Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
Přepsal jsem program, který byl původně napsán pro windows a používal ovladače z windows tak, aby šel přeložit a spustit pod linuxem. Program pracuje se zařízením připojeným na USB. Pod windows na to byl ovladač a knihovna pro ovládání přímo od výrobce, ale pod linuxem na to používám knihovnu libusb (nebudu psát modul do jádra), která umožnuje pracovat obyčejným programům se zařízením připojeným na USB.
Problém je v tom, že pokud se volají funkce z libusb musí program běžet s právy roota, aby to celé fungovalo (alespoň se domnívám že to tak je, protože jinak některé funkce z libusb vrací chybu místo úspěšného provedení funkce). Z toho tedy plyne potenciální nebezpečí. Chci se zeptat, jak co nejjednodušeji a nejefektivněji zařídit to, aby program pracoval s právy roota pouze pokud volá funkce z libusb. Napadlo mě používat fce getuid, geteuid, seteuid a setuid, programu nastavit suid bit, vlastníka a skupinu root.
Nikdy jsem nic podobného neprogramoval, tak potřebuji poradit jak na to a hlavně jak to udělat správně. Případně jak to celé vyřešit jinak. Díky.
Možná mi něco uniká nebo nechápu podstatu něčeho základního :(Ano, evidentně.
No, problém je právě v tom, že nepoužívám pro komunikaci se zařízením žádný ovladač z jádraTo bude asi ono, není mi jasné z čeho vzniká tento názor. Přeci se používá ovladač na USB, ne? Nebo něco nechápu a ono záhadné zařízení je řadič USB?
$ echo 'nejaky_nazev 0x0003 vendor product'\ ' 0x0000 0x0000 0x00 0x00 '\ '0x00 0x00 0x00 0x00'\ ' 0x00000000' > /etc/hotplug/usb/nejaky_nazev.usermap $ cat > /etc/hotplug/usb/nejaky_nazev <<EOT #!/bin/bash GROUP=skupina if [ "$ACTION" = "add" ] && [ -f "$DEVICE" ] then # check if $GROUP really exists if getent group $GROUP > /dev/null; then chmod 660 "$DEVICE" chown root.$GROUP "$DEVICE" fi fi EOT $ chmod +x /etc/hotplug/usb/nejaky_nazev
Tiskni
Sdílej: