Singularity (YouTube) je nejnovější otevřený film od Blender Studia. Jedná se o jejich první 4K HDR film.
Vyšla hra Život Není Krásný: Poslední Exekuce (Steam, ProtonDB). Kreslená point & click adventura ze staré školy plná černého humoru a nekorektního násilí. Vžijte se do role zpustlého exekutora Vladimíra Brehowského a projděte s ním jeho poslední pracovní den. Hra volně navazuje na sérii Život Není Krásný.
Společnost Red Hat představila Fedora Hummingbird, tj. linuxovou distribuci s nativním kontejnerovým designem určenou pro vývojáře využívající AI agenty.
Hru The Legend of Zelda: Twilight Princess od společnosti Nintendo si lze nově díky projektu Dusklight (původně Dusk) a reverznímu inženýrství zahrát i na počítačích a mobilních zařízeních. Vyžadována je kopie původní hry (textury, modely, hudba, zvukové efekty, …). Ukázka na YouTube. Projekt byl zahájen v srpnu 2020.
Byla vydána nová major verze 29.0 programovacího jazyka Erlang (Wikipedie) a související platformy OTP (Open Telecom Platform, Wikipedie). Detailní přehled novinek na GitHubu.
Po zranitelnostech Copy Fail a Dirty Frag přichází zranitelnost Fragnesia. Další lokální eskalace práv na Linuxu. Zatím v upstreamu neopravena. Přiřazeno ji bylo CVE-2026-46300.
Sovereign Tech Agency (Wikipedie) prostřednictvím svého fondu Sovereign Tech Fund podpoří KDE částkou 1 285 200 eur.
Google na včerejší akci The Android Show | I/O Edition 2026 (YouTube) představil celou řadu novinek: Gemini Intelligence, notebooky Googlebook, novou generaci Android Auto, …
Evropská komise by do léta mohla předložit návrh normy omezující používání sociálních sítí dětmi v zájmu jejich bezpečí na internetu. Prohlásila to včera předsedkyně EK Ursula von der Leyenová, podle níž řada zemí Evropské unie volá po zavedení věkové hranice pro sociální sítě. EU částečně řeší bezpečnost dětí v digitálním prostředí v již platném nařízení o digitálních službách (DSA), podle německé političky to však není dostatečné a
… více »Multiplatformní open source aplikace scrcpy (Wikipedie) pro zrcadlení připojeného zařízení se systémem Android na desktopu a umožňující ovládání tohoto zařízení z desktopu, byla vydána v nové verzi 4.0.
for (int i=0; i< 4; ++i){
System.out.println(i);
}
for (int i=0; i< 4; i++){
System.out.println(i);
}
kody se lisi v inkrementaci a vypisuji stejne hodnoty.
i++ nejdříve se v daném kontextu použije aktuální hodnota proměnné i a potom se inkrementuje. Pokud použiješ ++i nejdříve se inkrementuje a potom se použije výsledná hodnota. Nejlépe to uvidíš na příkladu. Zkus si si někde bokem následující kód:
int i = 5; int j = 5; System.out.println(i++); System.out.println(++j);
for(int i=0;i<3;++i) jsem predpokladala vystup [1,2], zarazilo me, ze neni mezi nimi rozdil.
++i v for(int i=0;i<3;++i) není žádný, proto je úplně jedno, jak tu inkrementaci použiješ.
Ten rozdíl jde poznat jen ve výrazech, kde tu inkrementovanou proměnnou rovnou i použiješ. Z hlavy mě napadají akorát tyto příklady: System.out.println(i++); nebo i = ++i + 3;.
Nicméně mi přijde trošku prasácké takové věci psát. Člověk si možná ušetří jeden řádek, kam by dal tu inkrementaci než/potom co by chtěl tu proměnnou použít, ale kdo to má potom luštit, když je víc takových věcí na jednom řádku. Ještě větší sranda potom je, když je to v C++ a motají se do toho ukazatele.
void). for cyklus je tedy možné použít třeba takhle:
public class Pocitadlo {
private final int konec;
private int pocitadlo = 0;
public Pocitadlo(int konec) {
this.konec = konec;
}
public boolean isKonec() {
return pocitadlo < konec;
}
public void dalsi() {
this.pocitadlo += 1;
}
public static void main(String... args) {
for(Pocitadlo pocitadlo = new Pocitadlo(); pocitadlo.isKonec(); pocitadlo.dalsi());
}
}
isContinue().
Java však umí i foreach, kterému při zpracování kolekcí dávám jednoznačně přednost.
Tiskni
Sdílej: