Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
Tak si nejprve zjisti jak se druhý disk v Linuxu identifikuje:
# dmesg |grep ' sd' [ 2.199774] sdhci: Secure Digital Host Controller Interface driver [ 2.199843] sdhci: Copyright(c) Pierre Ossman [ 4.420431] sdhci: SDHCI controller found at 0000:06:09.4 [104c:8034] (rev 0) [ 4.517229] sd 0:0:0:0: [sda] 117304992 512-byte hardware sectors (60060 MB) [ 4.517318] sd 0:0:0:0: [sda] Write Protect is off [ 4.517385] sd 0:0:0:0: [sda] Mode Sense: 00 3a 00 00 [ 4.517421] sd 0:0:0:0: [sda] Write cache: enabled, read cache: enabled, doesn't support DPO or FUA [ 4.517566] sd 0:0:0:0: [sda] 117304992 512-byte hardware sectors (60060 MB) [ 4.517652] sd 0:0:0:0: [sda] Write Protect is off [ 4.517718] sd 0:0:0:0: [sda] Mode Sense: 00 3a 00 00 [ 4.517754] sd 0:0:0:0: [sda] Write cache: enabled, read cache: enabled, doesn't support DPO or FUA [ 4.517837] sda:hda: AOPEN DVD RW ISU8424E, ATAPI CD/DVD-ROM drive [ 5.295892] sda1 sda2 sda3 [ 5.296271] sd 0:0:0:0: [sda] Attached SCSI disk [ 15.834510] EXT3 FS on sda3, internal journal [ 18.283265] EXT3 FS on sda2, internal journal [ 18.294696] EXT3 FS on sda1, internal journal
Pokud se jedná o starý IDE disk:
# dmesg |grep ' hd'
Výpisy klidně přilož, ať máme kompletní informace.
Pokud bude oddíl s Windows např. /dev/sda1 přidej do /etc/fstab následující řádek (místo vfat použij případně ntfs).
/dev/sda1 /windows vfat noauto,user,umask=000 0 0
Nyní bude moci každý uživatel provést připojení tohoto oddílu, v případě, že ho chceš připojit automaticky po bootu, tak vynech parametr noauto. Více informaci nalezneš v Na co se často ptáme: /etc/fstab.
[ 0.000000] Kernel command line: BOOT_IMAGE=/boot/vmlinuz-2.6.31-19-generic root=/dev/sdb1 loop=/ubuntu/disks/root.disk ro quiet splash [ 1.628714] sd 0:0:0:0: Attached scsi generic sg0 type 0 [ 1.628743] sd 0:0:0:0: [sda] 625142448 512-byte logical blocks: (320 GB/298 GiB) [ 1.628778] sd 0:0:0:0: [sda] Write Protect is off [ 1.628780] sd 0:0:0:0: [sda] Mode Sense: 00 3a 00 00 [ 1.628799] sd 0:0:0:0: [sda] Write cache: enabled, read cache: enabled, doesn't support DPO or FUA [ 1.628895] sda: [ 1.629112] sd 4:0:0:0: Attached scsi generic sg1 type 0 [ 1.630802] sd 4:0:0:0: [sdb] 156301488 512-byte logical blocks: (80.0 GB/74.5 GiB) [ 1.630851] sd 4:0:0:0: [sdb] Write Protect is off [ 1.630853] sd 4:0:0:0: [sdb] Mode Sense: 00 3a 00 00 [ 1.630871] sd 4:0:0:0: [sdb] Write cache: enabled, read cache: enabled, doesn't support DPO or FUA [ 1.630957] sdb: [ 1.635134] sda1 [ 1.635295] sd 0:0:0:0: [sda] Attached SCSI disk [ 1.641558] sdb1 [ 1.643776] sd 4:0:0:0: [sdb] Attached SCSI disk [ 3.728645] type=1505 audit(1267599241.115:10): operation="profile_load" pid=474 name=/usr/sbin/cupsd [ 14.123093] type=1505 audit(1267595651.507:20): operation="profile_replace" pid=1041 name=/usr/sbin/cupsdTakže jsem upravil soubor /etc/fstab jak jste mi řekl. Nyní vypadá takto. (vše jsem samozřejmně upravoval jako root.
proc /proc proc defaults 0 0 /host/ubuntu/disks/root.disk / ext4 loop,errors=remount-ro 0 1 /host/ubuntu/disks/swap.disk none swap loop,sw 0 0 /dev/sda1 /windows ntfs user,umask=000 0 0A stále mi to nějak nefunguje. Když to terminálu dám /dev/sda1 nebo /dev/loop0 abych najel na ten disk, tak mi to hodí permission denied. V thunaru ani jiném file manageru ten disk nevidím.
Pro připojení oddílu musíš zadat jeden z následujících příkazů:
$ mount /dev/sda1 $ mount /windows
Pokud neexistuje adresář /windows, tak ho musíš jako root vytvořit:
# mkdir /windows
Co přesně myslíš tímto: "... Když to terminálu dám /dev/sda1 nebo /dev/loop0 ..."? Jinak zařízení /dev/loop[0-9] slouží např. i pro připojování obrazů CD či DVD přes loopback. Někdy by se Ti to mohlo hodit, používá se to takto:
# mount -o loop dvd.udf /mnt # mount -o loop cd.iso /mnt
Promiň, teprve teď jsem se na základě Tvého fstab podíval co je to Wubi aneb instalace Linuxu ve Windows, možná by se Ti hodilo: Ubuntu přes Wubi – přístup na obsah disku s instalací Ubuntu
Pokud to myslíš s Ubuntu vážně, tak se neboj a nainstaluj si ho normální cestou.
Co Ti vypíše následující příkaz?
$ mount
Tiskni
Sdílej: