Přímý přenos (YouTube) z konference LinuxDays 2026, jež probíhá tento víkend v Praze v prostorách FIT ČVUT. Na programu je spousta zajímavých přednášek.
Byla vydána nová verze 0.17.0 programovacího jazyka Zig (Codeberg, Wikipedie). Přispělo 206 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Open-source projekt OpenDLSS-NR je 'bitově přesná reimplementace' neuronové rendrovací sítě DLSS 5 od společnosti NVIDIA, jenže pro grafické API Vulkan (DLSS slouží k vylepšování klasickým způsobem vyrendrovaných snímků pomocí lokálních modelů umělé inteligence, a to v reálném čase). Projekt není nijak spojen se společností NVIDIA, je pouze pro OS Windows a natrénované váhy modelu si uživatelé musí obstarat sami. Zdrojový kód je k dispozici na GitHubu, pod licencí MIT s výjimkou pro komponenty třetích stran.
Společnost Cloudflare představila Clef a Clef-Flash, open-source rozhodovací modely určené pro rychlou a konzistentní klasifikaci vstupů. Na rozdíl od klasických LLM vracejí tyto modely deterministické striktně typované strukturované odpovědi s exaktními pravděpodobnostmi, tedy odpovědi ve stylu přelomového modelu Jev.
… více »Byla vydána beta verze Ubuntu 26.10 s kódovým názvem Stonking Stingray. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 26.10 mělo vyjít 15. října 2026.
Byla vydána verze 1.99.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Od 13. do 15. října proběhne v Praze OpenSSL Conference 2026. Na YouTube lze zhlédnout videozáznamy přednášek z loňského roku.
Eben Upton oznámil další zdražení jednodeskových počítačů Raspberry Pi. Tentokrát 2 GB varianty o 12,50 dolarů. Nově 2 GB Raspberry Pi 4 stojí 67,50 dolarů a 2 GB Raspberry Pi 5 stojí 77,50 dolarů.
OpenMandriva ROME, tj. průběžně aktualizovaná (rolling) edice linuxové distribuce OpenMandriva, byla vydána ve verzi 26.09. Vedle Flatpaku také s podporou Snapu.
Edison Design Group po více než 30 letech zveřejnil zdrojový kód svého EDG C/C++ front-endu. Ten proslul širokou podporou standardů C++ a kompatibilitou s dialekty kompilátorů od Microsoftu, GNU, Clangu, Sunu a dokonce i s prehistorickým cfrontem. EDG byl použit například v kompilátoru Intel C++ Classic, kompilátoru NVCC od firmy NVIDIA pro platformu CUDA nebo v našeptávači kódu IntelliSense v produktech společnosti Microsoft. Projekt nyní spravuje organizace The C++ Alliance a kód je dostupný pod licencí Apache 2.0, doplněnou o výjimky projektu LLVM.
Zdravím,
jaký byste doporučili hypervizor?
)
Upřednostňuji bezpečnější řešení (a ze dvou bezpečných samozřejmě to, které je víc "lightweight")
Na něco jsem si už klikal, ale nejsem to úplně schopný zhodnotit...
Dík moc předem ☺
* pozn.: hypervizor buď poběží přímo na železe nebo tam samozřejmě může být nějaký základní OS (linux, freebsd, nevím ...), v kterém poběží hypervizor, ale aby ten OS šel co nejpohodlněji a nejrychleji osekat na lightweight. Totiž aby tam ten základní OS nepřekážel, byl svižný a _bezpečný_...
Dotaz: Hypervizor na desktop (guesty win a bsd)…a o kus níže čteme…
Je to marný. Je to marný. Je to marný. Můžeš tisíckrát říkat, že provozovat virtualizaci na notebooku je fakt nouzovka. Ne že by to nefungovalo, ale dlohodobě to přináší akorát opruz. A jak píše Max. Když už, tak ten virtualbox, kdy si ty virtuály nahazuješ, jen když je potřebuješ. Jenže stejně časem přijde na to, že to akorát zabírá místo na disku a je lepší mít ty virtuály někde na nějaké krabici ve špajzu (skutečném desktopu, s výkonným procákem, chlazením a dobrou konektivitou) a přistupovat na ně vzdáleně, než trápit notebooka.
- …
- hypervizor poběží místo systému na notebooku*
- notebook je aktuálně dell latitude, podpora pro hw virtualizaci tam samozřejmě je
- …
to mas jak s PXE, tak se tomu venujes a pritom v blogu o UEFI diskless si napsal blbost "iPXE toho oproti oběma výše uvedeným[syslinux,grub2) nabízí samo o sobě mnohem méně" pro info: iPXE toho nabizi vice, oproti syslinux hlavne moznost skriptovani, promene, kontrolu promene (je_nastaveno, schoduje_se_s), kdyz sem mel ~10000(kobinacnich) PXE polozek v syslinux tak to melo nekolik MB a kazda pridana kombinace znamenalo prepsat/rozkopirovat cele znovu, u iPXE je to par desitek kB a kombinace se dela skriptem tim ze pridam jedno menu jehoz vysledek se prida do parametru na zaklade ktereho to pak muze/nemusi zobrazit dalsi polozky ci preda do cmdline, pak treba user input textu, nebo info do serveru, v iPXE muzu pres http/php poslat udaje, server je zpracuje, na zaklade toho pregeneruje (ostrani/prida) polozky a reloadne se upravena verze iPXE menu...
.
k3dAR především nepochopil, že iPXE mi nenabízí lokální interaktivní editaci menu, která je pro mne důležitá, když je nějaký problém při zvádění, protože používám dynamický ramdisk a přes PXE se natahuje pouze ramdisk a jádro – víceméně bez parametrů. No a v tom to je. Občas potřebuji před zavedením jádra přidat na lokální stanici nějaký ten break.
Kromě toho iPXE bylo problematické při zavádění testovacích virtuálů, jelikož zrovna qemu interně iPXE používá a bilo se to.

[...]
cmdline="tvoje vychozi parametry pro start"
[...]
:tvoje_menu
[...]
--item --key e edit_cmdline Upravit parametry startu
[...]
:edit_cmdline
echo -n Uprav si parametry startu:
read ${cmdline}
goto tvoje_menu
s (virt-manager/libvirt/kvm)/qemu zadne problematicke mlaceni s interni iPXE rom nevidim, pouzivam to skoro kazdej den
jeho reakce je pokrivena nesmyslama ze (ani vyhrazenej) NB neni vhodnej (pro zadnou)virtualizaci, jestli zbytecne skoci do jineho HW i kdyz to nemusi byt potreba je druha vec...
KVM si snad nemuzes nahazovat kdy potrebujes? proc by na NB(z popisu je zrejme ze by NB nebyl pouzivanej k nicemu jinemu) neslo virtualizovat?, pouzivam KVM i na roky starem Avotonu (coz je v podstate server Atom CPU), krome PXE/SMB/NFS/DHCP na zeleze tam bezi stabilne 2 virtualy pro remote vnc/rdp-app (1x Win, 1x Lin) + obcasne dalsi 2-3x Win ci Linux...

pokud máte dost paměti a SSD. Samozřejmě od toho nečekejte extra výkon. Použil bych k tomuto účelu kvm a virt-managerSouhlasím, ale pokud je dost RAM, tak to jde i s HDD, akorát bude delší boot guesta, ale mít guesty na SSD je samozřejmě lepší - rychlejší.
Pokud byste ale chtěl ve virtuálce na denní bází pracovat, tak bych to nedoporučoval.Nesouhlasím. Používal jsem Win7 jako guesta ve firmě několik let a bylo to pro mne mnohem lepší, protože jsem se mohl plynule přepínat mezi "osobním" Linuxem (hostOS) a "firemním" Win7 (guestOS). Takže je to hlavně o té ramce. 16GB by bylo ideální, ale dá se i s méně pokud by byl úsporný DE, např. XFCE.
Tiskni
Sdílej: