Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
V pořadí šestou knihou autora Martina Malého, která vychází v Edici CZ.NIC, správce české národní domény, je titul Kity, bity, neurony. Kniha s podtitulem Moderní technologie pro hobby elektroniku přináší ucelený pohled na svět současných technologií a jejich praktické využití v domácích elektronických projektech. Tento knižní průvodce je ideální pro každého, kdo se chce podívat na současné trendy v oblasti hobby elektroniky, od
… více »Linux Foundation zveřejnila Výroční zprávu za rok 2025 (pdf). Příjmy Linux Foundation byly 311 miliónů dolarů. Výdaje 285 miliónů dolarů. Na podporu linuxového jádra (Linux Kernel Project) šlo 8,4 miliónu dolarů. Linux Foundation podporuje téměř 1 500 open source projektů.
Dobry den,
dostal se mi do ruky server (neměl jsem možnost žádného výběru) v této konfiguraci.
2x Intel Quad-Core Xeon E5620 2.40GHZ/12MB/ LGA1366
Deska: SUPERMICRO MB 2xLGA1366 i5520,DDR3 ER,6xSATA,UIO,INTEL
12GB KINGSTON 1333MHz DDR3
4x Seagate Constellation ES - 2TB/7200rpm/SATA-3G/64MB (disky urcene do raidu pro data)
2x Seagate Constellation ES - 1TB/7200rpm/SATA-3G/32MB (disky urcene do raidu pro OS)
2U RACK od Supermicro - 2x zdroj 720W
Radice ( k jednomu pripojeno 4x 2TB[DATA], druhy 2x 1TB [OS], nevim zatim co a kam)
LSI BBU MegaRAID LSliBBU07
LSI MegaRAID SAS 9261-8i, 6Gb/s, SAS/SATA 8-port
Zakaznik si preje na tomto stroji provozovat virtualizaci ( 1x Windows 2008 server, 1x Windows 2003 Server, 2x Windows XP, 3x Linux Debian, mozna par dalsich stroju), premyslim jakou distribuci zde navrhnout, dalsi penize za licence/support zrejme neprojdou jinak bych sel bez vahani do RedHatu.
Takze se nabizi CentOS 5.5 64bit (trochu me mrzi, ze release 6ky je v nedohlednu) nebo aktualni Debian 6.0 (nevim v jakem stavu je zde KVM nebo XEN)
Otazka je jakou technologie zvolit, zda-li sahnout rovnou po KVM nebo se zaobirat XENem (a rovnou treba zkusit Citrix reseni,rovnou rikam, ze jsem XEN v drevnim dobach 3.x verze opustil kvuli vykonnosti disku, ale mohlo se lecos zmenit), problematicky je napr. virtualizovany Windows 2008 server, kde pobezi aplikace citliva na rychlost disku, nerad bych se potikal s resenim I/O bottlenecku).
Urcite tedy pozaduji, aby pro virtualizovane systemy byly k dispozici paravirtualizovane ovladace pro blokova zarizeni a sit.
Pokud bude k dispozici i klikaci rozhrani (libvirt/virt-virtmanager by zrejme prosel, idealni neco s web rozhranim) bude zakaznik pomerne stasten, me osobne radka vyhovuje.
Mate nekdo zkusenosti s resenim od proxmox pripadne jine?
Diky za vas nazor. faha
Nedávno jsem si hrál s Debianem a Xenem a fungoval velmi hezky, takže bych asi volil tuto kombinaci.
Pracoval jsem a pracuji jak s CentOSem tak s Debianem, na produkčních serverech i ve vývojovém prostředí a nevidím v nich tak velký rozdíl. Poslední dobou bych se klonil spíše k Debianu 6 než k CentOS 5.5.
Na specializované distribuce typu Proxmox bych se vykašlal. Proxmox jsem zkoušel a přijde mi jako takový nedodělek, rádoby alternativa k VMware ESX nebo Citrix XenServer.
V práci děláme především s produkty VMware a ten má serverovou virtualizaci dle mého pohledu perfektní (spravovatelnost, funkčnost, výkon), bohužel člověk si za to taky hezky zaplatí.
Mam podobny pocit, take bych se spise klonil k tomu Debianu 6.
Trochu me mrzi ze v OS svete neni nejake komplexnejsi reseni, tedy ne jen nainstaloval Debian/CentOS, nainstalval KVM/XEN a k tomu libvirt apod.
Co si myslite napr. o projektech jako http://opennebula.org/start , http://www.openqrm.com/ ?
http://www.linux-kvm.org/page/Management_Tools
Resim pomerne velke dilema zda-li vsadit na XEN nebo KVM?
A da se tomu verit? Budou vychazet pravidelne aktualizace? Je k tomu komunita jak kolem CentOS, ktera poradi,nasmeruje? Mate to uz nekdo nasazene nekde produkcne? Neni to jen pro potreby CERNu v tezce uzavrenych laboratorich takze se na aktualizace bude kaslat?
.
Tiskni
Sdílej: