Do prodeje jde tichá bezdrátová herní myš Logitech PRO X2 SUPERSTRIKE s analogovými spínači s haptickou odezvou (HITS, Haptic Inductive Trigger System). Cena je 4 459 Kč.
Microsoft na GitHubu zveřejnil zdrojový kód projektu LiteBox, jedná se o 'knihovní operační systém' (library OS) zaměřený na bezpečnost, využívající systémovou architekturu LVBS k ochraně jádra před útoky z uživatelského prostoru. LiteBox je napsán v Rustu a uvolněný pod licencí MIT. Projekt je teprve v rané fázi vývoje.
BreezyBox je open-source shell a virtuální terminál pro populární jednočip ESP32. Nabízí základní unixové příkazy, sledování aktuálního pracovního adresáře (CWD), jednoduchý instalátor a spouštěč aplikací v podobě ELF binárních souborů, zabudovaný HTTP server nebo třeba ovládání WiFi - ukázka použití coby 'malého osobního počítače'. Ačkoliv je BreezyBox inspirovaný BusyBoxem, oproti němu má tento projekt několik externích závislostí, zejména na ESP-IDF SDK. BreezyBox je dostupný pod licencí MIT.
Byl představen cross-assembler xa.sh, napsaný čistě v Bourne shell skriptu. Tento nástroj umožňuje zpracovávat assemblerový kód pro Intel 8080, přičemž je možné snadno přidat podporu i pro další architektury, například 6502 a 6809. Skript využívá pouze různé běžné unixové příkazy jako jsou awk, sed nebo printf. Skript si lze stáhnout z GitHubového repozitáře projektu.
Byla představena nová verze modelu Claude Opus 4.6 od společnosti Anthropic. Jako demonstraci možností Anthropic využil 16 agentů Claude Opus 4.6 k vytvoření kompilátoru jazyka C, napsaného v programovacím jazyce Rust. Claude pracoval téměř autonomně, projekt trval zhruba dva týdny a náklady činily přibližně 20 000 dolarů. Výsledkem je fungující kompilátor o 100 000 řádcích kódu, jehož zdrojový kód je volně dostupný na GitHubu pod licencí Creative Commons.
Kultovní britský seriál The IT Crowd (Ajťáci) oslavil dvacáté výročí svého prvního vysílání. Sitcom o dvou sociálně nemotorných pracovnících a jejich nadřízené zaujal diváky svým humorem a ikonickými hláškami. Seriál, který debutoval v roce 2006, si i po dvou dekádách udržuje silnou fanouškovskou základnu a pravidelně se objevuje v seznamech nejlepších komedií své doby. Nedávné zatčení autora seriálu Grahama Linehana za hatecrime však vyvolává otázku, jestli by tento sitcom v současné Velké Británii vůbec vznikl.
Společnost JetBrains oznámila, že počínaje verzí 2026.1 budou IDE založená na IntelliJ ve výchozím nastavení používat Wayland.
Společnost SpaceX amerického miliardáře Elona Muska podala žádost o vypuštění jednoho milionu satelitů na oběžnou dráhu kolem Země, odkud by pomohly zajistit provoz umělé inteligence (AI) a zároveň šetřily pozemské zdroje. Zatím se ale neví, kdy by se tak mělo stát. V žádosti Federální komisi pro spoje (FCC) se píše, že orbitální datová centra jsou nejúspornějším a energeticky nejúčinnějším způsobem, jak uspokojit rostoucí poptávku po
… více »Byla vydána nová verze 2.53.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 70 vývojářů, z toho 21 nových. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 216. sraz, který proběhne v pátek 20. února od 18:00 v Red Hat Labu (místnost Q304) na Fakultě informačních technologií VUT v Brně na ulici Božetěchova 1/2. Tématem srazu bude komunitní komunikační síť MeshCore. Jindřich Skácel představí, co je to MeshCore, předvede nejrůznější klientské zařízení a ukáže, jak v praxi vypadá nasazení vlastního repeateru.
Navyse libc nezastarava az tak rychlo, aby par rokov robilo vyznamny rozdiel pri beznejsich fciach.Jenže ty běžnější funkce člověk používá často a nepotřebuje je obvykle hledat. Zato ty méně významné se nepamatují, proto je potřeba je najít. A když člověk nemá představu, jak se funkce jmenuje, "man" použije dost těžko. K tomu je právě potřeba ta strukturovaná dokumentace, kde se lze snadno orientovat a dojít k tomu, co je potřeba. glibc takovou dokumentaci sice má, ale mizerně použitelnou, spousta věcí v ní chybí, spousta je vysloveně obsolete (např. některá makra, která už ani nejsou v headerech - kupř. O_READ a další) atd.
Já si vždy postačím s JavaScript Reference.To jsem dříve zkoušel používat. Ale nevyhovovalo mi to, nebyl jsem schopen najít to, co jsem potřeboval.
A k HTML/CSS používám Jak psát web, ačkoliv je mírně zastaralý.Též používám. Zastaralost většinou nevadí, protože stejně člověk musí brát ohledy na starší prohlížeče (zejména IE 6). Právě problematika starších prohlížečů je hlavní důvod, proč se tam dívám.
Dokumentace Pythonu také není špatná.Špatná není, ale zázrak to taky žádný není. Ze všech open source projektů se mi líbí dokumentace ke knihovně Qt ač tu knihovnu (zatím) nepoužívám.
Já teda beru jako etalon kvalitní dokumentace Qt.+1 a skvělá je taky její integrace do QtCreatoru.
(nebo jsem líně hledal
)
zejména referenční [dokumentace] k různým API, bývá neúplná, zastaralá a špatně organizovanáno nebo taky vůbec žádná, že...
Zdůrazňuji, že projekt lindevdoc zatím není mrtvý a stále se snažím ho updatovat (poslední týden jsem, pravda, nestihl nic, což je dáno pravidlem nejdříve práce - potom zábava).
Takže, kdykoli bude mít kdokoli chuť, může něco přidat (není nutno se ani registrovat, i když registrace je automatická) - už nějakou dobu to běží na MediaWiki, takže formátování je dobře známo. Struktura stránek taky není nijak složitá, a bude-li třeba s něčím poradit, jsem k dispozici jak na mailu, tak na jabberu.
kde všude jsi tomu zkoušel dělat reklamu?Přinejmenším tady na abíčku. Trochu byl ale problém v tom, že například já jsem po počátečním nadšení ztratil motivaci - poté, co mi nějak záhadně (nevím, čí to byla vina) zmizela cca hodinová práce. Od té doby jsem na to nesáhl - a když už mám chuť na práci tohoto druhu, raději krmím Wikipedii.
Přinejmenším tady na abíčku.No, k tomu jsem tak trochu směřoval. Ne, že bych nebyl přesvědčen o tom, že se tady vyskytuje spousta lidí schopných k tomu projektu kvalitně přispívat, ale... Třeba rozeslání oznámení na pár velkých anglicky mluvících mailing listů orientovaných na linux by myslím udělalo mnohem větší reklamu. Podobná dokumentace totiž opravdu chybí a určitě si to spousta lidí uvědomuje (a klidně by i přiložili ruku k dílu, jen o tomto projektu třeba neví).
Akorát se tam někdy člověk to podstatné nedozví, nebo jsou tam nesmysly (ale to asi v každé dokumentaci).
Cílem je přeci zmatení nepřítele! Jinak by tu dokumentaci nikdo nedělal... ^_^
Mozilla Developer Center znáte? Konkrétně: DOM a JavaScript 1.5.Neznám. Děkuji za odkazy, podle prvního nakouknutí vypadá to zajímavě.
Nemohl byste na oplátku (za odkazy) napsat návod, jak to MSDN používat?Na co návod? Vždyť je to jednoduché. Já to používám tak, že si buď proklikám ten strom vlevo a najdu si, co potřebuji (například Web development -> HTML and CSS -> HTML and DHTML Reference -> Objects -> ...), anebo si to nechám vyhledat.
Ale nevím, kde vzít tu jistotu, že mi věci, co tam nejdu, poběží v IE, FF, Opeře, Chromu, ...
Ale nevím, kde vzít tu jistotu, že mi věci, co tam nejdu, poběží v IE, FF, Opeře, Chromu, ...Jistota není. Tím spíš není jistota, že bude v IE (který je bohužel ještě stále většinový) fungovat to, co je v dokumentaci Gecka (viz výše). Nejlepší je obě dokumentace kombinovat a samozřejmě všechno vydatně testovat.
Krmit ručně nějakou wiki stojí daleko víc práce než to kdy komu pomůže.To není pravda. Ty informace zhusta nejsou k dispozici nikde a každý, kdo by je potřeboval, stráví desítky minut až hodiny prohrabáváním se zdrojáky glibc a/nebo kernelu, aby zjistil, jak funguje jedno jediné ioctl() volání. Doplnit to do wiki už je záležitostí pár minut a pomůže to všem, kdo se dostanou do stejné situace.
A i kdyby to bylo bez robota, samotný katalog kde která dokumentace je, by byl velmi užitečný.To sice ano, ale to by ta dokumentace musela vůbec někde být, a to v přijatelné kvalitě. Jinak to postrádá smysl.
Tak mi ukaž něco co je na lindevdoc a jinde není.Tak zaprvé, na lindevdoc skoro nikdo nepracoval, tudíž tam těžko může být obsah. Zadruhé například obsah, který jsem tam kdysi vkládal (a který tam z nějakých důvodů není nebo ho nemohu dohledat - nepočítám to, co zmizelo už tehdy), opravdu jinde pohromadě nebyl. Byl to popis různých ioctl() příkazů týkajících se disků. Co u lindevdoc v současné podobě vidím jako největší problém (kromě toho, že se na tom moc nepracuje), je celková struktura. Návštěvník tam vleze a neví jak dál. Má tam tři položky (Guide:Contents | Category:Glossary | Help:Contents), ze kterých není příliš jasné, kam se vydat.
Takže bych raději viděl kvalitní a jednoduše použitelný nástroj (sadu nástrojů) na dokumentováníNení mi jasné, co si představit pod pojmem "nástroj na dokumentování". Je to třeba doxygen (který vezme "strukturované komentáře" v kódu a vygeneruje z nich HTML/PDF/TEX/man/RTF/... dokumentaci)? Nebo je to taková ta funkce například v Netbeans, která pomocí klikání umožňuje snadno přidávat ony strukturované komentáře ke třídám/metodám/... a ukazuje, zda se na něco nezapomnělo? V obou případech tady kvalitní nástroje máme, stačí je používat. Že to vývojáři zhusta nedělají, je druhá věc (já se ovšem mohu pochlubit, že se o tvorbu dokumentace ke kódu snažím, jak se každý může přesvědčit například tady nebo tady).
ls -a: .htaccess .htpasswd index.html protected.cgiindex.html obsahuje iba
meta http-equiv="refresh" content="0;protected.cgi"
len pre info, chyby imho majú v history module:vypísal som len podstatný obsah, tagy sa mi nechceloChyba byla už v tom napsaném - správně by bylo kdyžtak toto (nejsem si teď navíc úplně jist, jestli by URL neměl být absolutní - např. u Location tomu tak je):
<meta http-equiv="refresh" content="0; url=protected.cgi">
Tiskni
Sdílej: