Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
#include <sys/types.h>
#include <sys/event.h>
#include <sys/time.h>
#include <stdio.h>
#include <fcntl.h>
int main(void)
{
int kq, flags;
if ((kq = kqueue()) == -1)
return -1;
if ((flags = fcntl(kq, F_GETFL, NULL)) == -1)
return -1;
printf("FD_CLOEXEC: %s\n", (flags & FD_CLOEXEC) ? "yes" : "no");
return 0;
}
Odpověď zní:
FD_CLOEXEC: no
#include <sys/types.h>
#include <sys/event.h>
#include <sys/time.h>
#include <stdio.h>
#include <fcntl.h>
int main(void)
{
int kq, flags;
if ((kq = kqueue()) == -1)
return -1;
if ((flags = fcntl(kq, F_GETFD, NULL)) == -1) /* Nikoli GETFL, ale GETFD*/
return -1;
printf("FD_CLOEXEC: %s\n", (flags & FD_CLOEXEC) ? "yes" : "no");
return 0;
}
Závěr je ale stejný, COLOEXEC by default není, což je standardní, neznám žádný FD, který by tento bit měl ve výchozím stavu.
Bit lze pak nastavit pomocí
fcntl(kq, F_SETFD, FD_CLOEXEC);Omlouvám se za počáteční zmatenost. FreeBSD mám na desktopu, ale programuji hlavně pro Linux.
COLOEXEC by default není, což je standardní, neznám žádný FD, který by tento bit měl ve výchozím stavu.Já taky ne, ale spoustě systémových volání jde nastavit flag, aby to tak bylo.
Omlouvám se za počáteční zmatenost. FreeBSD mám na desktopu, ale programuji hlavně pro Linux.Nic se neděje, alespoň se někdo snaží pomoci. Nastavit potom jde, ale protože se jedná o knihovnu, nemůžu zaručit, jak jsem zmínil výše, že uživatel nemá další vlákno, kde forkuje, a mezi kqueue() a fcntl() pak vzniká race-condition, kdy mi může deskriptor uniknout do uživatelova podprocesu.
The kqueue() system call creates a new kernel event queue and returns a descriptor. The queue is not inherited by a child created with fork(2).Proces před exec() většinou sebe fork()ne, takže v tomto případě nastavení CLOEXEC není třeba. Problém bude, když nějaké vlákno přímo zavolá exec() bez forknutí.
Tiskni
Sdílej: