Byl vydán Mozilla Firefox 152.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 152 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.7 (Mastodon). Přehled novinek i s videi a se snímky obrazovek v oficiálním oznámení. Podrobný přehled v seznamu změn.
Hříčka xsnow, která na ploše spustí sněžení, je protestware. Pokud jste v Rusku (LANG=ru), zobrazuje ukrajinské vlajky.
UBports, nadace a komunita kolem Ubuntu pro telefony a tablety Ubuntu Touch, vydala beta verzi Ubuntu Touch 24.04-2.0. Nová verze již počítá s výřezy pro fotoaparát (notch) a zaoblenými rohy displeje. Webový prohlížeče Morph přešel z Chromia 87 na Chromium 134. Do shellu Lomiri byl přidán editor snímků obrazovky.
V Praze probíhá Flock 2026, tj. konference pro přispěvatele a příznivce Fedory. Přednášky lze sledovat také na YouTube.
Node-RED (Wikipedie, GitHub), webová aplikace postavená na Node.js pro vizuální programování a propojování hardwarových zařízení, API a online služeb, byl vydán ve verzi 5.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Byla vydána nová verze 3.27.0 FreeRDP, tj. svobodné implementace protokolu RDP (Remote Desktop Protocol). Opraveno bylo 5 zranitelností.
Řídící výbor GCC schválil záměr do GCC začlenit backend WebAssembly.
Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 7.0 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 7.1. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a časem také na Linux Kernel Newbies.
Cheat Engine (Wikipedie) je s verzí 7.7 k dispozici už také pro Linux. Jedná se o proprietární skener/debugger paměti používaný především k cheatování v počítačových hrách.
Řešení dotazu:
a) vyrobit si složšku který jakoby méno začíná tečkou '.' aby byla neviditelná :D :D
b) prostě ji to ukázat že to tam máš ;D když se ti hrabe v pc tak se asi jako znáte ne :D ;D
Především a v první řadě: UNIXová oprávnění. (Přece nemá jiný uživatel přístup ke stejnému účtu, že ne… A už vůbec nemá roota, samozřejmě.)
V případě hodně divných požadavků na zabezpečení můžou pomoct navíc POSIX ACL. Nebo taky něco na způsob kombinace skupinových hesel a ACL, takže něco se dá zpřístupnit pouhým přihlášením, ale něco vyžaduje extra skupinové heslo. (Skupinu může (a měl by, ideálně) používat klidně jeden uživatel.)
Dál už je potom všechno ostatní spíš kanón na vrabce než cokoliv jiného.
Pokud to má být nějaké kryptografické řešení, jednoznačně ecryptfs — to je standardní šifrování typu „adresář do adresáře“, léty prověřené a osvědčené a ani z hlediska výkonu není k zahození.
Jenže ecryptfs nebo šifrované filesystémy obecně (bez dalších opatření) chrání jenom proti přečtení těch dat, ne proti jejich poškození nebo smazání.
Zajímavým faktem je, že o ecryptfs existuje méně FUD-pověr než o EncFS. Jestli je to výhoda a čeho je to výhoda, to nevím.
Tiskni
Sdílej: