Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Wikipedie slaví 25. výročí svého založení. Vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia. Doména wikipedia.org byla zaregistrována 12. ledna 2001. Zítra proběhne v Praze Večer svobodné kultury, který pořádá spolek Wikimedia ČR.
Po více než dvou letech od vydání předchozí verze 2.12 byla vydána nová stabilní verze 2.14 systémového zavaděče GNU GRUB (GRand Unified Bootloader, Wikipedie). Přehled novinek v souboru NEWS a v aktualizované dokumentaci.
Google Chrome 144 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 144.0.7559.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 10 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře (YouTube).
Microsoft zveřejnil zdrojový kód XAML Studia a uvolnil ho pod MIT licencí. XAML Studio je nástroj ze světa Windows, určený pro tvorbu uživatelského rozhraní aplikací pomocí XAML (Extensible Application Markup Language). Stalo se tak zhruba po osmi letech od prvního prohlášení Microsoftu, že se tento kód chystá zveřejnit.
TimeCapsule, 'časová kapsle', je jazykový model trénovaný výhradně na datech z určitých míst a časových období, aby se tak napodobila autentická slovní zásoba, způsob vyjadřování a názory dané doby. Na Hugging face jsou k dispozici modely natrénované na historických textech dostupných v oblasti Londýna mezi lety 1800 až 1875.
Radicle byl vydán ve verzi 1.6.0 s kódovým jménem Amaryllis. Jedná se o distribuovanou alternativu k softwarům pro spolupráci jako např. GitLab.
Zemřel Scott Adams, tvůrce komiksových stripů Dilbert parodujících pracovní prostředí velké firmy.
Sdružení CZ.NIC vydalo novou verzi Knot Resolveru (6.1.0). Jedná se o první vydanou stabilní verzi 6, která je nyní oficiálně preferovanou a doporučovanou verzí, namísto předešlé verze 5. Více o Knot Resolveru 6 je možné se dočíst přímo v dokumentaci.
Byl vydán Linux Mint 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
Zdravím,
Měl jsem interface:
class Interface{
public:
virtual int cosi()=0;
...
}
a pak několik implementací:
class A: public Interface{
public:
int cosi();
...
}
class B: public Interface{
public:
B();
~B();
int cosi();
...
}
A dále factory, která mi podle předaných parametrů várátila instanci nějakého konkrétní implementace.
Interface test = factory->choose(parametry);
Takže jsem nevěděl, která konkrétní implementace je použita.
Problém nastal při volání destruktoru.
delete test
způsobil varování na undefined behavior, protože se volal destruktor Interface a ne konkrétní implementace A nebo B a tudíž v případě B to způsobovalo memoryleak.
Jak to vyřešit?
Když přidám protected destructor do Interface:
protected:
virtual ~Interface()=0;
...
inline ReadWrite::~ReadWrite() { }
a destruktory do každé implementace, tak to pořád neřeší problém.
Musím volat destruktor pro konkrétní implementaci a nějak si tudíž musím pamatovat jaká konkrétní implementace je použita, což mi připadá principiálně špatně. Jediná možnost, která mě napadá, je zavolat opět factory se stejnými parametry, aby mi řekla, jaká iplementace byla použita, což se mi taky moc nelíbí. Jak se tohle řeší?
Řešení dotazu:
Když bude public, tak se ale bude volat destruktor ~Interface(), což nechci, protože potřebuju zavolat destruktor konkrétní implemtace - ~B(); v B() něco alokuju, takže to musim uvolnit v ~B() ne v ~Interface(), kterej neví o tom, co se v B() alokovalo.
V tomhle konkrétním případě to můžu udělat tak, že v B() nebudu nic alokoavat a nemusí mít konstruktor ani destruktor - bude jeden prázdnej public destruktor v Interface. Zajímalo by mě to spíš teoreticky...
/** * @class Interface * @brief Interface class.Ne-virtuální destruktor základní třídy při „dědění“ je dost specifická a obvykle nežádoucí věc.
* This class is designed for inheritance. */ class Interface{ public: /** * Virtual empty destructor */ virtual ~Interface(){} /** * cosi do cosi */ virtual int cosi()=0; };
protected:
virtual ~Interface()=0;
...
inline Interface::~Interface() { }
Neopravil jsem to při kopírování z opravdového kódu.
protected:
virtual ~Interface(){};
U tříd, které budou mít destruktor vlastní, se bude volat ten vlastní, u ostatních ten z Interface, nevidím v tom problém.
Mě de o to, že mam Interface* test = new B(); a pak delete test;, jenže to se zavolá ~Interface místo ~B();
Řešim teda jak nějak elegantně volat konkrétní destruktor ~A() nebo ~B() nad Interface* test;
Instacne Interface se vytváří podle paramatrů sama a já nevím jaká. Řešení mě napadaj dvě - při vytváření si do proměnné uložit co to je konkrétně za třídu (A nebo B) a pak zavolat konkrétní destruktor, což mi připadá špatně - k čemu mi pak je ten interface...
Druhá, lepší, je před voláním destruktoru zjistit z facotry, jakej to je typ, ale právě se ptám, jak se tohle běžně řeší, protože mi to připadá jako docela běžný problém, ale nikde jsem to řešené nenašel.
.
komplexnejsie riesenie je v C++ neuvazovat o typu interface, pretoze ich C++ defakto nema- no nemá, ale je jedno jak se tomu říká, jestli jestli čistě abstraktní třída nebo intreface - princip je stejný.
ak sa o triede uvazuje tak, ze sa z nej bude dedit, t.j. prakticky vzdy.Dědičnost je hezká věc, ale jen opravdu tam kde má význam, jinak je lepší se jí raději vyhnout. A myslím si, že je dobré, o každé třídě uvažovat jako by pro dědění nebyla připravena, není-li explicitně uvedeno jinak. Zbytečně zatěžovat kód virtuálními destrukory mi také nepřijde jako nejlepší řešení.
Tiskni
Sdílej: