Dotaz: PHP oprava kódu

[Marek]

Ahoj, mam takový kód

$array = array(11 => 'ahoj', 12 => 'pa', 15 => 'nazdar');

function retNum($n, $array)
{
  return $array[$n];
}

echo retNum(11, $array);

ale potřeboval bych poradit, jak opravit kód abych nemusel použít pole $array u volané funkce retNum(), abych volal funkci jen třeba echo retNum(11). poradí někdo? Díky

---

---

Odpovědi

[Josef Kufner]

class Num {
  private $array = array(
    11 => 'ahoj', 12 => 'pa', 15 => 'nazdar'
  );
  public function ret($n) {
    return static::$array[$n];
  }
}

// někde na začátku programu
$num = new Num;

// a potom
echo $num->ret(11);

[Josef Kufner]

Ehm,... to je tak když člověk kus odmázne a zapomene, že to je dvakrát. Definice třídy má vypadat takto:

class Num {
  private $array = array(
    11 => 'ahoj', 12 => 'pa', 15 => 'nazdar'
  );
  public function ret($n) {
    return $this->array[$n];
  }
}

Druhá možnost je použít static v definici pole, aby bylo v paměti jen jednou (pokud je velké a neměnné) a pak ta původní verze je správně.

[Marek]

Ahoj, díky moc, ale potřeboval bych to jen procedurálně...

[David Watzke]

Tak v tom případě deklaruj pole $array jako globální a používej ho tak.

[Josef Kufner]

To je přesně to, co jsem mu nechtěl říct, i když je to to nejjednodušší, co nyní může udělat.

[David Watzke]

Já jsem pochopil, proč jsi odpověděl jak jsi odpověděl. To tvoje je lepší řešení. Ale existují triviální použití, kdy to takto stačí.

[Josef Kufner]

To jo. Otázkou však je, zda je tazatel na takové úrovni, aby poznal, kdy to už nestačí.

[Josef Kufner]

To je jen tvá iluze a pokud se jí nezbavíš, budeš později litovat.

[potato]

Dát definici pole do té funkce?

Použít ve funkci přímo tu globální proměnnou pole?

Použít function handling functions and vytvořit si funkci s jedním argumentem už fixním?

Jaký problém vlastně řešíš?

[Marek]

Použít function handling functions and vytvořit si funkci s jedním argumentem už fixním?

A nějaká ukázka pro pochopení? Díky

[Josef Kufner]

function retNum($n, $array)
{
  return $array[$n];
}

$retNum2 = function($n) {
  return retNum($n, array(11 => 'ahoj', 12 => 'pa', 15 => 'nazdar'));
};

echo $retNum2(11);

[Marek]

Asi se blbě vyjadřuji, nechci tahat pole $array po všech class, chci mít k tomu poli $array přístup odevšad bez vláčení ho pořád sebou jako pytel, nechci sebou tahat ani proměnnou ve které jsou nějaké instance $num ani $retNum2. Pořád jen všude samé sračky okolo OOP, programuj v OOP jinak nebudeš inOOP ale budeš k***t! a když chci mít z nějaké class přístup k deseti array(), tak musím mít 10 parametrů, tak že je zase musím tahat tak jako u funkcích tak k čemu to OOP sakra je. Tuny kódu navíc ve kterém se nevyzná za týden bez tuny popisků už ani prase natož autor... Long live include! :-;

[Kit]

Zatím jsi pořádně neuvedl, k čemu to vlastně potřebuješ. Působí to na mne stejnou logikou, jako kdyby ses ptal, jak se vruty správně zatloukají pilkou. Proto dostáváš zdánlivě nelogické odpovědi. Už samotná otázka totiž moc logiky nemá.

Pokud chceš mít deset polí, klidně si je zavři do jedné statické třídy a budeš je mít dostupné odkudkoli. Sice tě za to nepochválíme, ale bude ti to fungovat dle tvých představ. A nebudeš muset nic předávat přes parametry.

[Josef Kufner]

Přesně k tomu objekty jsou. Tady máš ukázku jak dva parametry jsou schované před zbytkem světa:

class NejakaBlbost {
	private $pole1 = array(32, 71, 66, 50, 37);
	private $ble = 7;

	public function nejakaMetoda($n) {
		$a = 1 + $this->ble % 33;
		$this->ble *= $this->ble;
		return chr($this->pole1[$a >> $n] + $a);
	}
}

$x = new NejakaBlbost;
echo $x->nejakaMetoda(3);
echo $x->nejakaMetoda(3);
echo $x->nejakaMetoda(3);
echo $x->nejakaMetoda(3);

A hádej, co to vypíše. Nápověda: nebudou to čtyři stejná čísla.

[Kit]

Pokud to nechceš objektově (viz výše), můžeš použít tohle primitivní řešení:

<?php
function retNum($n) {
    static $array = array(11 => 'ahoj', 12 => 'pa', 15 => 'nazdar');
    return $array[$n];
}

echo retNum(11);