Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Evropská komise (EK) nařídila americké společnosti Meta, že musí znovu umožnit bezplatný přístup konkurenčním obecně zaměřeným asistentům umělé inteligence (AI) k WhatsAppu a tento přístup musí zachovat až do ukončení antimonopolního šetření. Opatření je dočasné a má zabránit vážnému a nevratnému poškození konkurence na rychle rostoucím trhu s obecnými AI asistenty. Meta uvedla, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost Anthropic představila AI modely Claude Fable 5 a Claude Mythos 5. Claude Fable 5 je první model třídy Mythos určený pro běžné použití.
Byla vydána nová stabilní verze 3.24.0, tj. první z nové řady 3.24, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na základě diskuse o dokumentacích mne napadlo, že by bylo fajn, kdyby tady existovala nějaká wiki stránka (respektive sekce á la Software), na níž by byl přehled různých (open-source nebo linuxových ^_^) knihoven/API s odkazy na tutoriály, dokumentaci a s velice krátkým popiskem.
Představoval bych si to jako rozbalovací strom sekcí jako rozcestník v sekci Software a v každé sekci by byla tabulka (tedy ne zvláštní podstránky):
knihovna X odkaz na web odkaz na dokumentaci odkaz na tutoriál
stručný popis
knihovna Y odkaz na web odkaz na dokumentaci odkaz na tutoriál
stručný popis
knihovna Z odkaz na web odkaz na dokumentaci odkaz na tutoriál
stručný popis
Má to vůbec smysl? Pokud ano, kam s tím? Do nějaké skupiny?
Řešení dotazu:
Jde tedy o rozcestnik po dokumentaci, ne mirror? A ma to byt jen pro API nebo cokoliv? Co treba dokumentace pro mysql, openoffice, firefox? Ma to mit RSS?
Vlastně jediné, co se tam může nějak měnit je, že některý z odkazů přestane fungovat a robot někomu pošle mail, ať na to koukne...
Téma dokumentace by asi mělo být hlavně programovací, ale v podstatě je to jedno.
Rozcestník klidně, ale indexovat cizí dokumentaci? Do toho bych se raději nepouštěl, to je velký cíl. A těžko říci, zda bychom přinesli něco navíc, kvůli čemu by návštěvníci chodili k nám a ne na domovské stránky či google.
Ono se to celé dá naštěstí rozdělit na několik kroků, kde i samotný rozcestník bude užitečný. Jen je potřeba mít na paměti možný budoucí vývoj a zajistit, že budou později dostupná všechna nutná metadata i za cenu, že ze začátku nebudou mít žádný přínos (např. odkaz na rejstřík).
Jinak mám celkem jasnou představu, jak by takové vyhledávání mohlo fungovat a oproti googlu by mělo kvalitnější zdroj dat. Podívej se např. na tyhle tři odkazy:
Formát dokumentace naprosto odlišný, ale pouhým vycucnutím odkazů (resp. tagů li+a) z této jedné stránky máš postačující data k použitelnému vyhledávání v celé dokumentaci. To by mohl být druhý krok po rozcestníku.
Navíc pak není problém odkazovanou dokumentaci zavřít do framu a vyrobit tak lištu s vyhledávacím políčkem a navigací z abclinuxu.
Třetím krokem by mohl být crawler a fulltext jako doplněk k vyhledávání v názvech funkcí z druhého kroku. A s tím související mirrorování dokumentace.
Ale jak už jsem psal, stačí dojít k libovolnému z těchto kroků a bude to použitelný a užitečný produkt.
Btw, teď mě čeká předmět zvaný „Programování v jazyce Java“ a asi budu hledat téma na semestrálku, takže možná bych vrámci toho mohl napsat nějaký prototyp vyhledávání v názvech funkcí vytažených z rejstříku (tj. druhý krok).
Bezva, rad poradim pri implementaci.
Tiskni
Sdílej: