Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
TrueNAS (Wikipedie), tj. open source storage platforma postavená na Linuxu, byl vydán ve verzi 25.10 Goldeye. Přináší NVMe over Fabric (NVMe-oF) nebo OpenZFS 2.3.4.
Byla vydána OpenIndiana 2025.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
České základní a střední školy čelí alarmujícímu stavu kybernetické bezpečnosti. Až 89 % identifikovaných zranitelností v IT infrastruktuře vzdělávacích institucí dosahuje kritické úrovně, což znamená, že útočníci mohou vzdáleně převzít kontrolu nad klíčovými systémy. Školy navíc často provozují zastaralé technologie, i roky nechávají zařízení bez potřebných aktualizací softwaru a používají k nim pouze výchozí, všeobecně známá
… více »Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
PSF (Python Software Foundation) po mnoha měsících práce získala grant ve výši 1,5 milionu dolarů od americké vládní NSF (National Science Foundation) v rámci programu "Bezpečnost, ochrana a soukromí open source ekosystémů" na zvýšení bezpečnosti Pythonu a PyPI. PSF ale nesouhlasí s předloženou podmínkou grantu, že během trvání finanční podpory nebude žádným způsobem podporovat diverzitu, rovnost a inkluzi (DEI). PSF má diverzitu přímo ve svém poslání (Mission) a proto grant odmítla.
Balík nástrojů Rust Coreutils / uutils coreutils, tj. nástrojů z GNU Coreutils napsaných v programovacím jazyce Rust, byl vydán ve verzi 0.3.0. Z 634 testů kompatibility Rust Coreutils s GNU Coreutils bylo úspěšných 532, tj. 83,91 %. V Ubuntu 25.10 se již používá Rust Coreutils místo GNU Coreutils, což může přinášet problémy, viz například nefunkční automatická aktualizace.
Ahoj,
nejde mi nainstalovat RAID1. Mám dva disky 500GB. Je to instalace Ubuntu 10.04 Server. Disky jsou prázdný. V Ubuntu je nástroj na rozdělení disků. Dám Řuční a rozdělím disk na RAID1, podle toho jak je to napsaný dole. Až sem to jde bez problémů. Problém nastane, když dám Enter na RAID, např. zařízení č.0 - 3.0 GB. Dám Enter na Použít jako, objeví se nová obrazovka. Na ní jsou souborové systémy. Máčku na Ext4 a už mě to dál nepustí. Objeví se obrazovka s 47% a můžu jenom restartovat.
Co je špatmě?
Na obou mám nastaveno toto:
Asistované rozdělení
Nastavit softwarový RAID
Nastavit manažer logických svazků (LVM)
Nastavit šifrované svazky
Configure iSCSI volumes
RAID1 zařízení č.0 - 3.0 GB Zařízení softwarového RAIDu
1. 3.0 GB
983.0 kB nepouž.
RAID1 zařízení č.1 - 4.0 GB Zařízení softwarového RAIDu
1. 4.0 GB
983.0 kB nepouž.
RAID1 zařízení č.2 - 30.0 GB Zařízení softwarového RAIDu
1. 30.0 GB
983.0 nepouž.
RAID1 zařízení č.3 - 10.0 GB Zařízení softwarového RAIDu
1. 10.0 GB
983.0 kB nepouž.
RAID1 zařízení č.4 - 453.1 GB Zařízení softwarového RAIDu
1. 453.1 GB
983.0 kB nepouž.
SCSI3 (0,0,0) (sda) - 500.1 GB ATA ST9500420AS
1. primární 3.0 GB K raid
5. logická 4.0 GB K raid
6. logická 30.0 GB K raid
7. logická 10.0 GB K raid
3. primární 435.1 GB K raid
SCSI4 (0,0,0) (sdb) - 500.1 GB ATA ST9500420AS
1. primární 3.0 GB K raid
5. logická 4.0 GB K raid
6. logická 30.0 GB K raid
7. logická 10.0 GB K raid
3. primární 435.1 GB K raid
Za to špatmě se omlouvám. Má být špatně.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz