Byla vydána nová stabilní verze 7.6 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 140. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.90.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.25.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byla vydána nová major verze 7.0 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově je postavena je na Debianu 13 (Trixie) a GNOME 48 (Bengaluru). Další novinky v příslušném seznamu.
Společnost Meta na dvoudenní konferenci Meta Connect 2025 představuje své novinky. První den byly představeny nové AI brýle: Ray-Ban Meta (Gen 2), sportovní Oakley Meta Vanguard a především Meta Ray-Ban Display s integrovaným displejem a EMG náramkem pro ovládání.
Po půl roce vývoje od vydání verze 48 bylo vydáno GNOME 49 s kódovým názvem Brescia (Mastodon). S přehrávačem videí Showtime místo Totemu a prohlížečem dokumentů Papers místo Evince. Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Open source softwarový stack ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán ve verzi 7.0.0. Přidána byla podpora AMD Instinct MI355X a MI350X.
Byla vydána nová verze 258 správce systému a služeb systemd (GitHub).
Byla vydána Java 25 / JDK 25. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 18. Jedná se o LTS verzi.
Věra Pohlová před 26 lety: „Tyhle aféry každého jenom otravují. Já bych všechny ty internety a počítače zakázala“. Jde o odpověď na anketní otázku deníku Metro vydaného 17. září 1999 na téma zneužití údajů o sporožirových účtech klientů České spořitelny.
1) Kdyz A = 10, tak B = 2 2) Kdyz A = 20, tak B = 0.3Kolik bude B, kdyz A bude nekde mezi temi 10 a 20? B klesa linearne, mezi 2 a 0.3 je primka. Takze napr. GnuPlot mi vykresli graf, ale neukaze vzorec vypoctu. Nevedeli byste nekdo, co je toto za vypocet? Kdyztak predem diky za pripadne tipy.
Řešení dotazu:
if A1/B1=5 && A2/B2=9 then An/Bn=?
B = -0,17 * A + 3,7
if A1/B1=5 && A2/B2=9 then An/Bn=?
if 10/2 && 20/0.3 then 13.7/?dava to nejaky smysl? Myslim jako vypocet, ne jako programovani, to je jen pseudokod.
2 = 10x + y ? = 13.8x + y 0,3 = 20x + y
7 = 5000x + y ? = 5850x + y 0,01 = 6700x + y
1) Kdyz A = 10, tak B = 2 2) Kdyz A = 20, tak B = 0,3prepiseme
1) Kdyz X = 10, tak Y = 2 2) Kdyz X = 20, tak Y = 0,3Zavislost nech je linearna (priamka), Ale daj obrazok grafu, z neho sa da urcit, aka je to funkcia (linerarna, exponencionalna, …) Ak priamka:
Y = A * X + Btak pre dve zavisle hodnoty rovnakej funkcie bude vseobecne:
Y1 = A * X1 + B Y2 = A * X2 + BDosadime hodnoty:
2=A*10+B 0,3=A*20+BA riesime sustavu rovnic s dvoma neznamymi (matematika),
2=10*A+B 0,3=20*A+BPouzijeme scitaciu metodu
2 = 10 * A + B 0,3 = 20 * A + B / *(-1) --------------------------- 2 = 10 * A + B -0,3 = (-20) * A + B (scitame riadky) -0,7 = (-10) * A + B / *(-1) 0,7 = 10 * A A = 0,07 A dosadime do 1, rovnice zo zadanie: 2 = 10 * A + B 2 = 0,07 * 10 + B 2 = 0,7 + B / -0,7 B = 2 - 0,7 B = 1,3Dostali sme:
A = 0,07 B = 1,3Vysledna zavislost je:
Y = 0,7 * X + 1,3
// y = K1 * x + K2 - rovnica priamky float x1,x2,x3,y1,y2,y3,K1,K2; x1 = 10; // x-ova suradnica bodu 1 y1 = 2; // y-ova suradnica bodu 1 x2 = 20; // x-ova suradnica bodu 2 y2 = 0.3; // y-ova suradnica bodu 2 // Vypocet K1 a K2: K1 = (y2-y1)/(x2-x1); K2 = y1 - K1 * x1; x3 = 14.5; // x-ova suradnica bodu 3 // Neznama suradnica y bodu 3: y3 = K1 * x3 + K2;
2.000000 = -0.170000 * 10.000000 + 3.700000 3.649000 = -0.170000 * 0.300000 + 3.700000Kod overaci:
#include <stdio.h> int main() { float x1,x2,x3,y1,y2,y3,K1,K2; x1 = 10; // x-ova suradnica bodu 1 y1 = 2; // y-ova suradnica bodu 1 x2 = 20; // x-ova suradnica bodu 2 y2 = 0.3; // y-ova suradnica bodu 2 // Vypocet K1 a K2: K1 = (y2-y1)/(x2-x1); K2 = y1 - K1 * x1; x3 = 14.5; // x-ova suradnica bodu 3 // Neznama suradnica y bodu 3: y3 = K1 * x3 + K2; x3=10; y3= K1 * x3 + K2; printf("%f = %f * %f + %f\n", y3, K1, x3, K2); x3=0.3; y3= K1 * x3 + K2; printf("%f = %f * %f + %f\n", y3, K1, x3, K2); return 0; }
#include <stdio.h> int main() { float x1,x2,x3,y1,y2,y3,K1,K2; x1 = 10; // x-ova suradnica bodu 1 y1 = 2; // y-ova suradnica bodu 1 x2 = 20; // x-ova suradnica bodu 2 y2 = 0.3; // y-ova suradnica bodu 2 // Vypocet K1 a K2: K1 = (y2-y1)/(x2-x1); K2 = y1 - K1 * x1; x3 = 14.5; // x-ova suradnica bodu 3 // Neznama suradnica y bodu 3: y3 = K1 * x3 + K2; x3=10; y3= K1 * x3 + K2; printf("%f = %f * %f + %f\n", y3, K1, x3, K2); x3=20; y3= K1 * x3 + K2; printf("%f = %f * %f + %f\n", y3, K1, x3, K2); return 0; }
linsolve([10*x + b - 2, 20*x + b - 0.3], (x, b))
, kde x, b
jsou importované symboly. Takže pak prostě
def fce(x): return -0.17*x + 3.7A odkud plyne předpoklad lineární závislosti? Je jasné, že Gnuplot propojí dva body přímkou. Čím jiným? Nekonečným počtem křivek? Má ta úloha opravdu lineární vztah ve svém základu?
Načež soused mě poučil, že kdyby tu ty hory nebyly, tak Slunce nemá kam zapadnout a je pořád světlo.Ale vždyť to je pravda, kdyby tady nebyla ta [neprůhledná] země pod tebou, tak vidíme Slunce i v noci -- zespodu.
10*x_1 +x_2 = 2 20*x_2 + x_2 = 0,3,což zobecníme (to chceš, jak jsem pochopil) a přepíšeme to do tvaru
a_11*x_1 + a_12*x_2 = b_1 a_21*x_1 + a_22*x_2 = b_2.Ve tvém případě je
a_11 = 10, a_12 = 1, a_21 = 20, a_22 = 1
, že ano. Nyní se zachováme jako dospělí lidé a tuto soustavu zapíšeme v maticovém tvaru:
| a_11 a_12 | |x_1| |b_1| | | | | = | | | a_21 a_22 | |x_2| |b_2|Přesuneme se někdy do roku 1750 ;) a použijeme tzv. Cramerovo pravidlo, které říká, že pro naši hledanou
x_i
platí
det A_i x_i = ---------, det Akde
det A
je determinant matice soustavy a det A_i
je determinant téže matice, ovšem nahradíme-li i-tý sloupec maticí pravých stran, tj. například
| b_1 a_12 | det A_1 = det | |. | b_2 a_22 |Determinant matice "2x2" vypočteš jako
det A = a_11*a_22 - a_21*a_12
, takže jde o rozdíl součinů diagonál v naznačeném směru. Samozřejmě platí, že determinant soustavy nesmí být nulový (matice soustavy musí být regulární).
Zcela stejně pak pro det A_1
a též det A_2
máš
| b_1 a_12 | det A_1 = det | | = b_1*a_22 - b_2*a_12, | b_2 a_22 | | a_11 b_1 | det A_2 = det | | = a_11*b_2 - a_21*b_1. | a_21 b_2 |No a teď už můžeš spočítat
x_1, x_2
, takže
det A_1 b_1*a_22 - b_2*a_12 x_1 = --------- = ----------------------- det A a_11*a_22 - a_21*a_12 det A_2 a_11*b_2 - a_21*b_1 x_2 = --------- = ----------------------- det A a_11*a_22 - a_21*a_12A to je celý algoritmus, který potřebuješ. Můžeme si zkusit dosadit tvé konkrétní numerické vstupy, pak
2*1 - 0,3*1 1,7 x_ 1 = ----------- = --- = -0,17, 10*1 - 20*1 -10 10*0,3 - 20*2 3 - 40 -37 x_2 = --------------- = ------ = ----- = 3,7 -10 -10 -10Takže máme řešení
y(x) = a*x + b = -0,17 + 3,7
.
Pro tvůj konkrétní problém, kdy máš pořád a_12 = a_22 = 1
, řešení zdegeneruje na jednodušší formu
det A_1 b_1 - b_2 x_1 = --------- = ------------- det A a_11 - a_21 det A_2 a_11*b_2 - a_21*b_1 x_2 = --------- = -------------------- det A a_11 - a_21A výsledný kód by byl zhruba něco jako
def najdi_rovnici(a_1, a_2, b_1, b_2): det_A = float(a_1 - a_2) det_A_1 = b_1 - b_2 det_A_2 = a_1*b_2 - a_2*b_1 x_1 = det_A_1/det_A x_2 = det_A_2/det_A print 'y(x) := %s*x + %s' % (x_1, x_2) return None # nebo třeba # return x_1, x_2Když v Pythonu takový kód spustím pro tvé zadání, dostanu
>>> najdi_rovnici(10, 20, 2, 0.3) y(x) := -0.17*x + 3.7Jestli jsem někde udělal chybu, sorráč, nejsem účetní. Ale princip bys měl z toho pochopit.
from numpy import linalg # Matice A, matice B ma = [[10, 1], [20, 1]] mb = [2, 0.3] res = linalg.solve(ma, mb) print(res) # Vrací [ -0.17 3.7 ] # Výpočet trvá pár mikrosekund.Analytická metoda se spočte v řádu nanosekund. Ale podobně rychle to jde i v Julii:
A = [10 1; 20 1] b = [2; 0.3] A \ b # Vrací # 2-element Vector{Float64}: # -0.17 # 3.7
Tiskni
Sdílej: