Bylo oznámeno vydání Fedora Linuxu 44. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách
… více »David Malcolm se na blogu vývojářů Red Hatu rozepsal o vybraných novinkách v GCC 16, jež by mělo vyjít v nejbližších dnech. Vypíchnuta jsou vylepšení čitelnosti chybových zpráv v C++, aktualizovaný SARIF (Static Analysis Results Interchange Format) výstup a nová volba experimental-html v HTML výstupu.
Byla vydána verze R14.1.6 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání, podrobnosti v seznamu změn.
Jon Seager z Canonicalu včera na Ubuntu Community Hubu popsal budoucnost AI v Ubuntu. Dnes upřesnil: AI nástroje budou k dispozici jako Snap balíčky, vždy je může uživatel odinstalovat. Ve výchozím nastavení budou všechny AI nástroje používat lokální AI modely.
Nový ovladač Steam Controller jde do prodeje 4. května. Cena je 99 eur.
Greg Kroah-Hartman začal používat AI asistenta pojmenovaného gkh_clanker_t1000. V commitech se objevuje "Assisted-by: gkh_clanker_t1000". Na social.kernel.org publikoval jeho fotografii. Jedná se o Framework Desktop s AMD Ryzen AI Max a lokální LLM.
Ubuntu 26.10 bude Stonking Stingray (úžasný rejnok).
Webový prohlížeč Dillo (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.3.0. S experimentální podporou FLTK 1.4. S příkazem dilloc pro ovládání prohlížeče z příkazové řádky. Vývoj prohlížeče se přesunul z GitHubu na vlastní doménu dillo-browser.org (Git).
Byl publikován přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Vývojáři v přehledu vypíchli vylepšenou instalaci, podporu senzoru okolního světla, úsporu energie, opravy Bluetooth nebo zlepšení audia. Vývoj lze podpořit na Open Collective a GitHub Sponsors.
raylib (Wikipedie), tj. multiplatformní open-source knihovna pro vývoj grafických aplikací a her, byla vydána ve verzi 6.0.
Zdravím,
poraďte prosím, jak migrovat OS z Ext4 na Btrfs? Moje laická představa je taková, že bych pomocí rsync s patřičnými parametry OS vykopíroval z SSD na externí HDD, na tom SSD vytvořil GPT, vytvořil oddíl FAT32, druhý Btrfs a rsyncem tam vše vrátil. Mám 4 otázky:
rsync -avxHAXS --numeric-ids --info=progress2nebo
sudo rsync -aAhHPSvXz --inplace --numeric-ids --exclude={"/dev/*","/proc/*","/sys/*","/tmp/*","/run/*","/mnt/*","/media/*","/lost+found"} / /path/to/backup
U druhé varianty mi bylo řečeno, že to nezkopíruje z /dev statická zařízení, která tam mají být a která by byla vidět v rootfs z live, kdy do /dev neni připojen dynamický generátor udevfs. Prý by tedy bylo lepší:sudo mount --bind / /mnt/source
sudo rsync ${parametry} /mnt/source /mnt/target
Takže jak?Uvítám i jakoukoli jinou radu.
mkdir /mnt/source mount -o bind / /mnt/source rsync -Pav /mnt/source /mnt/targetNebo místo rsync použít "cp -av", je to jedno. Existují i parametry, pomocí nichž lze přeskočit /run /dev /proc apod., ale já raději jedu přes bind.
mount -o bind / /mnt/source
To jako tímhle způsobem mountuješ a následně exportuješ běžící systém?
A není lepší nastartovat live a rsyncnout vypnutý systém?
Částečně off-topic, ale přece:
Matně si vzpomínám (ale pouze matně, přece jenom hodně chlastám atd.), že od doby, kdy je systemd a udev a kamarádi už přímo v initramfs / initcpio / initjakkolivsetojmenuje, už v adresáři (mount pointu) /dev vůbec žádná zařízení (uzlové soubory) permanentně být nemají + nemusí.
Přinejmenším já tam tedy nic nemám; když mountnu kořenový filesystém ještě jednou do /mnt, abych tudy mohl nahlížet pod mountpointy, tak v /mnt/dev (nebo případně /mnt/kořenový/subvolume/dev, v závislosti na uspořádání FS) opravdu není vůbec nic. Prázdno.
Tj. ten přenos /dev uzlů dost pravděpodobně není žádoucí ani potřebný.
Jak to udělat, aby to bootovalo?
/etc/fstab, aby to odpovídalo realitě.mkconfig skript, zatímco u jiných je potřeba v příkazové řádce kernelu něco explicitně (po)upravit, root=UUID=... (pokud se při mkfs.btrfs neobnoví UUID původního FS), rootflags=subvol=... (pokud se nepoužívá implicitní subvolume), atd. atp.)ukify nebo co se používá), pokud je to jediný způsob, jak upravit příkazovou řádku kernelu.Jak udělat subvolumes a čeho?Třeba
/etc pro snadné zálohování / porovnávání / verzování. Taky různé podadresáře /var (případně /var samotný), podle velikosti a míry využití. Aby se dali třeba různí démoni odděleně snapshotovat a zálohovat, aby se spolu s důležitými daty nezálohoval taky /var/cache, atd. (Virtualizace typu libvirtd si obvykle nějaké snapshoty vytvoří samovolně.)
Pokud jde o /home, tam je nejlepší nedělat manuálně žádné subvolume, ale nechat to na systemd-homed (/etc/systemd/homed.conf):
[Home] DefaultStorage=subvolume DefaultFileSystemType=btrfs
Vím o tom, ale chtěl jsem mít OS zašifrovaný LUKSem, takže vize byla taková, že na ext. HDD přemístím OS, vytvořím na původním SSD GPT, FAT32 oddíl pro EFI, zbytek zašifruji, vytvořím Btrfs, vrátím OS a doladím.
Zapomněl jsem napsat, že třeba k3dAR s tím nemá moc dobrou zkušenost. OS se mu pár dní po konverzi rozsypal.

Tiskni
Sdílej: