O víkendu probíhá konference OpenAlt 2025. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma.
Josef Průša představil novou velkoformátovou uzavřenou CoreXY 3D tiskárnu Prusa CORE One L a nový open source standard chytrých cívek OpenPrintTag i s novou přepracovanou špulkou.
Na GOG.com běží Autumn Sale. Při té příležitosti je zdarma hororová počítačová hra STASIS (ProtonDB: Platinum).
Ubuntu 25.10 má nově balíčky sestavené také pro úroveň mikroarchitektury x86-64-v3 (amd64v3).
Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Řešení dotazu:
Ahoj. Zajímalo by mě, jestli a jak je možné najít v běžícím programu (napsaném např. v C) paměť, na kterou už neukazují žádné ukazatele
Nelze, v C nemas zadny reference counter. Proste si alokujes pamet a je na tobe abys ji uvolnil. Valgrind ti muze vypsat kolikrat se zavolal malloc() a kolikrat se zavolal free(), tim muzes zjistit jestli se vsechno uvolnilo.
Nicméně operační systém ví, kterou paměť má proces alokovanou, takže by to mohlo jít čistě teoreticky zjistit i v běžícím programu, jenže jak?
Obecne to neni pravda. Zalezi na alokatoru.
Funkce typu free() (a podobné, v závislosti na alokátoru) normálně pouze vracejí paměť do heapu procesu, která je z pohledu jádra celá alokovaná tomu procesu.O to mi jde. Zjistit v samotném běžícím programu, jakou všechnu datovou paměť má pro daný proces alokovanou jádro. Pak by čistě teoreticky nebyl problém zjistit, na kterou část paměti už program nemá referenci. Chápu, že je blbost tohle dělat. Zajímá mě to čistě na teoretické úrovni, zda by to šlo naprogramovat.
Hm, dost těžko, adresa v aplikaci není totožná s fyzickou adresou.Hm, dost snadne, adresa v jadre je totozna s adresou v aplikaci
cat /proc/PID/maps
Budete zklamaný. Přiblížím Linux na x86:
Každý proces má vlastní virtuální paměť. Na některá místa jsou mapované různé části kódu procesu (program a knihovny) a na některá samotný Linux. Tohle všechno je v podstatě statická věc jen pro čtení. Ta vás vůbec nezajímá. Pak máte různé bloky se sdílenou pamětí (SHM, I/O), to vás ale také nemusí zajímat (kdyby ano, pak byste se na to tady neptal, protože by to pro vás byla trivialita).
A pak jsou už jen dvě velké oblasti. Halda a zásobník. Haldu si proces voláním brk(2) zvětšuje či zmenšuje, ale nikdy do ní nemůže udělat díry. Vždy se jedná o spojitou oblast. Zásobník roste z druhého konce adresního prostoru proti haldě. Ten ovšem z hlediska jádra je předalokován na konkrétní velikost (ulimit(1)) a z principu x86 ABI taky v něm nemohou být díry a navíc si jeho velikost proces (zjednodušeně vzato) nemůže měnit.
Takže když to shrnu, tak jediný zajímavý údaj je velikost haldy. Tedy jedno číslo. Tedy přesně ten údaj který vidí jádro.
Ten ovšem z hlediska jádra je předalokován na konkrétní velikost (ulimit(1))Zasobnik se zvetsuje dynamicky podle toho, jak je vyuzivan (ulimit pouze omezuje maximalni velikost). Pri startu programu zabira pouze jednu stranku.
Lepší alokátory vůbec nepoužívají haldu a veškeré alokace dělají právě přes mmapy, právě protože je lze snadno vracet.Spíš overengineered než lepší, protože to je optimalizace na situaci, že se podaří současně uvolnit všechny bloky z daného mapování a že aplikace pak nebude zase dlouho potřebovat paměť, kterou by šlo získat recyklováním těchto bloků. Jinak to akorát znamená větší množství syscallů a menší možnost konsolidace volných segmentů. Mluvím o použití haldy typickým způsobem, tj. množství menších až středních alokací ‚náhodných‘ velikosti se slabě korelovanými dobami života.
Tiskni
Sdílej: