Americký výrobce čipů Nvidia získal od vlády prezidenta Donalda Trumpa souhlas s prodejem svých pokročilých počítačových čipů používaných k vývoji umělé inteligence (AI) H20 do Číny. Prodej těchto čipů speciálně upravených pro čínský trh by tak mohl být brzy obnoven, uvedla firma na svém blogu. Americká vláda zakázala prodej v dubnu, v době eskalace obchodního sporu mezi oběma zeměmi. Tehdy to zdůvodnila obavami, že by čipy mohla využívat čínská armáda.
3D software Blender byl vydán ve verzi 4.5 s prodlouženou podporou. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Videopředstavení na YouTube.
Open source webový aplikační framework Django slaví 20. narozeniny.
V Brestu dnes začala konference vývojářů a uživatelů linuxové distribuce Debian DebConf25. Na programu je řada zajímavých přednášek. Sledovat je lze online.
Před 30 lety, tj. 14. července 1995, se začala používat přípona .mp3 pro soubory s hudbou komprimovanou pomocí MPEG-2 Audio Layer 3.
Výroba 8bitových domácích počítačů Commodore 64 byla ukončena v dubnu 1994. Po více než 30 letech byl představen nový oficiální Commodore 64 Ultimate (YouTube). S deskou postavenou na FPGA. Ve 3 edicích v ceně od 299 dolarů a plánovaným dodáním v říjnu a listopadu letošního roku.
Společnost Hugging Face ve spolupráci se společností Pollen Robotics představila open source robota Reachy Mini (YouTube). Předobjednat lze lite verzi za 299 dolarů a wireless verzi s Raspberry Pi 5 za 449 dolarů.
Dnes v 17:30 bude oficiálně vydána open source počítačová hra DOGWALK vytvořena v 3D softwaru Blender a herním enginu Godot. Release party proběhne na YouTube od 17:00.
McDonald's se spojil se společností Paradox a pracovníky nabírá také pomocí AI řešení s virtuální asistentkou Olivii běžící na webu McHire. Ian Carroll a Sam Curry se na toto AI řešení blíže podívali a opravdu je překvapilo, že se mohli přihlásit pomocí jména 123456 a hesla 123456 a získat přístup k údajům o 64 milionech uchazečů o práci.
Byla vydána (𝕏) červnová aktualizace aneb nová verze 1.102 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.102 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
int loop()
{
qTimer.start(); // QElapsedTimer
while(shtDwn != 1)
{
GyroModule::gyroUpdate(gVal, aVal);
if(pthread_mutex_trylock(&srvBufMutex) == 0)
{
parseSrvMesg();
pthread_mutex_unlock(&srvBufMutex);
}
printf("Gyro y: %3.2f,", gVal.y);
setMotorsPid();
if(lopCnt % 1 == 0)
{
//for(int i = 0; i < loopTns/1000000; i++)
// cout << "#";
cout << ", loopt: " << loopTns+waitTime*1000+500; // ZDE VYPISUJI CAS SMYCKY
}
cout << endl;
/************* FREQUENCY STABILISATION ****************************/
loopTns = qTimer.nsecsElapsed();
waitTime = ((1/FREQ)*1000000000 - loopTns) / 1000 ;
if(waitTime > 1000)
{
usleep(waitTime-500); //
}
qTimer.restart();
/******************************************************************/
}
return 0;
}
No a problem je tento: pokud nastavím modul gyra, které je pripojeno k Raspberry Pi pres I2C na 66Hz, dám si frekvenci smyčky na 70Hz a všechno je ok. Když si ten modul nastavím na 100Hz a nastavím si frekvenci smyčky na 110Hz (zkoušel jsem klidně i víc), nastane problém, že Gyro hlásí FIFO OVERFLOW! což znamená, že k němu nepřistupuju rychleji než 100Hz (FIFO OVERFLOW je problém a nesmí se objevovat). Přičemž na obrazovku vypisuju různé údaje v každém kole smyčky. Pakliže vypisování na obrazovku zruším, tak FIFO OVERWLOF nenastane.
Tak možná si říkáte, že to je tím, že to vypisování na obrazovku to moc brzdí, jenomže jak mi vysvětlíte, že doba smyčky je přesná na +-0.1ms (viz řádek v kódu s výpisem) ať už s vypisováním, nebo bez něj? :-O
Pokiud nastavím frekvenci gyra na 200Hz, tak už mi nepomůže ani přestat vypisovat cokoliv na obrazovku, klidně si můžu dát frekvenci smyčky na 900Hz (a je jí fakt dosaženo a navíc stabilně) ale hlásí to pořád FIFO OVERFLOW.
Neví někdo co by to mohlo způsobovat?
Používám QT Creator.
Děkuji
Volba HZ nemá žádný vliv na frekvenci plánování. Nemá žádný vliv na odezvu systému. Nemá žádný vliv na nic. Většina pověr, které o ní kolují, pochází asi tak z dávných dob, kdy ještě nějaký vliv měla. Donedávna na ní třeba záviselo, jak moc často RCU spouští své drobné „reclamation“ úlohy na pozadí a další „housekeeping“. Ale ani to už dnes neplatí. Kernely jsou dnes většinou tickless; nicméně i v době, kdy nebyly, se uspávání, probouzení a plánování dělo s granularitou nesrovnatelně menší než 100 Hz, 1000 Hz nebo cokoliv podobného. Dojde-li k migraci vlákna na jiný procesor, kde se má vlákno zase spustit, stane se to okamžitě, ne až za chvíli. Paket ze sítě, požadavek od uživatele a obecně všechno, co vyvolá IRQ, se vyřeší okamžitě, bez ohledu na volbu HZ. Hardwarové časovače, které se používají někde v implementaci API jako je nanosleep()
, taktéž nemají absolutně žádnou souvislost s volbou HZ. IRQ (nebo jiný typ přerušení) od časovače i případné probuzení procesu, který spal, se ošetří okamžitě, tedy přesněji řečeno, hned, jakmile to bude možné. Nikdy se nikde nečeká setinu vteřiny nebo něco takového. Volba HZ je dnes spíš relikt z minulosti než cokoliv užitečného.
Neni problem cekat ve smycce kratsi dobu, ale jakmile pustis cpu musis pocitat ze se nedostanes k lizu driv nez zase za 1/CONFIG_HZ sekund.
Naprostý nesmysl.
A to jen kdyz na dalsi slice nevybere planovac zase jinou ulohu.
Naprostý nesmysl. Tohle už je fakt ve stylu Vesmírní Lidé.
Do techhle veci moc nevidim, ale zni mi to jako ze potrebujes RT kernel.
Tento výrok přichází se zpožděním několika dnů. Hodil by se na 1. dubna. Ale vážně, kdyby platilo cokoliv z toho, co tu tvrdíš, nikdo by dnes nepoužíval počítače a raději by dal přednost telegrafu.
…se ošetří okamžitě, tedy přesněji řečeno, hned, jakmile to bude možné.Jo, ale "okamžitě" a "jakmile to bude možné" není vždy totéž. Ano, me to taky prislo nejdriv streleny, proto jsem se taky ptal na nastaveni a casy. Ale jestli mu to zacina ujizdet kolem 100Hz tak to nebude nahoda.
To nemá absolutně žádný vliv na jakékoliv časování. Zaprvé, plánování, uspávání a probouzení se už minimálně patnáct let neděje s touto granularitou, ale s granularitou mnohem jemnější, kterou hardware umožňuje. Zadruhé, současné kernely jsou buď částečně nebo (stále častěji) úplně tickless, takže plánování i veškeré další úkony probíhající v systému se dějí zcela nezávisle na této volbě. Přísně vzato je volba HZ v konfiguraci kernelu spíš matoucí než užitečná. Nemá žádný smysl. Dokonce ani nemění přírůstek virtuálních tiků do /proc/stat, protože ten je vždycky 100 Hz na procesor, tedy u 16-procesoru přibude 1600 virtuálních tiků za vteřinu, u mého 8-procesur 800 virtuálních tiků za vteřinu, a tak dále a tak podobně, zcela bez ohledu na nastavení HZ.
Tiskni
Sdílej: