Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti ČR za rok 2024 (pdf). V loňském roce NÚKIB evidoval dosud nejvíce kybernetických bezpečnostních incidentů s celkovým počtem 268. Oproti roku 2023 se však jedná pouze o drobný nárůst a závažnost dopadů evidovaných incidentů klesá již třetím rokem v řadě. V minulém roce NÚKIB evidoval pouze jeden velmi významný incident a významných incidentů bylo zaznamenáno 18, což oproti roku 2023 představuje pokles o více než polovinu.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie). Servo mimo jiné nově zvládne animované obrázky APNG a WebP.
Na chytré telefony a počítačové tablety v Rusku bude od začátku příštího měsíce povinné předinstalovávat státem podporovanou komunikační aplikaci MAX, která konkuruje aplikaci WhatsApp americké společnosti Meta Platforms. Oznámila to dnes ruská vláda. Ta by podle kritiků mohla aplikaci MAX používat ke sledování uživatelů. Ruská státní média obvinění ze špehování pomocí aplikace MAX popírají. Tvrdí, že MAX má méně oprávnění k přístupu k údajům o uživatelích než konkurenční aplikace WhatsApp a Telegram.
Společnost PINE64 stojící za telefony PinePhone nebo notebooky Pinebook publikovala na svém blogu srpnový souhrn novinek. Kvůli nedostatečnému zájmu byla ukončena výroba telefonů PinePhone Pro.
Po pěti měsících vývoje byla vydána nová verze 0.15.1 programovacího jazyka Zig (GitHub, Wikipedie). Verze 0.15.0 byla přeskočena. Přispělo 162 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Před sedmi lety společnost Valve představila fork projektu Wine s názvem Proton umožňující v Linuxu přímo ze Steamu hrát počítačové hry do té doby běžící pouze ve Windows. Aktuální přehled podporovaných her na stránkách ProtonDB
Společnost DuckDuckGo rozšířila svůj AI chat Duck.ai o GPT-5 mini (𝕏). Duck.ai umožňuje anonymní přístup bez vytváření účtů k několika modelům umělé inteligence. Aktuálně k GPT-4o mini, GPT-5 mini, Llama 4 Scout, Claude Haiku 3.5 a Mistral Small 3.
Marek Tóth v příspěvku DOM-based Extension Clickjacking: Data ve správcích hesel v ohrožení na svém blogu popsal novou clickjacking techniku s několika variantami útoků a otestoval ji proti 11 správcům hesel. Výsledkem bylo nalezení několika 0-day zranitelností, které mohly ovlivnit uložená data desítek milionů uživatelů. Jedno kliknutí kdekoliv na webové stránce kontrolované útočníkem umožňovalo ukrást uživatelská data ze
… více »Na dnešní akci Made by Google 2025 (YouTube) byly představeny telefony Pixel 10 s novým čipem Google Tensor G5 a novými AI funkcemi, hodinky Pixel Watch 4 a sluchátka Pixel Buds 2a.
The Document Foundation oznámila vydání nové major verze 25.8 svobodného kancelářského balíku LibreOffice. Podrobný přehled nových vlastností i s náhledy v poznámkách k vydání (cs) a také na Youtube a PeerTube.
ja len jednu vec nechapem preco stale pocujem a citam vetu takejto konstrukcie:
"pouzivam Ubuntu / Mandrivu" a chcel by som "nieco viac unixovejsie" :)
skor by som to zmenil tuto vetu na :
"chcel by som nieco kde sa nebudem moct spoliehat na predpripravene moznnosti a budem musiet aj sam nastavit to a to aby mi system fungoval"
ak by bola otazka takto tak odporucam ARCH ak ma clovek rychli net alebo Debian ak ma rad instalaciu z DVD pri debian netinstall/bussines cd..
taktiez su tu distribucie ako Gentoo alebo / Lunar ci SourceMage ktore cakaju len na vas.
co sa tyka BSD tak zalezi co clovek chce ci chce BSDckove Ubuntu == PCBSD
alebo chce hlbsie riesenie ako vpripade OpenBSD ktore je vhodne aj nadesktop ak ma clovek intel grafiku, ktore maju lepsiu podporu nez v linuxe ...
Za jinaci solaris si uz potom musis zaplatit...Solaris je pro nekomercni pouziti a testovani porad zadarmo.
Illumos a OpenIndiana jsou zadarmo (bez dalších přívlastků).
To není pravda. Illumos a OpenIndiana jsou existující a funkční projekty, které navíc přitáhly spoustu bývalých elitních vývojářů ze Sun/Oracle. A taková Nexenta je už dlouho osvědčené řešení, i když mírně komerčnějšího charakteru.
FreeBSD. OpenBSD je fosilie s „giant locked“ kernelem, která je údajně bezpečná, ale ve skutečnosti nic převratného, co by stálo za vyzkoušení, neumí. Ani v oblasti zabezpečení, ani jako server, ani jako desktop. Nepodporuje ZFS, zatímco FreeBSD ano. Používám OpenBSD (nedobrovolně!) poměrně často a musím říct, že pro desktopové použití bych takový systém nedoporučoval.
K vyzkoušení nelinuxových UNIX-like systémů bych doporučil spíš následníky OpenSolarisu (Illumos, OpenIndiana). Drivery Intel i NVidia jsou tam samozřejmě k dispozici. Kancelářské i multimediální dovednosti tam nebudou problém. Giant Lock tam člověk nepotká, zatímco RBAC a ZFS ano.
Dobrý den.
V čem konkrétně je dle Vašeho, zřejmě dost subjektivního, názoru lepší HammerFS ? Nějaké odkazy, atd..
ZFS, který používá Solaris/OpenSolaris/OpenIndiana atd. a v omezené míře (o dost starší verzi) i FreeBSD, je v současnosti zcela jistě nejlepší FS a konkurovat mu může pouze BtrFS. A jak řekl klasik "Můžeme o tom diskutovat, můžeme o tom vést spory, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je tak všechno, co se proti tomu dá dělat."
S pozdravem Marek
+1
ZFS .... dobra ptakovina ... a je se treba podivat i na HammerFS aby ste vedel co pisete
Netvrdím, že HammerFS je špatný FS, to zcela jistě ne. Má některé zajímavé "fičury" a IMHO je již ve stadiu, kdy je reálně použitelný, ale abych Vám odpověděl po Vašem způsobu: Je se treba podivat i na ZFS aby jste vědel co píšete......
Hlavně nechci vyvolat nějaké flame.
S pozdravem Marek
+1 , zfs .. hlavni nevyhoda je licence ( pro ty co maji Lin , atd..) , Paradoxne BTRFS a ZFS je v tuto chvili dilo stejne firmy :)
Na jasný dotaz, co přesně má HammerFS tak důležitého, že je „lepší“ než ZFS, jste ale neodpověděl. Kdo umí Googlit, ten několik slibů najde. Nicméně otázka je, které z těchto funkcí jsou pouhé plány, které jsou opravdu dostupné a (co je nejdůležitější) které se v praxi používají.
Vše, co umí ZFS, se používá už léta v praxi v ostrém nasazení. Tohle se o zatím HammerFS říct nedá. Nikdo nepochybuje o tom, že je to nadějný projekt se smělými plány, ale srovnávat ho se ZFS zatím příliš nelze.
Já vím velmi dobře, o čem OpenBSD je. Ale raději to sem nenapíšu, protože nemám důvod ani potřebu vyvolat flame.
Na mém osmiprocesorovém notebooku a podobném desktopu (Core i7 v obou případech) nemá giant-locked kernel co pohledávat. V tom byla moje jediná pointa. A o strojích v serverovně, které mají dva Xeony, tedy 16 až 32 virtuálních procesorů, snad ani nemá smysl se zmiňovat.
Výuku UNIXu na OpenBSD jsem absolvoval v roli studenta i v roli učitele (MFF UK). V obou případech to bylo utrpení, které má s dnešním UNIXem poměrně málo společného.
Nějak se otevřeně chlubíte tím, že neznáte následníky OpenSolarisu. Já používám Illumos. Nexenta nebo OpenIndiana jsou další pojmy, které by stálo za úvahu zadat do Googlu, než začnete vykřikovat „nic nového zatím není“. Prostě nemáte pravdu. Výroky o údajné zastaralosti hraničí s FUDem. Nesmysly o hodinách kompilací vypovídají o tom, že jste ten systém pravděpodobně nikdy neviděl.
Já na Linuxu žádný giant lock nemám. Máte-li kernel 2.6.37 a novější a nemáte-li žádné staré exotické ovladače, giant lock tam nemáte. Kromě toho, pozůstatky giant locku nejsou (přesněji řečeno nebyly) totéž co kompletně giant-locked kernel, víme?
O DragonFlyBSD tu nebyla řeč. To je zajímavý a v mnoha směrech obdivuhodný systém, který rozhodně stojí za zkoušku a byl by jistě solidní náhradou za OpenBSD při výuce. Clustering, který implementuje, se už notnou dobu chystám vyzkoušet.
muzete rict, ze to se s ZFS nestava, ale tim se ukaze jake tak asi mate zkusenosti prakticke s ZFS v opravdu realnem nasazeni
Vy máte nějaký přehled o zkušenostech ostatních lidí? Nebo máte je naléhavou potřebu někomu vysvětlit, že ZFS lze nenávratně poškodit úplně stejně jako každý jiný filesystém? Když nic jiného, můžete si napsat program, který otevře bloková zařízení se ZFS a přepíše všechna ZFS metadata něčím z /dev/urandom. Ale co přesně tohle dokazuje? V podstatě nic. A mimochodem, jak se s výše popsanou situací vyrovná Hammer, Btrfs, NTFS, Ext4, Reiser4...? Úplně stejně, tedy nijak. Prostě jsou situace, které žádný filesystém nemůže ustát.
Tvrzení, že Hammer je v některých ohledech lepší než ZFS, je takový folklor. Možná je FAT12 v některých ohledech lepší než ZFS. Jenže v celkovém průměru to srovnání dopadne výrazně jinak. Až bude Hammer tak důkladně vyzkoušený v produkčním nasazení jako ZFS a až bude umět aspoň rozumnou podmnožinu toho, co umí ZFS, pak se dá tvrdit, že těch několik věcí, které má navíc, stojí za úvahu. Do té doby je to yet another experimentální filesystém.
Než začnete vykřikovat, že ZFS nemá to či ono, je potřeba se zamyslet, s čím ZFS srovnáváte. Na ZFS mailing listech najdete například zprávu o jednom vážném incidentu se ZFS, který vedl ke ztrátě dat. Ten ovšem nastal na domácím amatérsky sestaveném diskovém poli s nejlevnějšími disky, které předstírají flush — tedy v konfiguraci, ve které žádný filesystém nedovede se stoprocentní jistotou ustát výpadek proudu spojený se selháním některého z disků. A něco takového se tam stalo. Takže se znova ptám: Který filesystém by tohle ustál? Podle mě žádný. Může mít sebelepší fsck, nicméně ve chvíli, kdy nějaká klíčová data nelze dohledat, si je žádný fsck nedomyslí. Z tohoto hlediska je pak jedno, jestli je fsck userspace utilita nebo součást kernelu (jako u ZFS).
argument jak noha! proc tedy? to ze nejaka aplikace jede na linuxu neznamena ze je aplikace OK, na OpenBSD se objevi spoustu chyb, mimojine diky malloc.Výuku UNIXu na OpenBSD jsem absolvoval v roli studenta i v roli učitele (MFF UK). V obou případech to bylo utrpení, které má s dnešním UNIXem poměrně málo společného.
Na debuggování aplikací pomocí alternativních alokátorů paměti se naprosto skvěle hodí Solaris a jeho následníci. Na to nepotřebuju OpenBSD s giant-locked kernelem, ve kterém se zase kvůli giant locku neprojeví spousta synchronizačních problémů, které Linux nebo Solaris odhalí ihned.
Kromě toho administrace UNIXu (bavíme-li se o tomto konkrétním tématu) nesouvisí ani trochu s programováním nebo s debuggováním správy paměti. V tomto předmětu se na kód v C (ani v jiném jazyce nižším než shell) nesahá.
U administrace UNIXu je spíš důležité, zda se nesesype kernel při každém druhém pokusu o konfiguraci CARP. (U OpenBSD ano.) Taktéž je důležité, aby ten systém bez problémů a ihned podporoval 6to4. OpenBSD ho naschvál neumí skoro vůbec. Dále je dobré mít solidní podporu současného NFS. Další minus pro OpenBSD. Systém pro výuku administrace UNIXu by měl být skutečně zabezpečený (například na Solarisu je vždy RBAC) a nikoliv pouze rádoby bezpečný jako OpenBSD.
OpenBSD je systém, který si stále na něco hraje. Hraje si na dobré zabezpečení, hraje si na spolehlivost... Ale v praxi u něj ani jednu z těchto kvalit nepozoruji. Škálovatelnost kernelu (síťových služeb, filesystému, ...) je nulová a uživatel může být rád, že to vůbec podporuje SMP (pouze pro uživatelský prostor, pochopitelně). Ten systém má přístup „one size fits all“. To by mohlo fungovat jedině tehdy, kdyby ta size byla pořádně velká. Což ale není případ OpenBSD.
A ubuntu neni unixovy system?
ZFS .... dobra ptakovinaa zaroven sa dokazete spytat taku kravinu ? p.s. zasadne vo forach tykam, ale toto je taka velka blbost, ze si to zasluzi vykanie.
Tiskni
Sdílej: