Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 163 (pdf).
Eric Lengyel dobrovolně uvolnil jako volné dílo svůj patentovaný algoritmus Slug. Algoritmus vykresluje text a vektorovou grafiku na GPU přímo z dat Bézierových křivek, aniž by využíval texturové mapy obsahující jakékoli předem vypočítané nebo uložené obrázky a počítá přesné pokrytí pro ostré a škálovatelné zobrazení písma, referenční ukázka implementace v HLSL shaderech je na GitHubu. Slug je volným dílem od 17. března letošního
… více »Sashiko (GitHub) je open source automatizovaný systém pro revizi kódu linuxového jádra. Monitoruje veřejné mailing listy a hodnotí navrhované změny pomocí umělé inteligence. Výpočetní zdroje a LLM tokeny poskytuje Google.
Cambalache, tj. RAD (rapid application development) nástroj pro GTK 4 a GTK 3, dospěl po pěti letech vývoje do verze 1.0. Instalovat jej lze i z Flathubu.
KiCad (Wikipedie), sada svobodných softwarových nástrojů pro počítačový návrh elektronických zařízení (EDA), byl vydán v nové major verzi 10.0.0 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.
Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Dle plánu byla vydána Opera GX pro Linux. Ke stažení je .deb i .rpm. V plánu je flatpak. Opera GX je webový prohlížeč zaměřený na hráče počítačových her.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.27.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
function random(min, max) {
var num = Math.floor(Math.random() * (max - min + 1)) + min;
return num;
}
Já jsem si usmyslel, že když ji budu volat v rozmezí čísel -3 až 3 (tedy random(-3, 3)), nechci jako výsledek dostat nulu. Tak jsem funkci upravil následovně:
function random(min, max) {
var num = Math.floor(Math.random() * (max - min + 1)) + min;
if (num == 0) {random(min, max)} else {return num};
}
Jenže jsem zjistil, že funkce kromě celých čísel v zadaném rozsahu občas vrací i undefined. Tak jsem hledal čím to a našel jsem diskuse, zda je vhodné psát return do bloku else. Z nich jsem sice nepochopil, proč dostávám jako výslednou hodnotu někdy undefined, ale stejně jsem funkci upravil na
function random(min, max) {
var num = Math.floor(Math.random() * (max - min + 1)) + min;
if (num == 0) random(min, max);
return num;
}
Výsledkem této úpravy bylo, že undefined se už mezi výslednými hodnotami funkce nevyskytovalo, zato se mezi ostatními čísly vyskytovala nula; čili jako by podmínka ve funkci nebyla. Už ani nevím, proč mě napadlo udělat ještě jednu úpravu, a to
var num;
function random(min, max) {
num = Math.floor(Math.random() * (max - min + 1)) + min;
if (num == 0) random(min, max);
return num;
}
a teprve potom funkce fungovala tak, jak jsem si představoval na začátku, to znamená, že při volání random(-3, 3) vracela čísla -3, -2, -1, 1, 2, 3, ale nikdy nulu (a taky nikdy undefined).
Moje otázka zní, proč je to tak, jak to je. Tuším, že to nějak souvisí s platností proměnné num, ale nevím, jak.
Děkuji za vysvětlení.
Řešení dotazu:
Proměnná num je lokální pro daný běh funkce. Pokud tu funkci zavoláš (třeba rekurzivně) víckrát, má každý běh této funkce svoji nezávislou proměnnou num. Tudíž ten řádek:
if (num == 0) random(min, max);
změní hodnotu num jen v tom vnitřním volání random(), zatímco tady zůstane hodnota nezměněná. Funkce sice na tomhle řádku vrátí hodnotu, ale ta se okamžitě zahodí, protože ji nepřiřazuješ do žádné proměnné. Musel bys tam mít:
if (num == 0) num = random(min, max);
aby to něco dělalo.
Před rekurzivním voláním random(min, max) chybí return. Od toho se celý problém odvíjí. Hodnota vrácená rekurzivním voláním se tím pádem zahodí a nikam dál se nevrací.
Vůbec nepíšeš, co přesně má ta funkce dělat, jaké vstupy má podporovat a jaké výstupy má generovat. Mají to být všechno integery? Libovolná čísla? Něco jiného? Hint: Co když bude min mít (zhruba) hodnotu pí? Na takový dotaz se pak odpovídá těžko.
Budu tedy dál předpokládat, že argumenty mají být integery. (To by se ale mělo v prakticky použitelném kódu ověřit, případně specifikovat, co se má stát, pokud to nebudou integery.) Takže první iterace:
function random(min, max) {
var num = Math.floor(Math.random() * (max - min + 1)) + min;
return num == 0 ? random(min, max) : num;
}
To^^^ je ale pořád ještě fujtajbl, protože dobu běhu té funkce a počet úrovní rekurze je potřeba deterministicky omezit. Sice je krajně nepravděpodobné, že by hloubka rekurze překročila povolenou hloubku zásobníku, ale spoléhat se tímto způsobem na náhodu je ošklivé. Vznikají tak chyby, kvůli kterým pak software jednou za rok za podivných okolností zařve. Takové chyby jsou těžko reprodukovatelné a těžko odhalitelné.
Takový jednoduchý nápad: Co takhle zjistit, jestli zadaný rozsah čísel obsahuje nulu, a pokud ano, jednoduše se jí při generování náhodného čísla vyhnout?
function random(min, max) {
if (min > max) [min, max] = [max, min];
var num = function(range) {
return Math.floor(Math.random() * range) + min;
};
if (min > 0 || max < 0) {
return num(max - min + 1);
} else {
var result = num(max - min);
return result >= 0 ? result + 1 : result;
}
}
Tohle^^^ je pořád hodně ošklivé, ale vrací to náhodné číslo z celého rozsahu kromě nuly a nemá to v sobě žádnou náhodnou rekurzi.
function random(min, max) {
var num = Math.floor(Math.random() * (max - min)) + min;
return (num >= 0) ? (num + 1) : num;
}
Tohle přece nefunguje. Pro záporné rozsahy nikdy nevrací max (random(-2, -1)) a pro kladné rozsahy nikdy nevrací min (random(1, 2)). Jo, kdyby se to aspoň chovalo konzistentně co do vyloučení / zahrnutí mezí, ale ani to ne.
Nazývejme prosím věci pravými jmény. Korektní řešení problému se nejmenuje „komplikace“ a vracení čísel z jiného než požadovaného rozsahu se nejmenuje „řešení“.
Takže v tomto případě nevidím nic špatného ve spolehání se na náhodu.
Ne, spoléhat se na náhodu není nikdy přijatelné. Programování je přesná technická disciplína, nikoliv modlitba k bohu slunce.
Ještě pár reakcí na tyhle nesmysly těžkého kalibru:
Za prvé, abych nepokoušel dobrou vůli těch, kteří jsou ochotni odpovědět, jsem se zeptal jen na jednu izolovanou věc, po nikom jsem nechtěl, aby řešil ještě spoustu dalších věcí kolem.
Není jistější způsob, jak pokoušet dobrou vůli těch, kdo chtějí odpovědět, než ptát se nepřesně a vágně.
Proč bych tedy psal, jaké vstupy má funkce přijímat či jaké očekávané hodnoty má vracet, když to s jádrem problému nesouvisí?
Protože to s jádrem problému nejen souvisí, ale dokonce to je samotné jádro problému. Jádrem samotného programování je totiž přesné pochopení problému, přesná specifikace problému a rozdělení problému do menších celků, které lze vyjádřit ve formě zdrojového kódu. Pokud první dvě fáze celého procesu selhaly (a zjevně selhaly), jaký má potom smysl zabývat se nějak izolovaně tou třetí fází?
Za druhé ovšem stejně nechápu ta dodatečná bezpečnostní opatření.
To nejsou žádná „bezpečnostní opatření“; jde o nezbytnou součást korektního řešení daného problému. Je zkrátka několik jednoduchých zásad, bez kterých se člověk při programování neobejde. Zásada číslo jedna: Na náhodu se nikdy nespoléhá.
Funkce má přece volat samu sebe jen v případě, kdy se do proměnné num dosadí hodnota 0 - a to sice může nastat několikrát po sobě, ale rozhodně ne tolikrát, aby kvůli tomu hrozila nějaká havárie.
Kde přesně je tohle zaručeno a jak? Znova: Pokud si můžu být něčím naprosto jistý, neexistuje důvod spoléhat na náhodu.
…maximálně třikrát nebo čtyřikrát…Čím je to maximum omezené? Pětkrát se to stát nemůže? Šestkrát taky ne? Jak to? Kdyby programátoři uvažovali takhle, použitelný počítač by se na světě hledal velmi těžko.
function random(min, max) {
var num = Math.floor(Math.random() * (max - min + 1)) + min;
return (num == 0) ? random(min, max) : num;
}
Tiskni
Sdílej: