Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Řešení dotazu:
$sql = mysql_query("SELECT * FROM category WHERE parent = " . $_GET['parent_id']);
Potom by bolo treba ošetriť vstup takto:
$sql = mysql_query("SELECT * FROM category WHERE parent = " . mysql_real_escape_string($_GET['parent_id']));
$sql = mysql_query("SELECT * FROM category WHERE parent = '" . mysql_real_escape_string($_GET['parent_id']) . "'");
neco
a action
tohoto formuláře namíříte na váš web. Drsňáci ani nepotřebují ten formulář a rovnou to vyťukají přes telnet
. Předpokládám tedy, že se bavíme o webové aplikaci – to jste asi zapomněl napsat.
$sql = mysql_query("SELECT * FROM category WHERE parent = " . intval($_POST['parent_id']));Nicméně, každý vstup od uživatele je třeba ošetřit (včetně hidden input-ů atd., prostě cokoliv co posílá klient-prohlížeč), to co si definujete sám, musíte vědět sám co je třeba a kde ošetřovat (velká spousta chyb software je zapříčiněna neošetřenými vstupy).
SELECT * FROM category WHERE parent=$parent
(kde $parent
by byl vstup od uživatele), mohl by vám uživatel do parent
vložit „hodnotu“ 0; DELETE FROM category
, takže ve výsledku by se provedly dva příkazy SELECT * FROM category WHERE parent=0; DELETE FROM category
. ve vašem kódu žádný vstup od uživatele nemáte, takže SQL injection nehrozí.
http://www.example.com/view.php?parent_id=0pošle (s příslušným escapováním)
http://www.example.com/view.php?parent_id=0;DELETE FROM catalogMísto
<form> <input name="parent_id" value="0"> </form>pošle
<form> <input name="parent_id" value="0; DELETE FROM catalog"> </form>Místo
http://www.example.com/view/0pošle (s příslušným escapováním
http://www.example.com/view/0; DELETE FROM catalogJak psal nahoře Heron, nejlepší je použít prepared statements.
SHOW TABLES
a přečte si jej ve vrácené stránce… Nejde vůbec o to, co konkrétně v té databázi spustí za příkaz a co k němu potřebuje znát (třeba volání DROP DATABASE
teoreticky parametr nepotřebuje a může smazat aktuální databázi). Jde o to, že tímhle způsobem umožníte útočníkovi spustit libovolný SQL příkaz, na který má práva uživatel, pod kterým k databázi přistupujete. Máte databázi zabezpečenou tak, že to ničemu nevadí? Zveřejníte klidně přístupové údaje k té databázi včetně její adresy? Pokud ano, pak se SQL injection nemusíte bát. Webové aplikace jsou ale zpravidla dělané tak, že databáze není moc zabezpečená a nepředpokládá se, že do ní bude mít přímý přístup někdo jiný, než správce. O zabezpečení se pak stará webová aplikace, která je mezi databází a útočníkem.
' OR 1=1 --což by váš skript mohl snadno vložit do dotazu jako:
SELECT 1 FROM `users` WHERE `user` = '${_POST["user"]}' AND `password` = crypt('${_POST["password"]}')A útočník se hned může přihlásit jako libovolný uživatel
$parent
třeba $_POST['parentid']
nebo $_GET['parentid']
a je to váš <select>
a v <option>
jste si zvolil jen čísla, ještě neznamená, že vám dojde vybrané číslo. Klidně Vám tam může dojít místo '3'
zmiňované '3; DELETE FROM table'
.
Tiskni
Sdílej: