Microsoft představil Azure Linux 4.0 a Azure Container Linux. Na konferenci Open Source Summit North America 2026 organizované konsorciem Linux Foundation a sponzorované také Microsoftem. Azure Linux 4.0 vychází z Fedora Linuxu. Azure Container Linux je založen na projektu Flatcar. Azure Linux (GitHub, Wikipedie) byl původně znám jako CBL-Mariner.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Byla vydána verze 9.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Firefox 151 podporuje Web Serial API. Pro komunikaci s různými mikrokontroléry připojenými přes USB nebo sériové porty už není nutné spouštět Chrome nebo na Chromiu postavené webové prohlížeče.
Byla vydána nová stabilní verze 8.0 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 148. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Ve FreeBSD byla nalezena a opravena zranitelnost FatGid aneb CVE-2026-45250. Jedná se o lokální eskalaci práv. Neprivilegovaný uživatel se může stát rootem.
Společnost Flipper Devices oznámila Flipper One. Zcela nový Flipper postavený od nuly. Jedná se o open-source linuxovou platformu založenou na čipu Rockchip RK3576. Hledají se dobrovolníci pro pomoc s dokončením vývoje (ovladače, testování, tvorba modulů).
Vývojáři Wine oznámili vydání verze 2.0 knihovny vkd3d pro překlad volání Direct3D na Vulkan. Přehled novinek na GitLabu.
Společnost Red Hat oznámila vydání Red Hat Enterprise Linuxu (RHEL) 10.2 a 9.8. Vedle nových vlastností a oprav chyb přináší také aktualizaci ovladačů a předběžné ukázky budoucích technologií. Vypíchnout lze CLI AI asistenta goose. Podrobnosti v poznámkách k vydání (10.2 a 9.8).
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 30 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Přepsal jsem program, který byl původně napsán pro windows a používal ovladače z windows tak, aby šel přeložit a spustit pod linuxem. Program pracuje se zařízením připojeným na USB. Pod windows na to byl ovladač a knihovna pro ovládání přímo od výrobce, ale pod linuxem na to používám knihovnu libusb (nebudu psát modul do jádra), která umožnuje pracovat obyčejným programům se zařízením připojeným na USB.
Problém je v tom, že pokud se volají funkce z libusb musí program běžet s právy roota, aby to celé fungovalo (alespoň se domnívám že to tak je, protože jinak některé funkce z libusb vrací chybu místo úspěšného provedení funkce). Z toho tedy plyne potenciální nebezpečí. Chci se zeptat, jak co nejjednodušeji a nejefektivněji zařídit to, aby program pracoval s právy roota pouze pokud volá funkce z libusb. Napadlo mě používat fce getuid, geteuid, seteuid a setuid, programu nastavit suid bit, vlastníka a skupinu root.
Nikdy jsem nic podobného neprogramoval, tak potřebuji poradit jak na to a hlavně jak to udělat správně. Případně jak to celé vyřešit jinak. Díky.
).
Možná mi něco uniká nebo nechápu podstatu něčeho základního :(Ano, evidentně.
No, problém je právě v tom, že nepoužívám pro komunikaci se zařízením žádný ovladač z jádraTo bude asi ono, není mi jasné z čeho vzniká tento názor. Přeci se používá ovladač na USB, ne? Nebo něco nechápu a ono záhadné zařízení je řadič USB?
$ echo 'nejaky_nazev 0x0003 vendor product'\
' 0x0000 0x0000 0x00 0x00 '\
'0x00 0x00 0x00 0x00'\
' 0x00000000' > /etc/hotplug/usb/nejaky_nazev.usermap
$ cat > /etc/hotplug/usb/nejaky_nazev <<EOT
#!/bin/bash
GROUP=skupina
if [ "$ACTION" = "add" ] && [ -f "$DEVICE" ]
then
# check if $GROUP really exists
if getent group $GROUP > /dev/null; then
chmod 660 "$DEVICE"
chown root.$GROUP "$DEVICE"
fi
fi
EOT
$ chmod +x /etc/hotplug/usb/nejaky_nazev
Tiskni
Sdílej: