Byla vydána OpenIndiana 2026.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
Americký výrobce polovodičů onsemi (ON Semiconductor) zrušil plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě v Česku za dvě miliardy dolarů (podle aktuálního kurzu zhruba 43,5 mld. Kč). Důvodem je vývoj na trhu.
O víkendu probíhá na FIT VUT v Brně konference OpenAlt 2026 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma. Přednášky lze sledovat i online na VHSky a YouTube.
Qualcomm uzavřel víceletou dohodu se SpaceX. Bude dodávat rádiové technologie, baseband jednotky a software pro plánovanou pozemní 5G síť Starlink Mobile. Výstavba má zahrnovat desítky tisíc základnových stanic v USA. Zahájení nasazování se očekává v roce 2027. Qualcomm dohodu označuje za svůj dosud největší 5G kontrakt.
Google rozšířil Cloud Vulnerability Reward Program. Nově nabízí odměnu až 250 tisíc dolarů za vysoce závažné architektonické bezpečnostní chyby označované jako Root-in-Cloud.
V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
int loop()
{
qTimer.start(); // QElapsedTimer
while(shtDwn != 1)
{
GyroModule::gyroUpdate(gVal, aVal);
if(pthread_mutex_trylock(&srvBufMutex) == 0)
{
parseSrvMesg();
pthread_mutex_unlock(&srvBufMutex);
}
printf("Gyro y: %3.2f,", gVal.y);
setMotorsPid();
if(lopCnt % 1 == 0)
{
//for(int i = 0; i < loopTns/1000000; i++)
// cout << "#";
cout << ", loopt: " << loopTns+waitTime*1000+500; // ZDE VYPISUJI CAS SMYCKY
}
cout << endl;
/************* FREQUENCY STABILISATION ****************************/
loopTns = qTimer.nsecsElapsed();
waitTime = ((1/FREQ)*1000000000 - loopTns) / 1000 ;
if(waitTime > 1000)
{
usleep(waitTime-500); //
}
qTimer.restart();
/******************************************************************/
}
return 0;
}
No a problem je tento: pokud nastavím modul gyra, které je pripojeno k Raspberry Pi pres I2C na 66Hz, dám si frekvenci smyčky na 70Hz a všechno je ok. Když si ten modul nastavím na 100Hz a nastavím si frekvenci smyčky na 110Hz (zkoušel jsem klidně i víc), nastane problém, že Gyro hlásí FIFO OVERFLOW! což znamená, že k němu nepřistupuju rychleji než 100Hz (FIFO OVERFLOW je problém a nesmí se objevovat). Přičemž na obrazovku vypisuju různé údaje v každém kole smyčky. Pakliže vypisování na obrazovku zruším, tak FIFO OVERWLOF nenastane.
Tak možná si říkáte, že to je tím, že to vypisování na obrazovku to moc brzdí, jenomže jak mi vysvětlíte, že doba smyčky je přesná na +-0.1ms (viz řádek v kódu s výpisem) ať už s vypisováním, nebo bez něj? :-O
Pokiud nastavím frekvenci gyra na 200Hz, tak už mi nepomůže ani přestat vypisovat cokoliv na obrazovku, klidně si můžu dát frekvenci smyčky na 900Hz (a je jí fakt dosaženo a navíc stabilně) ale hlásí to pořád FIFO OVERFLOW.
Neví někdo co by to mohlo způsobovat?
Používám QT Creator.
Děkuji
Změnil jsem vypis času čistě na čas jedné smyčky bez waititme a nedosahuju těch frekvencí :-/
No to nevadí, tak trochu přetransformuju dotaz - myslíte že těch 200Hz je na Raspberry Pi moc? Nebo že by to tak brzdilo to I2C?
Nejnáročnější operace co tam mám jsou:
-získání dat z Gyra přes I2C
-2x zápis do /dev/servoblaster
-v posix vlákně běží naslouchání ze serveru, zkoušel jsem dát delay z 30ms (není toho dosaženo, mám tam takový heartbeat) na 300ms a na čas smyčky zdá se to nemá vliv
-zbytek je takové sčítání, odečítání, násobení a ani ho není zase tak moc
Volba HZ nemá žádný vliv na frekvenci plánování. Nemá žádný vliv na odezvu systému. Nemá žádný vliv na nic. Většina pověr, které o ní kolují, pochází asi tak z dávných dob, kdy ještě nějaký vliv měla. Donedávna na ní třeba záviselo, jak moc často RCU spouští své drobné „reclamation“ úlohy na pozadí a další „housekeeping“. Ale ani to už dnes neplatí. Kernely jsou dnes většinou tickless; nicméně i v době, kdy nebyly, se uspávání, probouzení a plánování dělo s granularitou nesrovnatelně menší než 100 Hz, 1000 Hz nebo cokoliv podobného. Dojde-li k migraci vlákna na jiný procesor, kde se má vlákno zase spustit, stane se to okamžitě, ne až za chvíli. Paket ze sítě, požadavek od uživatele a obecně všechno, co vyvolá IRQ, se vyřeší okamžitě, bez ohledu na volbu HZ. Hardwarové časovače, které se používají někde v implementaci API jako je nanosleep(), taktéž nemají absolutně žádnou souvislost s volbou HZ. IRQ (nebo jiný typ přerušení) od časovače i případné probuzení procesu, který spal, se ošetří okamžitě, tedy přesněji řečeno, hned, jakmile to bude možné. Nikdy se nikde nečeká setinu vteřiny nebo něco takového. Volba HZ je dnes spíš relikt z minulosti než cokoliv užitečného.
Neni problem cekat ve smycce kratsi dobu, ale jakmile pustis cpu musis pocitat ze se nedostanes k lizu driv nez zase za 1/CONFIG_HZ sekund.
Naprostý nesmysl.
A to jen kdyz na dalsi slice nevybere planovac zase jinou ulohu.
Naprostý nesmysl. Tohle už je fakt ve stylu Vesmírní Lidé.
Do techhle veci moc nevidim, ale zni mi to jako ze potrebujes RT kernel.
Tento výrok přichází se zpožděním několika dnů. Hodil by se na 1. dubna. Ale vážně, kdyby platilo cokoliv z toho, co tu tvrdíš, nikdo by dnes nepoužíval počítače a raději by dal přednost telegrafu.
…se ošetří okamžitě, tedy přesněji řečeno, hned, jakmile to bude možné.Jo, ale "okamžitě" a "jakmile to bude možné" není vždy totéž. Ano, me to taky prislo nejdriv streleny, proto jsem se taky ptal na nastaveni a casy. Ale jestli mu to zacina ujizdet kolem 100Hz tak to nebude nahoda.
To nemá absolutně žádný vliv na jakékoliv časování. Zaprvé, plánování, uspávání a probouzení se už minimálně patnáct let neděje s touto granularitou, ale s granularitou mnohem jemnější, kterou hardware umožňuje. Zadruhé, současné kernely jsou buď částečně nebo (stále častěji) úplně tickless, takže plánování i veškeré další úkony probíhající v systému se dějí zcela nezávisle na této volbě. Přísně vzato je volba HZ v konfiguraci kernelu spíš matoucí než užitečná. Nemá žádný smysl. Dokonce ani nemění přírůstek virtuálních tiků do /proc/stat, protože ten je vždycky 100 Hz na procesor, tedy u 16-procesoru přibude 1600 virtuálních tiků za vteřinu, u mého 8-procesur 800 virtuálních tiků za vteřinu, a tak dále a tak podobně, zcela bez ohledu na nastavení HZ.
Tiskni
Sdílej: