Dotaz: Destruktor a interface v C++

[Beda0]

Zdravím,
Měl jsem interface:

class Interface{
public:
   virtual int cosi()=0;
   ...
}

a pak několik implementací:

class A: public Interface{
public:
   int cosi();
   ...
}
class B: public Interface{
public:
   B();
   ~B();
   int cosi();
   ...
}

A dále factory, která mi podle předaných parametrů várátila instanci nějakého konkrétní implementace.

Interface test = factory->choose(parametry);

Takže jsem nevěděl, která konkrétní implementace je použita. Problém nastal při volání destruktoru.

delete test

způsobil varování na undefined behavior, protože se volal destruktor Interface a ne konkrétní implementace A nebo B a tudíž v případě B to způsobovalo memoryleak. Jak to vyřešit? Když přidám protected destructor do Interface:

protected:
    virtual ~Interface()=0;
...
inline ReadWrite::~ReadWrite() { }

a destruktory do každé implementace, tak to pořád neřeší problém. Musím volat destruktor pro konkrétní implementaci a nějak si tudíž musím pamatovat jaká konkrétní implementace je použita, což mi připadá principiálně špatně. Jediná možnost, která mě napadá, je zavolat opět factory se stejnými parametry, aby mi řekla, jaká iplementace byla použita, což se mi taky moc nelíbí. Jak se tohle řeší?

---

---

Odpovědi

[stativ]

Když dáte do interface public virtuální destruktor, tak žádné problémy nebudou. Proč protected?

[Beda0]

Když bude public, tak se ale bude volat destruktor ~Interface(), což nechci, protože potřebuju zavolat destruktor konkrétní implemtace - ~B(); v B() něco alokuju, takže to musim uvolnit v ~B() ne v ~Interface(), kterej neví o tom, co se v B() alokovalo.

[Beda0]

V tomhle konkrétním případě to můžu udělat tak, že v B() nebudu nic alokoavat a nemusí mít konstruktor ani destruktor - bude jeden prázdnej public destruktor v Interface. Zajímalo by mě to spíš teoreticky...

[Šangala]

Myslím, že „zmatení“ je způsobené neznalostí chování destruktorů.

[Šangala]

Jsem se ztratil, bo pokud je destruktor virtuální volají se všechny destruktory a ve správném pořadí…
Z více důvodů, považuji za správnou deklaraci abstraktní třídy jako čistě abstraktní, tedy ve smyslu interface tehdy, pokud obsahuje virtuální destruktor včetně jeho implementace.

/**
 * @class Interface
 * @brief Interface class.

 * This class is designed for inheritance.
 */
class Interface{
  public:
   /**
    * Virtual empty destructor
    */
    virtual ~Interface(){}
   /**
    * cosi do cosi
    */
    virtual int cosi()=0;
};

Ne-virtuální destruktor základní třídy při „dědění“ je dost specifická a obvykle nežádoucí věc.

[Beda0]

Ten poslední kód má bejt

protected:
    virtual ~Interface()=0;
...
inline Interface::~Interface() { }

Neopravil jsem to při kopírování z opravdového kódu.

[mess]

A proč prostě neuděláš z toho destruktoru v Interface prázdnou funkci?

protected:
    virtual ~Interface(){};

U tříd, které budou mít destruktor vlastní, se bude volat ten vlastní, u ostatních ten z Interface, nevidím v tom problém.

[mess]

Teda "public" tam má být.

[Beda0]

Mě de o to, že mam Interface* test = new B(); a pak delete test;, jenže to se zavolá ~Interface místo ~B();
Řešim teda jak nějak elegantně volat konkrétní destruktor ~A() nebo ~B() nad Interface* test;

Instacne Interface se vytváří podle paramatrů sama a já nevím jaká. Řešení mě napadaj dvě - při vytváření si do proměnné uložit co to je konkrétně za třídu (A nebo B) a pak zavolat konkrétní destruktor, což mi připadá špatně - k čemu mi pak je ten interface...
Druhá, lepší, je před voláním destruktoru zjistit z facotry, jakej to je typ, ale právě se ptám, jak se tohle běžně řeší, protože mi to připadá jako docela běžný problém, ale nikde jsem to řešené nenašel.

[Šangala]

Řešíš něco, co není třeba řešit, GOTO: № 9 .

[Beda0]

Ano, omlouvám se, nějak sem si poplet chování virtuálních destroktorů...

[ed]

short answer: riesenie je v tomto pripade virtualny destruktor. komplexnejsie riesenie je v C++ neuvazovat o typu interface, pretoze ich C++ defakto nema, ale uvazovat o tom ako o ciastocne/plne abstraktnych triedach.

mat destruktor virtualny je MUST HAVE v akomkolvek pripade, ak sa o triede uvazuje tak, ze sa z nej bude dedit, t.j. prakticky vzdy.

[Šangala]

komplexnejsie riesenie je v C++ neuvazovat o typu interface, pretoze ich C++ defakto nema

- no nemá, ale je jedno jak se tomu říká, jestli jestli čistě abstraktní třída nebo intreface - princip je stejný.

ak sa o triede uvazuje tak, ze sa z nej bude dedit, t.j. prakticky vzdy.

Dědičnost je hezká věc, ale jen opravdu tam kde má význam, jinak je lepší se jí raději vyhnout. A myslím si, že je dobré, o každé třídě uvažovat jako by pro dědění nebyla připravena, není-li explicitně uvedeno jinak. Zbytečně zatěžovat kód virtuálními destrukory mi také nepřijde jako nejlepší řešení.