Czkawka a Krokiet, grafické aplikace pro hledání duplicitních a zbytečných souborů, byly vydány ve verzi 11.0. Podrobný přehled novinek v příspěvku na Medium. Od verze 7.0 je vedle frontendu Czkawka postaveného nad frameworkem GTK 4 vyvíjen nový frontend Krokiet postavený nad frameworkem Slint. Frontend Czkawka je už pouze v udržovacím módu. Novinky jsou implementovány ve frontendu Krokiet.
Jiří Eischmann na svém blogu publikoval článek Úvod do MeshCore: "Doteď mě radioamatérské vysílání úplně míjelo. Když jsem se ale dozvěděl, že existují komunity, které svépomocí budují bezdrátové sítě, které jsou nezávislé na Internetu a do značné míry taky elektrické síti a přes které můžete komunikovat s lidmi i na druhé straně republiky, zaujalo mě to. Když o tom přede mnou pořád básnili kolegové v práci, rozhodl jsem se, že to zkusím taky.
… více »Byla vydána verze 0.5.20 open source správce počítačových her na Linuxu Lutris (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Peter Steinberger, autor open source AI asistenta OpenClaw, nastupuje do OpenAI. OpenClaw bude převeden pod nadaci a zůstane otevřený a nezávislý.
Společnost Backblaze zveřejnila statistiky spolehlivosti pevných disků používaných ve svých datových centrech za rok 2025. Ke konci roku 2025 vlastnila 349 462 pevných disků. Průměrná AFR (Annualized Failure Rate), tj. pravděpodobnost, že disk během roku selže, byla 1,36 %. V roce 2024 to bylo 1,57 %. V roce 2023 to bylo 1,70 %. V roce 2022 to bylo 1,37 %.
Nástroj sql-tap je proxy mezi aplikací a databází, které zachytává všechny SQL dotazy a zobrazuje je v terminálovém rozhraní. Zde lze téměř v reálném čase zkoumat dotazy, sledovat transakce a spouštět SQL příkaz EXPLAIN. Podporované databázové systémy jsou pouze PostgreSQL a MySQL. Zdrojový kód je dostupný na GitHubu, pod licencí MIT.
Byla vydána nová verze 9.2 textového editoru Vim (Vi IMproved). Přináší vylepšené doplňování, podporu schránky ve Waylandu, podporu XDG Base Directory (konfigurace v $HOME/.config/vim), vylepšené Vim9 skriptování nebo lepší zvýrazňování změn. Vim zůstává charityware. Nadále vybízí k podpoře dětí v Ugandě. Z důvodu úmrtí autora Vimu Brama Moolenaara a ukončení činnosti jím založené charitativní organizace ICCF Holland projekt Vim navázal spolupráci s charitativní organizaci Kuwasha.
Byl představen editor MonoSketch, webová aplikace pro tvorbu diagramů, technických nákresů, flowchartů a různých dalších vizualizací, to vše jenom z ASCII znaků. Všechny operace běží pouze v prohlížeči uživatele a neprobíhá tedy žádné nahrávání dat na server. Zdrojový kód aplikace (drtivá většina Kotlin, žádné C#) je dostupný na GitHubu pod licencí Apache 2.0.
Byla vydána nová verze 3.7.0 multiplatformního svobodného frameworku pro zpracování obrazu G'MIC (GREYC's Magic for Image Computing, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy nových filtrů na PIXLS.US.
Všem na AbcLinuxu vše nejlepší k Valentýnu aneb Dni lásky ke svobodnému softwaru (I love Free Software Day, Mastodon, 𝕏).
Zdravím,
právě jsem se bavil s jedním wi-fi providerem a ten mi tvrdil, že jsem asi spadl na hlavu, když pro SMTP na serveru nepoužívám jiné porty než 25? Fakt jsem na ni spadl a nebo je to jenom žalozpěv neschopného wi-fi providera?
Mimochodem, připadá vám blokování portu 25 v roce 2009 jako zcela normální záležitost?
Děkuji za odpovědi
Moj provider port 25 blokuje.
Ja mam server u ineho providera ktory mi nic neblokuje.
Riesim to tak, ze mi postfix bezi na 25ke, a mam presmerovany 2525 na 25ku.
Takze ja sa z domu pripajam na 2525, a ono to sa presmeruje na 25ku a vsetko ide.
Zatial som s tym nemal problem, a klienti ktori u mna hostuju su o tom informovany.
Taktiez spamfiltre a rozne blokacie su potrebne.
Ved by sme mazali len spam. A normalna posta by asi nebola dorucena.
No tak já měl pocit, že k tomu slouží SMTP autentifikace. Samozřejmě, že u takových těch rádobyproviderů, kde se dělí milion lidí o jednu IP to asi nutné je...
Přeci to funguje tak, že spamující stroj (zavirované PC) přímo sám kontaktuje SMTP servery, které buď pro doručení žádají autentizaci a nebo si ověří, jestli ta doména podle DNS sedí k té IP adrese, která mu to posílá. Vzhledem k tomu, že ten stroj nesplní ani jednu podmínku, tak to server zahodí. A nebo mi vysvětli, jak je možné, že je tady minimálně půl milionu uživatelů ADSL, CATV apod., kterým se nic neblokuje?
Mě nezajímá, jestli to tak někdo dělá. Mě zajímá, jestli to je něco standardního a nebo pouze ad-hoc řešení a ústupek něčí neschopnosti...
No vlastně odpovím si sám...
Viděl někdy někdo z vás, že by Gmai, Seznam, Centrum někdě psali něco o tom, že pro SMTP je možné použít jiný port? Já teda NE. Přeci není možné, abych já jako správce serveru upravoval kvůli každému hňupovi konfiguraci. Jsou tu nějaké standardy a ty jasně říkají, že pro SMTP se používá jenom 25. Na zábranění spamu jsou tu jiné metody - greylisting, blacklisting, SMTP autentifikace a spoustu dalšího. Takže asi tak...
mas pravdu, ale vysvetluj to nejakemu radoby spravcovi, co nakonfiguroval jedno APcko a mysli si o sebe, ze je majster svetaJsou tu nějaké standardy a ty jasně říkají, že pro SMTP se používá jenom 25
Řekl bych, že se trošku pletete, protože Google se nesnaží používat žádné smyšlené porty a to je rozdíl... 465 je pro SMTPs a 587 tu popsali pánové podemnou...
Celé tohle vlákno je o tom, že někdo tvrdí, že bych měl používat porty MIMO specifikaci (2525, 2500, apod.), jenže ty co popisuje Google ve specifikaci jsou a každý má svoje jasné určení a proti tomu se ani neohrazuji...
na odesilani posty tu mame tusim port 587/tcp (MSA) , viz RFC2476
No zas tak dobře specifikace neznám, abych tvrdil opak. Nicméně ještě jsem neviděl MUA, který by defaultně používal jiný port než 25...
To je mi jasné, jenže kdyby aspoň ten svůh handicap kompenzovali tím, že umožní odblokování pouze na jeden konkrétní SMTP, ale ani tohle jsem ještě neviděl...
Prohlížel jsem si konfigurák Sendmailu a o portu 587 ani vidu ani slechu (já jsem ho určitě nesmazal) - že by samotní autoři MTA porušovali specifikace? IMHO 587 ve specifikaci sice je, ale není povinný...
Heh, to bys rovnou mohl napsat, že není povinností ISP umožnit přístup k internetu :). Já za připojení k internetu považuju porty 1 až 65535, pokud ve smlouvě není jinak. A to většinou nebývá.
Také vycházím z faktu, že tehdejší Český Telecom, Eurotel a Contactel (a určitě spousta dalších - s těmito mám zkušenost) také blokovali 25, ale ejhle, už to bude pět let co to nedělají a přitom se nic nezměnilo - všichni zákazníci mají a měli veřejnou IP. Tak čím to bude? Že by ubylo spamu? Těžko.
Ještě bych rád dodal, že kdyby to tak dělal každý (používal si porty jaké chce a blokoval si co chce), tak je z internetu polofunkční zmetek...
Ne, ten druhý odstavec znamená pouze to, že se s tím jiní dokážou vypořádat mnohem elegantněji, zatímco druzí jsou neschopní... Ještě jinak řečeno - existuje i jiné řešení než blokace toho portu a velcí ISP jsou toho důkazem.
A co když se implementace té 587 na MTA zvhrne tím stylem, že server nebude rozeznávat mezi 25 a 587a komunikaci bude zpracovávat stejně? A vzhledem k tomu, že ten port je ve specifikaci, tak bude zapracován do virů a zase budem tam kde jsme byli, akorát s tím rozdílem, že se nebude blokovat jeden port, ale dva ;)
No to je fakt, Asgardi jsou už mrtví, ti by nám nepomohli. Snad by to SG1 nějak zvládla
.
Ne, vážně - chci všem poděkovat za věcnou a přínosnou diskusi, jejíž závěry bych zhrnul asi takhle: Zákazník, pro kterého je 500 Kč/měs. za slušné připojení (ADSL, CATV, atd...) moc peněz rozhodně není ten typ, kterého by trápilo, že nemá přehled o tom, přes který server chodí emaily. Ovšem to nic nemění na faktu, že pokud by pro to byly pádné důvody (zákazník nemá jinou možnost než wi-fi a přitom je solventní), tak není nic špatného na tom, nechat MTA naslouchat i na jiném portu. Pokud to řeknu ještě jinak - nic, ani žádné nepsané zvyklosti, mě nenutí k tomu, abych nechal MTA naslouchat na jiných portech - je to pouze na mém rozhodnutí, jestli se rozhodnu vyhovět přáním zákazníka.
Ještě jednou děkuji.
Tiskni
Sdílej: