Byl vydán Debian 13.6, tj. šestá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.15, tj. poslední patnáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm, k dispozici je LTS. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
V jádře Linux byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost GhostLock aneb CVE-2026-43499. Lokálnímu uživateli umožňuje získat práva roota a také obejít kontejnerovou izolaci. Zranitelnost existovala v Linuxu 15 let, tj. od roku 2011, od Linuxu verze 2.6.39.
Evropská komise předběžně shledala, že návykový design aplikací Instagram a Facebook od americké společnosti Meta porušuje unijní nařízení o digitálních službách (DSA). Návykový design zahrnuje například takzvané nekonečné posouvání, automatické přehrávání videí, tzv. push notifikace, kdy aplikace uživatele vybízí k návratu do jejího prostředí, či vysoce personalizovaný algoritmus, který rychle pozná, co uživatele baví a snaží
… více »Byla vydána verze 1.97.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Švýcarská společnost Punkt. má nově v nabídce telefon Punkt. MC03. Telefon byl navržen ve Švýcarsku s důrazem na soukromí a digitální suverenitu a vyroben v Německu. V telefonu běží operační systém AphyOS (Apostrophy OS) založený na AOSP (Android Open Source Project) 15. Cena telefonu je 745 eur.
TypeScript (Wikipedie), tj. JavaScript rozšířený o statické typování a další atributy, byl vydán v nové verzi 7.0. Kompilátor byl kvůli výkonu přepsán z TypeScriptu do Go.
Europarlament podpořil pozměněnou verzi výjimky známé jako „chat control 1.0“ umožňující firmám skenovat soukromou komunikaci na internetu kvůli ochraně dětí před zneužitím. Pozměňovací návrhy přijaté europoslanci však počítají s tím, že z výjimky bude vyřazena šifrovaná komunikace. Výjimka přestala platit začátkem dubna poté, co se Evropský parlament a Rada EU nedokázaly shodnout na jejím prodloužení. Rada následně přijala
… více »Nejnovější X.Org X server 21.1.24 a Xwayland 24.1.13 řeší 2 bezpečnostní chyby.
Clement "Clem" Lefebvre publikoval souhrn dění v Linux Mintu za červen 2026. Vypíchnuta je vylepšená podpora Waylandu. Už není považována za experimentální. V příští verzi Linux Mintu, plánována je na Vánoce, bude běh Cinnamonu plně podporován na X11 i Waylandu. V květnu na vývoj Linux Mintu přispělo 611 dárců celkovou částkou 19 612 dolarů. Dalších 2 326 patronů přispělo na Patreonu celkovou částkou 5 334 dolarů.
V Linuxu v KVM byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost Januscape aneb CVE-2026-53359. Root na hostovaném počítači (virtuální stroj) může obejít izolaci a získat plnou kontrolu nad hostitelským systémem (DoS útok nebo vzdálené spuštění kódu s právy roota). Na obou hlavních architekturách – Intel i AMD. Zranitelnost v Linuxu existovala téměř 16 let (od srpna 2010 do června 2026).
Řešení dotazu:
Ahoj. Zajímalo by mě, jestli a jak je možné najít v běžícím programu (napsaném např. v C) paměť, na kterou už neukazují žádné ukazatele
Nelze, v C nemas zadny reference counter. Proste si alokujes pamet a je na tobe abys ji uvolnil. Valgrind ti muze vypsat kolikrat se zavolal malloc() a kolikrat se zavolal free(), tim muzes zjistit jestli se vsechno uvolnilo.
Nicméně operační systém ví, kterou paměť má proces alokovanou, takže by to mohlo jít čistě teoreticky zjistit i v běžícím programu, jenže jak?
Obecne to neni pravda. Zalezi na alokatoru.
Funkce typu free() (a podobné, v závislosti na alokátoru) normálně pouze vracejí paměť do heapu procesu, která je z pohledu jádra celá alokovaná tomu procesu.O to mi jde. Zjistit v samotném běžícím programu, jakou všechnu datovou paměť má pro daný proces alokovanou jádro. Pak by čistě teoreticky nebyl problém zjistit, na kterou část paměti už program nemá referenci. Chápu, že je blbost tohle dělat. Zajímá mě to čistě na teoretické úrovni, zda by to šlo naprogramovat.
Hm, dost těžko, adresa v aplikaci není totožná s fyzickou adresou.Hm, dost snadne, adresa v jadre je totozna s adresou v aplikaci
cat /proc/PID/maps
Budete zklamaný. Přiblížím Linux na x86:
Každý proces má vlastní virtuální paměť. Na některá místa jsou mapované různé části kódu procesu (program a knihovny) a na některá samotný Linux. Tohle všechno je v podstatě statická věc jen pro čtení. Ta vás vůbec nezajímá. Pak máte různé bloky se sdílenou pamětí (SHM, I/O), to vás ale také nemusí zajímat (kdyby ano, pak byste se na to tady neptal, protože by to pro vás byla trivialita).
A pak jsou už jen dvě velké oblasti. Halda a zásobník. Haldu si proces voláním brk(2) zvětšuje či zmenšuje, ale nikdy do ní nemůže udělat díry. Vždy se jedná o spojitou oblast. Zásobník roste z druhého konce adresního prostoru proti haldě. Ten ovšem z hlediska jádra je předalokován na konkrétní velikost (ulimit(1)) a z principu x86 ABI taky v něm nemohou být díry a navíc si jeho velikost proces (zjednodušeně vzato) nemůže měnit.
Takže když to shrnu, tak jediný zajímavý údaj je velikost haldy. Tedy jedno číslo. Tedy přesně ten údaj který vidí jádro.
Ten ovšem z hlediska jádra je předalokován na konkrétní velikost (ulimit(1))Zasobnik se zvetsuje dynamicky podle toho, jak je vyuzivan (ulimit pouze omezuje maximalni velikost). Pri startu programu zabira pouze jednu stranku.
Lepší alokátory vůbec nepoužívají haldu a veškeré alokace dělají právě přes mmapy, právě protože je lze snadno vracet.Spíš overengineered než lepší, protože to je optimalizace na situaci, že se podaří současně uvolnit všechny bloky z daného mapování a že aplikace pak nebude zase dlouho potřebovat paměť, kterou by šlo získat recyklováním těchto bloků. Jinak to akorát znamená větší množství syscallů a menší možnost konsolidace volných segmentů. Mluvím o použití haldy typickým způsobem, tj. množství menších až středních alokací ‚náhodných‘ velikosti se slabě korelovanými dobami života.
Tiskni
Sdílej: