Alliance for Open Media vydala verzi 1.0.0 specifikace svobodného videoformátu AV2. Jean-Baptiste Kempf, prezident neziskové organizace VideoLAN stojící za svobodným multiplatformním multimediálním přehrávačem a frameworkem VLC, představil na svém blogu dekodér AV2 s názvem dav2d.
V aktuálním přehledu vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) bylo oznámeno vydání nové verze 0.2.0.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.5.1. Přehled novinek na GitHubu.
Byla vydána nová stabilní verze 26.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Yarara. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Byla vydána verze 1.96.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Společnosti IBM a Red Hat představily Project Lightwell s investicí 5 miliard dolarů. Jedná se o důvěryhodné clearingové centrum pro bezpečnost open source softwaru a zabezpečení dodavatelských řetězců s novým AI modelem a globální skupinou více než 20 000 softwarových inženýrů. Služby centra budou dostupné prostřednictvím komerčních předplatných. Project Lightwell staví na iniciativách jako Anthropic Glasswing nebo OpenAI Trust Access for Cyber.
Open source 3D herní a simulační engine Open 3D Engine (O3DE) byl vydán v nové verzi 26.05. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Český stát by v budoucnu mohl provozovat vlastní alternativu ke komunikačním aplikacím typu WhatsApp, Signal, Telegram, Facebook Messenger a podobně. Cílem je zajistit bezpečnou datovou komunikaci pro stát a jeho důležité subjekty, jako jsou bezpečnostní složky, ministerstva a další organizace.
Už za týden, ve čtvrtek 4. června, se v Národní technické knihovně v pražských Dejvicích uskuteční další konference věnovaná tématům spojeným s IPv6 - Den IPv6. Program akce a registrační formulář jsou k dispozici na webu akce. Kapacita konference je omezená, proto organizátoři doporučují, aby se vážní zájemci přihlásili včas (k dnešnímu dni zbývá přibližně 30 volných míst). Konferenci Den IPv6 2026 organizují i letos společně sdružení CESNET, CZ.NIC a NIX.CZ.
Zařízení Steam Deck OLED bylo znovu naskladněno, ale vlivem rostoucích cen pamětí a úložišť má novou, vyšší cenovku. Steam Deck OLED 512 GB stojí nově 779 EUR (stál 569 EUR) a Steam Deck OLED 1 TB stojí 919 EUR (stál 679 EUR). Samotné zařízení se nijak nezměnilo a nové ceny tedy pouze odráží aktuální náklady na komponenty a další globální logistické výzvy, se kterými se potýká celá branže.
Řešení dotazu:
Ahoj. Zajímalo by mě, jestli a jak je možné najít v běžícím programu (napsaném např. v C) paměť, na kterou už neukazují žádné ukazatele
Nelze, v C nemas zadny reference counter. Proste si alokujes pamet a je na tobe abys ji uvolnil. Valgrind ti muze vypsat kolikrat se zavolal malloc() a kolikrat se zavolal free(), tim muzes zjistit jestli se vsechno uvolnilo.
Nicméně operační systém ví, kterou paměť má proces alokovanou, takže by to mohlo jít čistě teoreticky zjistit i v běžícím programu, jenže jak?
Obecne to neni pravda. Zalezi na alokatoru.
Funkce typu free() (a podobné, v závislosti na alokátoru) normálně pouze vracejí paměť do heapu procesu, která je z pohledu jádra celá alokovaná tomu procesu.O to mi jde. Zjistit v samotném běžícím programu, jakou všechnu datovou paměť má pro daný proces alokovanou jádro. Pak by čistě teoreticky nebyl problém zjistit, na kterou část paměti už program nemá referenci. Chápu, že je blbost tohle dělat. Zajímá mě to čistě na teoretické úrovni, zda by to šlo naprogramovat.
Hm, dost těžko, adresa v aplikaci není totožná s fyzickou adresou.Hm, dost snadne, adresa v jadre je totozna s adresou v aplikaci
cat /proc/PID/maps
Budete zklamaný. Přiblížím Linux na x86:
Každý proces má vlastní virtuální paměť. Na některá místa jsou mapované různé části kódu procesu (program a knihovny) a na některá samotný Linux. Tohle všechno je v podstatě statická věc jen pro čtení. Ta vás vůbec nezajímá. Pak máte různé bloky se sdílenou pamětí (SHM, I/O), to vás ale také nemusí zajímat (kdyby ano, pak byste se na to tady neptal, protože by to pro vás byla trivialita).
A pak jsou už jen dvě velké oblasti. Halda a zásobník. Haldu si proces voláním brk(2) zvětšuje či zmenšuje, ale nikdy do ní nemůže udělat díry. Vždy se jedná o spojitou oblast. Zásobník roste z druhého konce adresního prostoru proti haldě. Ten ovšem z hlediska jádra je předalokován na konkrétní velikost (ulimit(1)) a z principu x86 ABI taky v něm nemohou být díry a navíc si jeho velikost proces (zjednodušeně vzato) nemůže měnit.
Takže když to shrnu, tak jediný zajímavý údaj je velikost haldy. Tedy jedno číslo. Tedy přesně ten údaj který vidí jádro.
Ten ovšem z hlediska jádra je předalokován na konkrétní velikost (ulimit(1))Zasobnik se zvetsuje dynamicky podle toho, jak je vyuzivan (ulimit pouze omezuje maximalni velikost). Pri startu programu zabira pouze jednu stranku.
Lepší alokátory vůbec nepoužívají haldu a veškeré alokace dělají právě přes mmapy, právě protože je lze snadno vracet.Spíš overengineered než lepší, protože to je optimalizace na situaci, že se podaří současně uvolnit všechny bloky z daného mapování a že aplikace pak nebude zase dlouho potřebovat paměť, kterou by šlo získat recyklováním těchto bloků. Jinak to akorát znamená větší množství syscallů a menší možnost konsolidace volných segmentů. Mluvím o použití haldy typickým způsobem, tj. množství menších až středních alokací ‚náhodných‘ velikosti se slabě korelovanými dobami života.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz