Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu poprvé překročil 3 %, aktuálně 3,05 %. Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 27,18 %. Procesor AMD používá 67,10 % hráčů na Linuxu.
Joel Severin v diskusním listu LKML představil svůj projekt linuxového jádra ve WebAssembly (Wasm). Linux tak "nativně" běží ve webovém prohlížeči. Potřebné skripty pro převod jsou k dispozici na GitHubu.
Byla vydána nová verze 25.10.31 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
O víkendu probíhá konference OpenAlt 2025 (Stream). Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma.
Josef Průša představil novou velkoformátovou uzavřenou CoreXY 3D tiskárnu Prusa CORE One L a nový open source standard chytrých cívek OpenPrintTag i s novou přepracovanou špulkou.
Na GOG.com běží Autumn Sale. Při té příležitosti je zdarma hororová počítačová hra STASIS (ProtonDB: Platinum).
Ubuntu 25.10 má nově balíčky sestavené také pro úroveň mikroarchitektury x86-64-v3 (amd64v3).
Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Zdravím,
prosím o radu:
na server (jen v příkazové řádce, na sdílení souborů) přidána paměť (původně 1x 512 MB, nyní 2x 2 GB; swap zatím ponechán tak, jak byl = 1 GB). Zkusil jsem pootevírat ze serveru pár fotek, dokumentů - svištělo to jako nikdy (po tomto využitá paměť cca 15 %). Pak ze serveru zkopírován na jiný poč. soubor o vel. 4 GB - volná paměť se snížila na 2 %, něco málo je zabrané (cca 100 MB), zbytek v cache = cca 3,5 GB (free -m). V tomto okamžiku už je rychlost operací stejná jako za stavu RAM = 512 MB.
Jsem na server připojený pomocí Samby - napadá mě, že i když kopírování skončilo, proces smbd běží dál a paměť se tím pádem neuvolní.
- jádro by si toto mělo samo regulovat - a když ne, existuje na uvolnění paměti nějaký nástroj?
- lze nechat swap 1 GB nebo jej zvýšit na 2 GB (někde jsem se dočetl, že víc se nedoporučuje)?
Díky
HonzaS
Nechápu, v čem je problém. To že se všechna nepotřebná paměť automaticky použije jako cache je normální a žádoucí. Pokud ji nějaký proces chce, tak ji dostane.
Tomu rozumim; nechapu ale, proc v okamziku, kdy velka cast pameti byla jeste volna, tak ze stanic pripojenych na server vse fungovalo rychleji. Po presunuti do cache se vse zpomalilo.
Nebudu to ale resit; pokud to ma tak byt. :) Diky za odpoved.
Jeste ke swapu - je treba jej zvetsit, aby byl minimalne stejne velky jako RAM?
Asi myslíš toto video... Nikdy nekričte na svoj harddisk! 
Treba pomoci prikazu:
top
NN
Diky za odpovedi, hlavne jsem potreboval mit jistotu ohledne swapu, zda jej nezvetsit. Po pravde - nevim, cim to je, ale nyni to bezi znovu vyborne, i kdyz jsem server s pametmi testoval jen ja. Uvidim, co bude zitra s plnou zatezi.
Preji pekny zbytek dne.
i když kopírování skončilo, proces smbd běží dál a paměť se tím pádem neuvolníTo se ale týká pouze paměti, kterou alokuje ten proces, nikoliv cache, kterou využil pro kopírování. Proces se neukončuje z dobrého důvodu a tím je právě rychlost, kdyby měl kvůli každému požadavku nabíhat nový proces, tak se zblázníte. Obecně si myslím, že ať budete mít paměť jakkoliv velkou, tak při dostatečném počtu různých souborů budete nakonec stejně omezen rychlostí disku. Zejména pokud děláte na disk zápisy, a používáte žurnálovací FS, nebo RAID. Velká paměť Vám obecně pouze udělá dobro v tom, že často otevírané soubory pro čtení nemusí být pokaždé nataženy z disku.
Díky za tip, dalším krokem tedy bude pořídit rychlejší disky, což ale bude náročnejší prosadit. :) Jsou tam 2 menší SATA disky (RAID 1) na systém + zálohy a 2 velké (320 GB) IDE disky na zakázky (rovněž RAID 1). Zkusím zjistit, jak moc by se vyplatilo koupit něco rychlejšího.
Nemáte tip - je nějaký nástroj, jak spočítat rychlost čtení zápisu dat v závislosti na veškerém HW? Toto je pro mě španělský venkov. Představoval bych si to tak, že spočítám rychlost při stávajícím HW a běžném zatížení serveru a pak zadám do programu jiný HW (místo IDE disků např. SCSI).
Díky
Můžete tam zkusit spustit benchmark "dbench" v několika procesech, a uděláte si jistou představu, jakou má ten disk s filesysémem propustnost. Pokud nebude stačit, nezbyde než rychlejší disky (např. 10k rpms, případně LVM na několika fyzických zařízeních se stripováním).
Pokud má filesystém dostatečnou propustnost, pak je problém jinde (síť, samba).
Tiskni
Sdílej: