Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Open source modální textový editor Helix, inspirovaný editory Vim, Neovim či Kakoune, byl vydán ve verzi 25.07. Přehled novinek se záznamy terminálových sezení v asciinema v oznámení na webu. Detailně v CHANGELOGu na GitHubu.
Řešení dotazu:
V první řadě doporučuji použít nějaký verzovací systém (např. Mercurial). I kdybys pak soubor poškodil, můžeš si verze porovnat, vidět přesně, co se změnilo, a případně se vrátit ke starší verzi. Mercurial můžeš provozovat i lokálně, nepotřebuješ k tomu žádný hosting ani vlastní server.
Co se týče editoru, tam záleží, v jakém jazyce ten CGI skript je napsaný (Bash? Perl? …). Tzn. hledat něco, co umí zvýrazňovat syntaxi v tomto jazyce (to většinou nebude problém) nebo i napovídat a validovat (to už je těžší). Osobně používám na většinu věcí Netbeans protože mj. hezky zobrazují, které řádky jsou změněné (oproti poslední commitnuté verzi), takže neustále vidíš, kde jsi něco měnil a kde by případně mohla být chyba, když ti program náhle přestane fungovat.
Format: ELF 32-bit LSB executable ARM EABI5 version 1 (SYSV) dynamically linked interpreter /lib/ld- for GNU/Linux 2.6.26 BuildID[sha1]=b0a0588563d1169c9faa3bc8bad1377ff84d1baa stripped
Nic takového jako "CGI soubor" neexistuje, zkratka CGI znamená Common Gateway Interface a jde o rozhraní mezi webovým serverem a programem generujícím data pro klienty. V podstatě to funguje tak, že když klient požádá o příslušnou stránku, místo aby se mu poslal existující soubor, spustí se program a klientovi se pošle jeho výstup.
Tím programem může být cokoli od shellového skriptu přes PHP nebo perlové skripty až po obyčejné ELF spustitelné soubory ("binárka"), což je i váš případ (jen mne trochu překvapuje to "32-bit", to už je dnes trochu anachronismus). Ty moc editovat nejde, nebo aspoň ne bez potřebných znalostí a už vůbec ne snadno. Spíš si sežeňte zdrojáky, upravte je a program přeložte znovu.
Tak to je horší. Zdrojové kódy od toho vážně nejsou?
Pokud by šlo o malou změnu (např. drobná změna HTML/CSS, kde výsledný text bude stejně dlouhý nebo kratší), tak to jde udělat v hexadecimálním editoru. Zachování délky (kratší text lze nahradit mezerami, ale delší tam nedostaneš) je zásadní, protože jinak se to celé posune, změní se adresy v paměti a program přestane fungovat. Tzn. nejde tam jen tak do prostředka něco dopsat.
Jinak bys musel program dekompilovat – pak ti z toho vypadne assembler nebo nějaké ošklivé céčko. To se sice edituje dost špatně, ale jde to a pokud potřebuješ jen upravit texty, tak je prostě jen najdeš v tom zdrojáku, přepíšeš a znovu zkompiluješ.
Další možnost je nechat tu binárku tak jak je, brát ji jako černou skříňku a jen ji obalit nějakým skriptem. Tento skript může jednak přepisovat parametry, které jsou na vstupu toho CGI programu, a jednak může upravovat jeho výstup (HTML dokument a HTTP hlavičky).
A nejčistší možnost je: zdokumentovat, co ten program dělá resp. co by měl dělat, a napsat to znova.
To je tak všechno, co můžu takhle v diskusi bez dalších informací poradit. Případně jestli s tím chceš pomoct, tak mi napiš, můžu na to kouknout a udělat vám nějakou nabídku – zabývám se zakázkovým vývojem.
Tiskni
Sdílej: