Byla vydána nová major verze 27.0 programovacího jazyka Erlang (Wikipedie) a související platformy OTP (Open Telecom Platform, Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Byla vydána nová verze 1.8.0 svobodného multiplatformního softwaru pro konverzi video formátů HandBrake (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Microsoft představil nové označení počítačů Copilot+. Dle oznámení se jedná se o počítače poskytující funkce umělé inteligence. Vedle CPU a GPU mají také NPU (Neural Processing Unit). Uvnitř představených Copilot+ notebooků běží ARM čipy Qualcomm Snapdragon X Elite nebo X Plus.
Příspěvek na blogu Codean Labs rozebírá zranitelnost CVE-2024-4367 v PDF.js, tj. mj. prohlížeči PDF souborů ve Firefoxu. Při otevření útočníkem připraveného pdf souboru může být spuštěn libovolný kód v JavaScriptu. Vyřešeno ve Firefoxu 126.
Lazygit byl vydán ve verzi 0.42.0. Jedná se o TUI (Text User Interface) nadstavbu nad gitem.
K open source herní konzole Picopad přibyla (𝕏) vylepšená verze Picopad Pro s větším displejem, lepšími tlačítky a větší baterii. Na YouTube lze zhlédnout přednášku Picopad - open source herní konzole z LinuxDays 2023.
Byla vydána (𝕏) nová major verze 17 softwarového nástroje s webovým rozhraním umožňujícího spolupráci na zdrojových kódech GitLab (Wikipedie). Představení nových vlastností i s náhledy a videi v oficiálním oznámení.
Sovereign Tech Fund, tj. program financování otevřeného softwaru německým ministerstvem hospodářství a ochrany klimatu, podpoří vývoj FFmpeg částkou 157 580 eur. V listopadu loňského roku podpořil GNOME částkou 1 milion eur.
24. září 2024 budou zveřejněny zdrojové kódy přehrávače Winamp.
Google Chrome 125 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 125.0.6422.60 přináší řadu oprav a vylepšení (YouTube). Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 9 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Zdravím,
stavím teď nový mailserver a řeším relativně jednoduchou otázku. Server plánuji osadit 4 SATA disky (SAS mají moc malou kapacitu) a zvažuji následující možnosti:
RAID10 x RAID5 (+1 disk hotspare) x RAID6
Pročítal jsem různá fóra, dost lidí zrazuje od RAID10 z důvodu nižší spolehlivosti. RAID5 jsem už na Linuxu měl, ale rychlost byla spíše k pláči. Počítám, že s RAID6 to bude ještě horší.
Druhou věcí je, zdali použít SW Raid v Linuxu nebo koupit samostatnou kartu (samozřejmě nemyslím karty za 1000Kč, ale něco lepšího, např. 3WARE 9650SE).
HW řadiče se trochu bojím z důvodu, že když odejde, tak se k datům pravděpodobně už nikdy nedostanu. SW raidu se zase bojím z důvodu nižšího výkonu. V navrhhovaném řešení jde v prvé řadě o spolehlivost, výkon je na druhém místě.
Děkuji za nápady.
Pročítal jsem různá fóra, dost lidí zrazuje od RAID10 z důvodu nižší spolehlivosti.
Proc by mel mit raid 1+0 nizsi spolehlivost?
Četl jsem to tady https://www.abclinuxu.cz/poradna/linux/show/176920 (úplně ke konci)
Zatím se mi ale právě nejvíc zamlouvá ten RAID10 a vyřešit to softwarově v Linuxu.
Pokud to chápu dobře, tak pokud dám v mdadm --level=10, tak to udělá RAID1 nad dvěma RAID0? Tzn. "správnější" řešení by bylo udělat nejdřív dva RAID1 a pak je spojit přes RAID0. Nebude tohle druhé řešení dělat neplechu např. u rebuildů po výměně disku?
HW raid5, nebo SW raid10a jejikoz maz 4 disky tak raid6 neudelas..
NN
Tiskni Sdílej: