F-Droid bannerem na svých stránkách a také v aplikacích F-Droid a F-Droid Basic upozorňuje na iniciativu Keep Android Open. Od září 2026 bude Android vyžadovat, aby všechny aplikace byly registrovány ověřenými vývojáři, aby mohly být nainstalovány na certifikovaných zařízeních Android. To ohrožuje alternativní obchody s aplikacemi jako F-Droid a možnost instalace aplikací mimo oficiální obchod (sideloading).
Svobodná historická realtimová strategie 0 A.D. (Wikipedie) byla vydána ve verzi 28 (0.28.0). Její kódový název je Boiorix. Představení novinek v poznámkách k vydání. Ke stažení také na Flathubu a Snapcraftu.
Multimediální server a user space API PipeWire (Wikipedie) poskytující PulseAudio, JACK, ALSA a GStreamer rozhraní byl vydán ve verzi 1.6.0 (Bluesky). Přehled novinek na GitLabu.
UBports, nadace a komunita kolem Ubuntu pro telefony a tablety Ubuntu Touch, vydala Ubuntu Touch 24.04-1.2 a 20.04 OTA-12.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová stabilní verze 2.0 otevřeného operačního systému pro chytré hodinky AsteroidOS (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení o vydání a na YouTube.
WoWee je open-source klient pro MMORPG hru World of Warcraft, kompatibilní se základní verzí a rozšířeními The Burning Crusade a Wrath of the Lich King. Klient je napsaný v C++ a využívá vlastní OpenGL renderer, pro provoz vyžaduje modely, grafiku, hudbu, zvuky a další assety z originální kopie hry od Blizzardu. Zdrojový kód je na GitHubu, dostupný pod licencí MIT.
Byl představen ICT Supply Chain Security Toolbox, společný nezávazný rámec EU pro posuzování a snižování kybernetických bezpečnostních rizik v ICT dodavatelských řetězcích. Toolbox identifikuje možné rizikové scénáře ovlivňující ICT dodavatelské řetězce a na jejich podkladě nabízí koordinovaná doporučení k hodnocení a mitigaci rizik. Doporučení se dotýkají mj. podpory multi-vendor strategií a snižování závislostí na vysoce
… více »Nizozemský ministr obrany Gijs Tuinman prohlásil, že je možné stíhací letouny F-35 'jailbreaknout stejně jako iPhony', tedy upravit jejich software bez souhlasu USA nebo spolupráce s výrobcem Lockheed Martin. Tento výrok zazněl v rozhovoru na BNR Nieuwsradio, kde Tuinman naznačil, že evropské země by mohly potřebovat větší nezávislost na americké technologii. Jak by bylo jailbreak možné technicky provést pan ministr nijak nespecifikoval, nicméně je známé, že izraelské letectvo ve svých modifikovaných stíhačkách F-35 používá vlastní software.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 162 (pdf).
Sdružení CZ.NIC, správce české národní domény, zveřejnilo Domain Report za rok 2025 s klíčovými daty o vývoji domény .CZ. Na konci roku 2025 bylo v registru české národní domény celkem 1 515 860 s koncovkou .CZ. Průměrně bylo měsíčně zaregistrováno 16 222 domén, přičemž nejvíce registrací proběhlo v lednu (18 722) a nejméně pak v červnu (14 559). Podíl domén zabezpečených pomocí technologie DNSSEC se po několika letech stagnace výrazně
… více »
function random(min, max) {
var num = Math.floor(Math.random() * (max - min + 1)) + min;
return num;
}
Já jsem si usmyslel, že když ji budu volat v rozmezí čísel -3 až 3 (tedy random(-3, 3)), nechci jako výsledek dostat nulu. Tak jsem funkci upravil následovně:
function random(min, max) {
var num = Math.floor(Math.random() * (max - min + 1)) + min;
if (num == 0) {random(min, max)} else {return num};
}
Jenže jsem zjistil, že funkce kromě celých čísel v zadaném rozsahu občas vrací i undefined. Tak jsem hledal čím to a našel jsem diskuse, zda je vhodné psát return do bloku else. Z nich jsem sice nepochopil, proč dostávám jako výslednou hodnotu někdy undefined, ale stejně jsem funkci upravil na
function random(min, max) {
var num = Math.floor(Math.random() * (max - min + 1)) + min;
if (num == 0) random(min, max);
return num;
}
Výsledkem této úpravy bylo, že undefined se už mezi výslednými hodnotami funkce nevyskytovalo, zato se mezi ostatními čísly vyskytovala nula; čili jako by podmínka ve funkci nebyla. Už ani nevím, proč mě napadlo udělat ještě jednu úpravu, a to
var num;
function random(min, max) {
num = Math.floor(Math.random() * (max - min + 1)) + min;
if (num == 0) random(min, max);
return num;
}
a teprve potom funkce fungovala tak, jak jsem si představoval na začátku, to znamená, že při volání random(-3, 3) vracela čísla -3, -2, -1, 1, 2, 3, ale nikdy nulu (a taky nikdy undefined).
Moje otázka zní, proč je to tak, jak to je. Tuším, že to nějak souvisí s platností proměnné num, ale nevím, jak.
Děkuji za vysvětlení.
Řešení dotazu:
Proměnná num je lokální pro daný běh funkce. Pokud tu funkci zavoláš (třeba rekurzivně) víckrát, má každý běh této funkce svoji nezávislou proměnnou num. Tudíž ten řádek:
if (num == 0) random(min, max);
změní hodnotu num jen v tom vnitřním volání random(), zatímco tady zůstane hodnota nezměněná. Funkce sice na tomhle řádku vrátí hodnotu, ale ta se okamžitě zahodí, protože ji nepřiřazuješ do žádné proměnné. Musel bys tam mít:
if (num == 0) num = random(min, max);
aby to něco dělalo.
Před rekurzivním voláním random(min, max) chybí return. Od toho se celý problém odvíjí. Hodnota vrácená rekurzivním voláním se tím pádem zahodí a nikam dál se nevrací.
Vůbec nepíšeš, co přesně má ta funkce dělat, jaké vstupy má podporovat a jaké výstupy má generovat. Mají to být všechno integery? Libovolná čísla? Něco jiného? Hint: Co když bude min mít (zhruba) hodnotu pí? Na takový dotaz se pak odpovídá těžko.
Budu tedy dál předpokládat, že argumenty mají být integery. (To by se ale mělo v prakticky použitelném kódu ověřit, případně specifikovat, co se má stát, pokud to nebudou integery.) Takže první iterace:
function random(min, max) {
var num = Math.floor(Math.random() * (max - min + 1)) + min;
return num == 0 ? random(min, max) : num;
}
To^^^ je ale pořád ještě fujtajbl, protože dobu běhu té funkce a počet úrovní rekurze je potřeba deterministicky omezit. Sice je krajně nepravděpodobné, že by hloubka rekurze překročila povolenou hloubku zásobníku, ale spoléhat se tímto způsobem na náhodu je ošklivé. Vznikají tak chyby, kvůli kterým pak software jednou za rok za podivných okolností zařve. Takové chyby jsou těžko reprodukovatelné a těžko odhalitelné.
Takový jednoduchý nápad: Co takhle zjistit, jestli zadaný rozsah čísel obsahuje nulu, a pokud ano, jednoduše se jí při generování náhodného čísla vyhnout?
function random(min, max) {
if (min > max) [min, max] = [max, min];
var num = function(range) {
return Math.floor(Math.random() * range) + min;
};
if (min > 0 || max < 0) {
return num(max - min + 1);
} else {
var result = num(max - min);
return result >= 0 ? result + 1 : result;
}
}
Tohle^^^ je pořád hodně ošklivé, ale vrací to náhodné číslo z celého rozsahu kromě nuly a nemá to v sobě žádnou náhodnou rekurzi.
function random(min, max) {
var num = Math.floor(Math.random() * (max - min)) + min;
return (num >= 0) ? (num + 1) : num;
}
Tohle přece nefunguje. Pro záporné rozsahy nikdy nevrací max (random(-2, -1)) a pro kladné rozsahy nikdy nevrací min (random(1, 2)). Jo, kdyby se to aspoň chovalo konzistentně co do vyloučení / zahrnutí mezí, ale ani to ne.
Nazývejme prosím věci pravými jmény. Korektní řešení problému se nejmenuje „komplikace“ a vracení čísel z jiného než požadovaného rozsahu se nejmenuje „řešení“.
Takže v tomto případě nevidím nic špatného ve spolehání se na náhodu.
Ne, spoléhat se na náhodu není nikdy přijatelné. Programování je přesná technická disciplína, nikoliv modlitba k bohu slunce.
Ještě pár reakcí na tyhle nesmysly těžkého kalibru:
Za prvé, abych nepokoušel dobrou vůli těch, kteří jsou ochotni odpovědět, jsem se zeptal jen na jednu izolovanou věc, po nikom jsem nechtěl, aby řešil ještě spoustu dalších věcí kolem.
Není jistější způsob, jak pokoušet dobrou vůli těch, kdo chtějí odpovědět, než ptát se nepřesně a vágně.
Proč bych tedy psal, jaké vstupy má funkce přijímat či jaké očekávané hodnoty má vracet, když to s jádrem problému nesouvisí?
Protože to s jádrem problému nejen souvisí, ale dokonce to je samotné jádro problému. Jádrem samotného programování je totiž přesné pochopení problému, přesná specifikace problému a rozdělení problému do menších celků, které lze vyjádřit ve formě zdrojového kódu. Pokud první dvě fáze celého procesu selhaly (a zjevně selhaly), jaký má potom smysl zabývat se nějak izolovaně tou třetí fází?
Za druhé ovšem stejně nechápu ta dodatečná bezpečnostní opatření.
To nejsou žádná „bezpečnostní opatření“; jde o nezbytnou součást korektního řešení daného problému. Je zkrátka několik jednoduchých zásad, bez kterých se člověk při programování neobejde. Zásada číslo jedna: Na náhodu se nikdy nespoléhá.
Funkce má přece volat samu sebe jen v případě, kdy se do proměnné num dosadí hodnota 0 - a to sice může nastat několikrát po sobě, ale rozhodně ne tolikrát, aby kvůli tomu hrozila nějaká havárie.
Kde přesně je tohle zaručeno a jak? Znova: Pokud si můžu být něčím naprosto jistý, neexistuje důvod spoléhat na náhodu.
…maximálně třikrát nebo čtyřikrát…Čím je to maximum omezené? Pětkrát se to stát nemůže? Šestkrát taky ne? Jak to? Kdyby programátoři uvažovali takhle, použitelný počítač by se na světě hledal velmi těžko.
function random(min, max) {
var num = Math.floor(Math.random() * (max - min + 1)) + min;
return (num == 0) ? random(min, max) : num;
}
Tiskni
Sdílej: