Byla vydána nová stabilní verze 7.6 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 140. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.90.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.25.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byla vydána nová major verze 7.0 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově je postavena je na Debianu 13 (Trixie) a GNOME 48 (Bengaluru). Další novinky v příslušném seznamu.
Společnost Meta na dvoudenní konferenci Meta Connect 2025 představuje své novinky. První den byly představeny nové AI brýle: Ray-Ban Meta (Gen 2), sportovní Oakley Meta Vanguard a především Meta Ray-Ban Display s integrovaným displejem a EMG náramkem pro ovládání.
Po půl roce vývoje od vydání verze 48 bylo vydáno GNOME 49 s kódovým názvem Brescia (Mastodon). S přehrávačem videí Showtime místo Totemu a prohlížečem dokumentů Papers místo Evince. Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Open source softwarový stack ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán ve verzi 7.0.0. Přidána byla podpora AMD Instinct MI355X a MI350X.
Byla vydána nová verze 258 správce systému a služeb systemd (GitHub).
Byla vydána Java 25 / JDK 25. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 18. Jedná se o LTS verzi.
Věra Pohlová před 26 lety: „Tyhle aféry každého jenom otravují. Já bych všechny ty internety a počítače zakázala“. Jde o odpověď na anketní otázku deníku Metro vydaného 17. září 1999 na téma zneužití údajů o sporožirových účtech klientů České spořitelny.
Přepsal jsem program, který byl původně napsán pro windows a používal ovladače z windows tak, aby šel přeložit a spustit pod linuxem. Program pracuje se zařízením připojeným na USB. Pod windows na to byl ovladač a knihovna pro ovládání přímo od výrobce, ale pod linuxem na to používám knihovnu libusb (nebudu psát modul do jádra), která umožnuje pracovat obyčejným programům se zařízením připojeným na USB.
Problém je v tom, že pokud se volají funkce z libusb musí program běžet s právy roota, aby to celé fungovalo (alespoň se domnívám že to tak je, protože jinak některé funkce z libusb vrací chybu místo úspěšného provedení funkce). Z toho tedy plyne potenciální nebezpečí. Chci se zeptat, jak co nejjednodušeji a nejefektivněji zařídit to, aby program pracoval s právy roota pouze pokud volá funkce z libusb. Napadlo mě používat fce getuid, geteuid, seteuid a setuid, programu nastavit suid bit, vlastníka a skupinu root.
Nikdy jsem nic podobného neprogramoval, tak potřebuji poradit jak na to a hlavně jak to udělat správně. Případně jak to celé vyřešit jinak. Díky.
Možná mi něco uniká nebo nechápu podstatu něčeho základního :(Ano, evidentně.
No, problém je právě v tom, že nepoužívám pro komunikaci se zařízením žádný ovladač z jádraTo bude asi ono, není mi jasné z čeho vzniká tento názor. Přeci se používá ovladač na USB, ne? Nebo něco nechápu a ono záhadné zařízení je řadič USB?
$ echo 'nejaky_nazev 0x0003 vendor product'\ ' 0x0000 0x0000 0x00 0x00 '\ '0x00 0x00 0x00 0x00'\ ' 0x00000000' > /etc/hotplug/usb/nejaky_nazev.usermap $ cat > /etc/hotplug/usb/nejaky_nazev <<EOT #!/bin/bash GROUP=skupina if [ "$ACTION" = "add" ] && [ -f "$DEVICE" ] then # check if $GROUP really exists if getent group $GROUP > /dev/null; then chmod 660 "$DEVICE" chown root.$GROUP "$DEVICE" fi fi EOT $ chmod +x /etc/hotplug/usb/nejaky_nazev
Tiskni
Sdílej: