Dánské ministerstvo pro digitální záležitosti má v plánu přejít na Linux a LibreOffice [It's FOSS News].
V úterý Google vydal Android 16. Zdrojové kódy jsou k dispozici na AOSP (Android Open Source Project). Chybí (zatím?) ale zdrojové kódy specifické pro telefony Pixel od Googlu. Projekty jako CalyxOS a GrapheneOS řeší, jak tyto telefony nadále podporovat. Nejistá je podpora budoucích Pixelů. Souvisí to s hrozícím rozdělením Googlu (Google, Chrome, Android)?
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.101 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.101 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
V Brně na FIT VUT probíhá třídenní open source komunitní konference DevConf.CZ 2025. Vstup je zdarma, nutná je ale registrace. Na programu je celá řada zajímavých přednášek, lightning talků, meetupů a workshopů. Přednášky lze sledovat i online na YouTube kanálu konference. Aktuální dění lze sledovat na Matrixu, 𝕏 nebo Mastodonu.
Vyloučení technologií, které by mohly představovat bezpečnostní riziko pro stát, má umožnit zákon o kybernetické bezpečnosti, který včera Senát schválil spolu s novelami navazujících právních předpisů. Norma, kterou nyní dostane k podpisu prezident, počítá rovněž s prověřováním dodavatelů technologií pro stát. Normy mají nabýt účinnosti od třetího měsíce po jejich vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.6.
Po Red Hat Enterprise Linuxu a AlmaLinuxu byl v nové stabilní verzi 10.0 vydán také Rocky Linux. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2025-06 aneb Eclipse 4.36. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Americká filmová studia Walt Disney a Universal Pictures podala žalobu na provozovatele populárního generátoru obrázků pomocí umělé inteligence (AI) Midjourney. Zdůvodňují to údajným porušováním autorských práv. V žalobě podané u federálního soudu v Los Angeles označují firmu za „bezednou jámu plagiátorství“, neboť podle nich bez povolení bezostyšně kopíruje a šíří postavy z filmů jako Star Wars, Ledové království nebo Já, padouch, aniž by do nich investovala jediný cent.
Ultra Ethernet Consortium (UEC), jehož cílem je optimalizace a další vývoj Ethernetu s důrazem na rostoucí síťové požadavky AI a HPC, vydalo specifikaci Ultra Ethernet 1.0 (pdf, YouTube).
Navyse libc nezastarava az tak rychlo, aby par rokov robilo vyznamny rozdiel pri beznejsich fciach.Jenže ty běžnější funkce člověk používá často a nepotřebuje je obvykle hledat. Zato ty méně významné se nepamatují, proto je potřeba je najít. A když člověk nemá představu, jak se funkce jmenuje, "man" použije dost těžko. K tomu je právě potřeba ta strukturovaná dokumentace, kde se lze snadno orientovat a dojít k tomu, co je potřeba. glibc takovou dokumentaci sice má, ale mizerně použitelnou, spousta věcí v ní chybí, spousta je vysloveně obsolete (např. některá makra, která už ani nejsou v headerech - kupř. O_READ a další) atd.
Já si vždy postačím s JavaScript Reference.To jsem dříve zkoušel používat. Ale nevyhovovalo mi to, nebyl jsem schopen najít to, co jsem potřeboval.
A k HTML/CSS používám Jak psát web, ačkoliv je mírně zastaralý.Též používám. Zastaralost většinou nevadí, protože stejně člověk musí brát ohledy na starší prohlížeče (zejména IE 6). Právě problematika starších prohlížečů je hlavní důvod, proč se tam dívám.
Dokumentace Pythonu také není špatná.Špatná není, ale zázrak to taky žádný není. Ze všech open source projektů se mi líbí dokumentace ke knihovně Qt ač tu knihovnu (zatím) nepoužívám.
Já teda beru jako etalon kvalitní dokumentace Qt.+1 a skvělá je taky její integrace do QtCreatoru.
zejména referenční [dokumentace] k různým API, bývá neúplná, zastaralá a špatně organizovanáno nebo taky vůbec žádná, že...
kde všude jsi tomu zkoušel dělat reklamu?Přinejmenším tady na abíčku. Trochu byl ale problém v tom, že například já jsem po počátečním nadšení ztratil motivaci - poté, co mi nějak záhadně (nevím, čí to byla vina) zmizela cca hodinová práce. Od té doby jsem na to nesáhl - a když už mám chuť na práci tohoto druhu, raději krmím Wikipedii.
Přinejmenším tady na abíčku.No, k tomu jsem tak trochu směřoval. Ne, že bych nebyl přesvědčen o tom, že se tady vyskytuje spousta lidí schopných k tomu projektu kvalitně přispívat, ale... Třeba rozeslání oznámení na pár velkých anglicky mluvících mailing listů orientovaných na linux by myslím udělalo mnohem větší reklamu. Podobná dokumentace totiž opravdu chybí a určitě si to spousta lidí uvědomuje (a klidně by i přiložili ruku k dílu, jen o tomto projektu třeba neví).
Akorát se tam někdy člověk to podstatné nedozví, nebo jsou tam nesmysly (ale to asi v každé dokumentaci).
Cílem je přeci zmatení nepřítele! Jinak by tu dokumentaci nikdo nedělal... ^_^
Mozilla Developer Center znáte? Konkrétně: DOM a JavaScript 1.5.Neznám. Děkuji za odkazy, podle prvního nakouknutí vypadá to zajímavě.
Nemohl byste na oplátku (za odkazy) napsat návod, jak to MSDN používat?Na co návod? Vždyť je to jednoduché. Já to používám tak, že si buď proklikám ten strom vlevo a najdu si, co potřebuji (například Web development -> HTML and CSS -> HTML and DHTML Reference -> Objects -> ...), anebo si to nechám vyhledat.
Ale nevím, kde vzít tu jistotu, že mi věci, co tam nejdu, poběží v IE, FF, Opeře, Chromu, ...Jistota není. Tím spíš není jistota, že bude v IE (který je bohužel ještě stále většinový) fungovat to, co je v dokumentaci Gecka (viz výše). Nejlepší je obě dokumentace kombinovat a samozřejmě všechno vydatně testovat.
Krmit ručně nějakou wiki stojí daleko víc práce než to kdy komu pomůže.To není pravda. Ty informace zhusta nejsou k dispozici nikde a každý, kdo by je potřeboval, stráví desítky minut až hodiny prohrabáváním se zdrojáky glibc a/nebo kernelu, aby zjistil, jak funguje jedno jediné ioctl() volání. Doplnit to do wiki už je záležitostí pár minut a pomůže to všem, kdo se dostanou do stejné situace.
A i kdyby to bylo bez robota, samotný katalog kde která dokumentace je, by byl velmi užitečný.To sice ano, ale to by ta dokumentace musela vůbec někde být, a to v přijatelné kvalitě. Jinak to postrádá smysl.
Tak mi ukaž něco co je na lindevdoc a jinde není.Tak zaprvé, na lindevdoc skoro nikdo nepracoval, tudíž tam těžko může být obsah. Zadruhé například obsah, který jsem tam kdysi vkládal (a který tam z nějakých důvodů není nebo ho nemohu dohledat - nepočítám to, co zmizelo už tehdy), opravdu jinde pohromadě nebyl. Byl to popis různých ioctl() příkazů týkajících se disků. Co u lindevdoc v současné podobě vidím jako největší problém (kromě toho, že se na tom moc nepracuje), je celková struktura. Návštěvník tam vleze a neví jak dál. Má tam tři položky (Guide:Contents | Category:Glossary | Help:Contents), ze kterých není příliš jasné, kam se vydat.
Takže bych raději viděl kvalitní a jednoduše použitelný nástroj (sadu nástrojů) na dokumentováníNení mi jasné, co si představit pod pojmem "nástroj na dokumentování". Je to třeba doxygen (který vezme "strukturované komentáře" v kódu a vygeneruje z nich HTML/PDF/TEX/man/RTF/... dokumentaci)? Nebo je to taková ta funkce například v Netbeans, která pomocí klikání umožňuje snadno přidávat ony strukturované komentáře ke třídám/metodám/... a ukazuje, zda se na něco nezapomnělo? V obou případech tady kvalitní nástroje máme, stačí je používat. Že to vývojáři zhusta nedělají, je druhá věc (já se ovšem mohu pochlubit, že se o tvorbu dokumentace ke kódu snažím, jak se každý může přesvědčit například tady nebo tady).
ls -a: .htaccess .htpasswd index.html protected.cgiindex.html obsahuje iba
meta http-equiv="refresh" content="0;protected.cgi"
vypísal som len podstatný obsah, tagy sa mi nechceloChyba byla už v tom napsaném - správně by bylo kdyžtak toto (nejsem si teď navíc úplně jist, jestli by URL neměl být absolutní - např. u Location tomu tak je):
<meta http-equiv="refresh" content="0; url=protected.cgi">
Tiskni
Sdílej: