Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Wikipedie slaví 25. výročí svého založení. Vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia. Doména wikipedia.org byla zaregistrována 12. ledna 2001. Zítra proběhne v Praze Večer svobodné kultury, který pořádá spolek Wikimedia ČR.
Po více než dvou letech od vydání předchozí verze 2.12 byla vydána nová stabilní verze 2.14 systémového zavaděče GNU GRUB (GRand Unified Bootloader, Wikipedie). Přehled novinek v souboru NEWS a v aktualizované dokumentaci.
Google Chrome 144 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 144.0.7559.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 10 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře (YouTube).
Microsoft zveřejnil zdrojový kód XAML Studia a uvolnil ho pod MIT licencí. XAML Studio je nástroj ze světa Windows, určený pro tvorbu uživatelského rozhraní aplikací pomocí XAML (Extensible Application Markup Language). Stalo se tak zhruba po osmi letech od prvního prohlášení Microsoftu, že se tento kód chystá zveřejnit.
TimeCapsule, 'časová kapsle', je jazykový model trénovaný výhradně na datech z určitých míst a časových období, aby se tak napodobila autentická slovní zásoba, způsob vyjadřování a názory dané doby. Na Hugging face jsou k dispozici modely natrénované na historických textech dostupných v oblasti Londýna mezi lety 1800 až 1875.
Radicle byl vydán ve verzi 1.6.0 s kódovým jménem Amaryllis. Jedná se o distribuovanou alternativu k softwarům pro spolupráci jako např. GitLab.
Zemřel Scott Adams, tvůrce komiksových stripů Dilbert parodujících pracovní prostředí velké firmy.
Sdružení CZ.NIC vydalo novou verzi Knot Resolveru (6.1.0). Jedná se o první vydanou stabilní verzi 6, která je nyní oficiálně preferovanou a doporučovanou verzí, namísto předešlé verze 5. Více o Knot Resolveru 6 je možné se dočíst přímo v dokumentaci.
Byl vydán Linux Mint 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
for (int i=0; i< 4; ++i){
System.out.println(i);
}
for (int i=0; i< 4; i++){
System.out.println(i);
}
kody se lisi v inkrementaci a vypisuji stejne hodnoty.
i++ nejdříve se v daném kontextu použije aktuální hodnota proměnné i a potom se inkrementuje. Pokud použiješ ++i nejdříve se inkrementuje a potom se použije výsledná hodnota. Nejlépe to uvidíš na příkladu. Zkus si si někde bokem následující kód:
int i = 5; int j = 5; System.out.println(i++); System.out.println(++j);
for(int i=0;i<3;++i) jsem predpokladala vystup [1,2], zarazilo me, ze neni mezi nimi rozdil.
++i v for(int i=0;i<3;++i) není žádný, proto je úplně jedno, jak tu inkrementaci použiješ.
Ten rozdíl jde poznat jen ve výrazech, kde tu inkrementovanou proměnnou rovnou i použiješ. Z hlavy mě napadají akorát tyto příklady: System.out.println(i++); nebo i = ++i + 3;.
Nicméně mi přijde trošku prasácké takové věci psát. Člověk si možná ušetří jeden řádek, kam by dal tu inkrementaci než/potom co by chtěl tu proměnnou použít, ale kdo to má potom luštit, když je víc takových věcí na jednom řádku. Ještě větší sranda potom je, když je to v C++ a motají se do toho ukazatele.
void). for cyklus je tedy možné použít třeba takhle:
public class Pocitadlo {
private final int konec;
private int pocitadlo = 0;
public Pocitadlo(int konec) {
this.konec = konec;
}
public boolean isKonec() {
return pocitadlo < konec;
}
public void dalsi() {
this.pocitadlo += 1;
}
public static void main(String... args) {
for(Pocitadlo pocitadlo = new Pocitadlo(); pocitadlo.isKonec(); pocitadlo.dalsi());
}
}
isContinue().
Java však umí i foreach, kterému při zpracování kolekcí dávám jednoznačně přednost.
Tiskni
Sdílej: