby ch považoval za jedno písmeno?V latinské abecedě je ch dvojice písmen, stejně tak jako ve většině odvozených evropských národních abecedách. Stejnětak je to dvojice unicode znaků i unicode code pointů. V česku se udržuje podobný nesmysl jako ve španělsku, že se v rámci předstírání 100% hláskového pravopisu prezentuje dvojice znaků jako písmeno. Předpokládat, že ti Python bude dva znaky v řetězci prezentovat jako jeden je pitomost, už jen proto, že jsou to znaky dva. Tudíž by bylo dobré kromě dotazu, jak přesvědčit Python, aby dělal něco špatně, napsat skutečnou motivaci tohoto nápadu. Napiš, co se snažíš dělat, a můžeš dostat mnohem lepší radu než s tím, co jsi napsal.
Okrem toho potom aby som v rámci vyhľadávania detekoval možné dvojice "ch", "Ch", "CH" (jedine "cH" nie).K vyhledávání vzorů použij modul
re
.
mozna je skoda ze neexistueje unicode znak ch :D
Ostatni nepravidelnosti se vetsinou vyskytuji vicekrat. A navic todle vlastne neni ani zmena jazyka, meni se jen graficka reprezentace hlasky. Takze to neni moc daleko od zmeny fontu.To mela byt reakce na pavlixe.
Spíš „x“, které se i v mnoha jazycích čte jako „ch“Toto jsem zavrhl kvuli u nas pouzivanemu slovu "sex", protoze by to mohlo vnest zmatky do diskuzi o teto oblibene kratochvili.
To mela byt reakce na pavlixe.Njn, těsně vedle.
Toto jsem zavrhl kvuli u nas pouzivanemu slovu "sex", protoze by to mohlo vnest zmatky do diskuzi o teto oblibene kratochvili.Ale to „q“ by zase dělalo problémy Kapicovic Chuidovi.
Za to může Hus. Když už rušil spřežky a zaváděl nabodeníčka, tak měl vyřešit i ch. Třeba jako h s háčkem.
Požadovaný způsob neexistuje, musel by umět poznat mochnatý (odvozený od mochny) od mochnátý (s mnoha hnátami). Jak by to asi dělal?Díky za krásný příklad. Neznal jsem.
Španieli (ale nie Katalánci) ll a ch už IMHO zrušili.Zeptám se našeho katalánského patriota, až ho uvidím.
spisovná čeština vždy kombinaci 'c' 'h' čte jako 'ch' a znaky 'c' a 'h' za sebou mohou vzniknou jen spojením dvou slov, které se oddělují spojovníkem (pokud se nepíší samostatně).[citation needed]
České třídění Vám také vždy zařadí "ch" za 'h', nicméně byť je to písmeno abecedy, není to znak.Však ono to ani jinak v praxi nejde, pokud už se tahle debilita musí vůbec implementovat.
K té první části odkazuji vyjádření ujc dotaz 44/2008.Vidíš, že to jde, stačí jen trochu chtít. On totiž ten zdroj dává informace daleko přesnější a tím i zajímavější než tvé původní kategorické vyjádření.
v CZ se ke kombinaci 'c' 'h' vždy stavěj jako ke 'ch', bo de-facto nic jiného neexistuje a existence výjimky jasně potvrzuje pravidlo.Existence výjimky potvrzuje pravidlo (jinak by neměla být z čeho výjimkou) a zároveň i všeobecnou platnost tohoto pravidla vyvrací. Pokud je pravidlo navíc zdůrazněno slovem vždy, je jasné, že se má jednat o pravidlo platné všeobecně. Tudíž výjimka z takového pravidla by byla jednoznačný kec. Jiná věc je, zda existuje či neexistuje spisovné slovo podle nějakého zadání. Na to je potřeba se shodnout na kritériu, které definitivně určí, zda je slovo součástí spisovného jazyka, či není. Pokud se za takovou informaci bere například v pořadí poslední odpověď některého pracovníka ÚJČ a neznalost takového spisovného slova znamená nespisovnost (v případě, že se nakonec objeví), pak lze s odkazem na relevantní výzkum a odpověď toto tvrdit. Otázkou zůstává, jak si máme poradit s texty, které nejsou 100% spisovné (tedy možná i drtivou většinou všech textů).
Vidíš, že to jde, stačí jen trochu chtít.Nejde,… nebo „Nechceš taky chtít(?)“.
Existence výjimky potvrzuje pravidlo (jinak by neměla být z čeho výjimkou) a zároveň i všeobecnou platnost tohoto pravidla vyvrací. Pokud je pravidlo navíc zdůrazněno slovem vždy, je jasné, že se má jednat o pravidlo platné všeobecně. Tudíž výjimka z takového pravidla by byla jednoznačný kec.Ani mě nenapadlo, že by někdo mohl nad mým důkazem udělat něco jiného, než se jen usmát… :)
Otázkou zůstává, jak si máme poradit s texty, které nejsou 100% spisovné (tedy možná i drtivou většinou všech textů).V češtině si myslím, že normálně podle pravidel se dosáhne téměř 100% výsledku, horší to bude v angličtině, kde se blbě rozlišuje že U nebo 4 jsou tři písmena…
Asi moc nevíš, co je to vědecký přístup, pokud k sobě dáváš do rovnítka "dokaž " a "dokaž, že ne".Matně tuším, ale nevím proč by se měl aplikovat v běžné diskuzi.
Je naprosto legitimní a zcela korektní, pokud někdo v diskusi tvrdí jakékoli tvrzení bez důkazu, tak se na ten důkaz ptát.Je, stejně jako je naprosto legitimní tento dotaz ignorovat,… a když není co k citaci, tak necituji.
Důkazní břemeno je vždy na předkladateli tvrzení a oponent není povinen dokládat zdroje svých pochyb o tvrzení. Je totiž slušné v diskusi používat pouze ověřená tvrzení, tj. tvrzení, u kterých "tu citaci" máš a tedy stručná otázka na podklady je krátkým a jednoduchým způsobem, jak vyřešit hodnověrnost Tvého tvrzení.Obsahuje některé základní principy a některé omyly, jako například, že ověřené tvrzení je vždy doložitelné a to navíc předvoleným způsobem nebo, že jsme v oponentním řízení a vzniká někomu nějaká povinnost.
Další věc je, že u klíčových tvrzení příspěvku do diskuse (což Tvé tvrzení o ch bylo) je slušné tuto citaci uvést rovnou…Kdybych ji měl, tak jsem ji uvedl.
, v tomto případě tedy Pavlixova reakce byla oprávněná rovnou dvojnásobně: jednak se naprosto legitimně ptal na podklad tvrzení, jednak Tě upozorňoval, že není slušné psát: "něco je tak", ale "něco je tak, protože ...".Máme rozdílný pohled na slušnost.
Tak se prosím neoháněj "vědeckým přístupem", když pravidla vědeckého diskursu evidentně neznáš a navíc ještě mají Tvé důkazy (jak jsi uznal i sám), k něčemu použitelnému ve vědecké diskusi dosti daleko.Neoháním se vědeckým přístupem, naopak spíš upozorňuji na to, že aplikovat tento přístup do diskuze je kontraproduktivní. A pokud se náhodou povede „vědecká“ diskuze, počkám si až na závěr, protože to mezitím je jen třídění faktů a rád mravenčí práci přenechám těm, které to baví…
Máme rozdílný pohled na slušnost.I to se stává.
... většině ostatních ...Kde sú čísla, ktoré by niečo také potvrdzovali?
Ale jen na prosté „citation needed“, budu dále reagovat podobně…Reaguj svobodně dle svého uvážení a já si o tom budu svobodně myslet své :).
A rozhodně diskuse povede někam, když se o to alespoň nepokusíš.Ale tak, lepší než se snažit je přece použít ad hominem, to ví i malé dítě :).
Když píšeš program, tak nestačí, aby "zpravidla" nespadl. On prostě nesmí spadnout nikdy. Informatika je věda odvozená z matematiky a lidé jsou tam zvyklí se vyjadřovat přesně a ošetřovat i ty výjimky, které běžný člověk přejde. Tak prosím respektuj, že jsi na odborném fóru a nikoli "v hospodě", kde máš pravdu, že se rozdíl mezi "obvykle" a "vždy" stírá.Použijeme na tebe tvojí medicínu, dokaž to, protože to je výrok na hranici směšnosti. Falzifikaci provedeme jednoduše odkazem do jakékoliv bugzilly.
Kdybyste ten argument byli schopni dikutovat a přijmout jako možnostU mě předpoklad od začátku splněn.
tak by Vám třeba došlo, že uváděný příklad "mochlavý drak" je nespisovnýTak dokonce i důsledek splněn, takže máš (triviálně) pravdu.
Takže Šangalova teorie drží.Máš namysli Šangalovu teorii o tom, jak se má s ostatními v diskuzi bavit? Jistěže drží, bude se bavit tak, jak on uzná za vhodné. Pavel (ten druhý) ho možná chce naučit jednat jinak, já se toho vzdávám, protože to pro mě jaksi nemá smysl. A teorie o tom, že: 1) Šangala ví, že spisovné slovo dle daných pravidel neexistuje? Důležité je odkud to ví, protože sám si spisovnou češtinu asi z prstu nevycucá. A odkud, tedy z jakého zdroje to ví, na to jsem se zeptal jedním z nestručnějších možných způsobů. A on mu zcela očividně porozuměl, odmítl dodat zdroj, a později ho dodal. 2) Je spisovnost slov důležité kritérium pro tuto diskuzi? Šangala si pravděpodobně myslí, že ano. Já jsem od začátku přesvědčen, že spisovnost slova či názor na spisovnost slova dle někoho z ÚJČ, je pro tuto diskuzi zcela irelevantní. Ale tady jde o názory, o ty se můžem podělit, přijmout nové, ale taky si klidně nechat ty staré. Bezdůvodné osobní útoky sem dle mého názoru nepatří. Šangala si dle mého odhadu myslí, že ano. A, naposledy, dle mého názoru je to jeho mínus.
takže promiň.V pohodě.
1) To nelze vědět, na to bychom museli znát všechna česká slova a ani to by nestačilo, protože vznikají novotvary.Jde o takzvaně „spisovný“ jazyk. A právě proto mě zajímalo, od jaké autority z jakého vyjádření ohledně „prohledávání celého spisovného jazyka“ Šangala své tvrzení odvozuje. Protože pokud on není tou autoritou, která spisovný jazyk určuje, tak nemá mandát si takové tvrzení vycucat z prstu.
2) Myslím, že to je důležité. Ovlivňuje to způsob možné implementace dané funkcionality.Jako že udělám implementaci, která funguje pouze pro spisovný jazyk? To bych nemohl zpracovávat skoro žádné texty a navíc by program fungoval do nejbližší nekompatibilní změny spisovného jazyka.
Pokud znaky c a h jsou vždy za sebou "ch", tak můžu napsat jednoduchou podmínku.Přesně takto bych to formuloval a z toho usuzuju, že je zcela nepodstatné, zda se výjimky objevují v do jisté míry umělém spisovném jazyce. Mnohem důležitější je, zda se můžou objevit ve skutečném textu.
Pokud c a h jsou "ch" nebo "c", "h" tak potřebuji slovník.Kdyby se u nás nevymýšlely píčoviny jako zařazování spřežek do abecedy, tak by nevznikly ani ty základní problémy s jejich zpracováním, natož rozpoznávání, kdy je stejná sekvence znaků spřežkou a kdy nikoli.
def cziter(s): it = iter(s) c = it.next() for n in it: if c == "c" and n == "h": yield "ch" n = it.next() else: yield c c = n yield n
In [19]: [c for c in cziter("východ")] Out[19]: ['v', '\xc3', '\xbd', 'ch', 'o', 'd']
>>> import re >>> r = re.compile('ch|.') >>> r.findall("východ") ['v', '\xc3', '\xbd', 'ch', 'o', 'd']na ch to funguje, ale ma to problem s ý. To ma mimochodem u me i ten puvodni priklad:
>>> [c for c in "východ"] ['v', '\xc3', '\xbd', 'c', 'h', 'o', 'd']Tady jeste quick and dirty uprava aby to spojilo i utf8 sequence:
>>> r = re.compile('ch|[\x80-\xff]+|.') >>> r.findall("východ") ['v', '\xc3\xbd', 'ch', 'o', 'd']
$ python3 >>> import re >>> r = re.compile('ch|.') >>> r.findall("východ") ['v', 'ý', 'ch', 'o', 'd']2) Python 2.x future feature
$ python2 >>> from __future__ import unicode_literals >>> import re >>> r = re.compile('ch|.') >>> r.findall("východ") [u'v', u'\xfd', u'ch', u'o', u'd']3) Python 2.x classic
$ python2 >>> import re >>> r = re.compile(u'ch|.') >>> r.findall(u"východ") [u'v', u'\xfd', u'ch', u'o', u'd']
Tiskni Sdílej: