Webový prohlížeč Dillo (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.1.0. Po devíti letech od vydání předchozí verze 3.0.5. Doména dillo.org již nepatří vývojářům Dilla.
O víkendu probíhá v Bostonu, a také virtuálně, konference LibrePlanet 2024 organizovaná nadací Free Software Foundation (FSF).
Nová vývojová verze Wine 9.8 řeší mimo jiné chybu #3689 při instalaci Microsoft Office 97 nahlášenou v roce 2005.
Coppwr, tj. GUI nástroj pro nízkoúrovňové ovládání PipeWire, byl vydán v nové verzi 1.6.0. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Byla vydána dubnová aktualizace aneb nová verze 1.89 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že v terminálu lze nově povolit vkládání kopírovaného textu stisknutím středního tlačítka myši. Ve verzi 1.89 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Proton, tj. fork Wine integrovaný v Steam Play a umožňující v Linuxu přímo ze Steamu hrát hry určené pouze pro Windows, byl vydán ve verzi 9.0-1 (𝕏). Přehled novinek se seznamem nově podporovaných her na GitHubu. Aktuální přehled her pro Windows běžících díky Protonu také na Linuxu na stránkách ProtonDB.
Byla vydána verze 1.78.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání na GitHubu. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Služba Dropbox Sign (původně HelloSign) pro elektronické podepisování smluv byla hacknuta.
Byla vydána nová major verze 8.0 textového editoru GNU nano (Wikipedie). Podrobný přehled novinek a oprav v oznámení v diskusním listu info-nano nebo v souboru ChangeLog na Savannah. Volbou --modernbindings (-/) lze povolit "moderní" klávesové zkratky: ^C kopírování, ^V vložení, ^Z vrácení zpět, … Tato volba je aktivována také pokud binárka s nano nebo link na ni začíná písmenem "e".
Před 60 lety, 1. května 1964, byl představen programovací jazyk BASIC (Beginners' All-purpose Symbolic Instruction Code).
Lebo skor ma zaujima to nizkourovnove programovanie.Výkonově kritické věci se dneska píšou spíš v intrinsic funkcích. A i když píšeš operační systém, tak se typicky snažíš v assembleru nastavit procesor do alespoň trochu použitelného stavu, získat paměť pro stack a pak hned skočit do Cčka. I MCU se dneska programují v Cčku. Maximálně tak ATtiny4 a podobné věci co mají pár desítek B paměti si dokážu představit, že se hodí psát ručně. Co se ale opravdu hodí je umět číst výstup disassembleru - pro reverzní inženýrství a psaní exploitů.
Pokud budeš "velmi dobrý v assembleru" tak vždy najdeš dobře placenou práci.
Protože být dobrý v assembleru znamená být docela schopný.
Pro takové lidi není problém zvládnout i všechno ostatní co budou v profesním životě potřebovat.
Ale takhle by ses ptát neměl.
Jednoduše, (pokud mohu radit) nauč se všechno co tě zajímá, co tě baví.
Matiku, fyziku, muziku, assembler, linux, databáze, vrtej se v hw (občas ty tišťáky ošklivě smrdí , dlouho se pak musí věrat).
A pak s těmi našimi hračkami prožij plnohodnotný tvůrčí život.
Zdravím.
Luboš.
Tiskni Sdílej: