Cambalache, tj. RAD (rapid application development) nástroj pro GTK 4 a GTK 3, dospěl po pěti letech vývoje do verze 1.0. Instalovat jej lze i z Flathubu.
KiCad (Wikipedie), sada svobodných softwarových nástrojů pro počítačový návrh elektronických zařízení (EDA), byl vydán v nové major verzi 10.0.0 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.
Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Dle plánu byla vydána Opera GX pro Linux. Ke stažení je .deb i .rpm. V plánu je flatpak. Opera GX je webový prohlížeč zaměřený na hráče počítačových her.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.27.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byly publikovány informace (technické detaily) o bezpečnostním problému Snapu. Jedná se o CVE-2026-3888. Neprivilegovaný lokální uživatel může s využitím snap-confine a systemd-tmpfiles získat práva roota.
Nightingale je open-source karaoke aplikace, která z jakékoliv písničky lokálního alba (včetně videí) dokáže oddělit vokály, získat text a vše přehrát se synchronizací na úrovni jednotlivých slov a hodnocením intonace. Pro separaci vokálů využívá UVR Karaoke model s Demucs od Mety, texty písní stahuje z lrclib.net (LRCLIB), případně extrahuje pomocí whisperX, který rovněž využívá k načasování slov. V případě audiosouborů aplikace na
… více »Po půl roce vývoje od vydání verze 49 bylo vydáno GNOME 50 s kódovým názvem Tokyo (Mastodon). Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Navyse libc nezastarava az tak rychlo, aby par rokov robilo vyznamny rozdiel pri beznejsich fciach.Jenže ty běžnější funkce člověk používá často a nepotřebuje je obvykle hledat. Zato ty méně významné se nepamatují, proto je potřeba je najít. A když člověk nemá představu, jak se funkce jmenuje, "man" použije dost těžko. K tomu je právě potřeba ta strukturovaná dokumentace, kde se lze snadno orientovat a dojít k tomu, co je potřeba. glibc takovou dokumentaci sice má, ale mizerně použitelnou, spousta věcí v ní chybí, spousta je vysloveně obsolete (např. některá makra, která už ani nejsou v headerech - kupř. O_READ a další) atd.
Já si vždy postačím s JavaScript Reference.To jsem dříve zkoušel používat. Ale nevyhovovalo mi to, nebyl jsem schopen najít to, co jsem potřeboval.
A k HTML/CSS používám Jak psát web, ačkoliv je mírně zastaralý.Též používám. Zastaralost většinou nevadí, protože stejně člověk musí brát ohledy na starší prohlížeče (zejména IE 6). Právě problematika starších prohlížečů je hlavní důvod, proč se tam dívám.
Dokumentace Pythonu také není špatná.Špatná není, ale zázrak to taky žádný není. Ze všech open source projektů se mi líbí dokumentace ke knihovně Qt ač tu knihovnu (zatím) nepoužívám.
Já teda beru jako etalon kvalitní dokumentace Qt.+1 a skvělá je taky její integrace do QtCreatoru.
(nebo jsem líně hledal
)
zejména referenční [dokumentace] k různým API, bývá neúplná, zastaralá a špatně organizovanáno nebo taky vůbec žádná, že...
Zdůrazňuji, že projekt lindevdoc zatím není mrtvý a stále se snažím ho updatovat (poslední týden jsem, pravda, nestihl nic, což je dáno pravidlem nejdříve práce - potom zábava).
Takže, kdykoli bude mít kdokoli chuť, může něco přidat (není nutno se ani registrovat, i když registrace je automatická) - už nějakou dobu to běží na MediaWiki, takže formátování je dobře známo. Struktura stránek taky není nijak složitá, a bude-li třeba s něčím poradit, jsem k dispozici jak na mailu, tak na jabberu.
kde všude jsi tomu zkoušel dělat reklamu?Přinejmenším tady na abíčku. Trochu byl ale problém v tom, že například já jsem po počátečním nadšení ztratil motivaci - poté, co mi nějak záhadně (nevím, čí to byla vina) zmizela cca hodinová práce. Od té doby jsem na to nesáhl - a když už mám chuť na práci tohoto druhu, raději krmím Wikipedii.
Přinejmenším tady na abíčku.No, k tomu jsem tak trochu směřoval. Ne, že bych nebyl přesvědčen o tom, že se tady vyskytuje spousta lidí schopných k tomu projektu kvalitně přispívat, ale... Třeba rozeslání oznámení na pár velkých anglicky mluvících mailing listů orientovaných na linux by myslím udělalo mnohem větší reklamu. Podobná dokumentace totiž opravdu chybí a určitě si to spousta lidí uvědomuje (a klidně by i přiložili ruku k dílu, jen o tomto projektu třeba neví).
Akorát se tam někdy člověk to podstatné nedozví, nebo jsou tam nesmysly (ale to asi v každé dokumentaci).
Cílem je přeci zmatení nepřítele! Jinak by tu dokumentaci nikdo nedělal... ^_^
Mozilla Developer Center znáte? Konkrétně: DOM a JavaScript 1.5.Neznám. Děkuji za odkazy, podle prvního nakouknutí vypadá to zajímavě.
Nemohl byste na oplátku (za odkazy) napsat návod, jak to MSDN používat?Na co návod? Vždyť je to jednoduché. Já to používám tak, že si buď proklikám ten strom vlevo a najdu si, co potřebuji (například Web development -> HTML and CSS -> HTML and DHTML Reference -> Objects -> ...), anebo si to nechám vyhledat.
Ale nevím, kde vzít tu jistotu, že mi věci, co tam nejdu, poběží v IE, FF, Opeře, Chromu, ...
Ale nevím, kde vzít tu jistotu, že mi věci, co tam nejdu, poběží v IE, FF, Opeře, Chromu, ...Jistota není. Tím spíš není jistota, že bude v IE (který je bohužel ještě stále většinový) fungovat to, co je v dokumentaci Gecka (viz výše). Nejlepší je obě dokumentace kombinovat a samozřejmě všechno vydatně testovat.
Krmit ručně nějakou wiki stojí daleko víc práce než to kdy komu pomůže.To není pravda. Ty informace zhusta nejsou k dispozici nikde a každý, kdo by je potřeboval, stráví desítky minut až hodiny prohrabáváním se zdrojáky glibc a/nebo kernelu, aby zjistil, jak funguje jedno jediné ioctl() volání. Doplnit to do wiki už je záležitostí pár minut a pomůže to všem, kdo se dostanou do stejné situace.
A i kdyby to bylo bez robota, samotný katalog kde která dokumentace je, by byl velmi užitečný.To sice ano, ale to by ta dokumentace musela vůbec někde být, a to v přijatelné kvalitě. Jinak to postrádá smysl.
Tak mi ukaž něco co je na lindevdoc a jinde není.Tak zaprvé, na lindevdoc skoro nikdo nepracoval, tudíž tam těžko může být obsah. Zadruhé například obsah, který jsem tam kdysi vkládal (a který tam z nějakých důvodů není nebo ho nemohu dohledat - nepočítám to, co zmizelo už tehdy), opravdu jinde pohromadě nebyl. Byl to popis různých ioctl() příkazů týkajících se disků. Co u lindevdoc v současné podobě vidím jako největší problém (kromě toho, že se na tom moc nepracuje), je celková struktura. Návštěvník tam vleze a neví jak dál. Má tam tři položky (Guide:Contents | Category:Glossary | Help:Contents), ze kterých není příliš jasné, kam se vydat.
Takže bych raději viděl kvalitní a jednoduše použitelný nástroj (sadu nástrojů) na dokumentováníNení mi jasné, co si představit pod pojmem "nástroj na dokumentování". Je to třeba doxygen (který vezme "strukturované komentáře" v kódu a vygeneruje z nich HTML/PDF/TEX/man/RTF/... dokumentaci)? Nebo je to taková ta funkce například v Netbeans, která pomocí klikání umožňuje snadno přidávat ony strukturované komentáře ke třídám/metodám/... a ukazuje, zda se na něco nezapomnělo? V obou případech tady kvalitní nástroje máme, stačí je používat. Že to vývojáři zhusta nedělají, je druhá věc (já se ovšem mohu pochlubit, že se o tvorbu dokumentace ke kódu snažím, jak se každý může přesvědčit například tady nebo tady).
ls -a: .htaccess .htpasswd index.html protected.cgiindex.html obsahuje iba
meta http-equiv="refresh" content="0;protected.cgi"
len pre info, chyby imho majú v history module:vypísal som len podstatný obsah, tagy sa mi nechceloChyba byla už v tom napsaném - správně by bylo kdyžtak toto (nejsem si teď navíc úplně jist, jestli by URL neměl být absolutní - např. u Location tomu tak je):
<meta http-equiv="refresh" content="0; url=protected.cgi">
Tiskni
Sdílej: