Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 20 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Desktopové prostředí Cinnamon, vyvíjené primárně pro distribuci Linux Mint, dospělo do verze 6.0. Seznam změn obsahuje především menší opravy a v říjnovém přehledu novinek v Mintu avizovanou experimentální podporu Waylandu.
OpenZFS (Wikipedie), tj. implementace souborového systému ZFS pro Linux a FreeBSD, byl vydán ve verzích 2.2.2 a 2.1.14. Přináší důležitou opravu chyby vedoucí k možnému poškození dat.
V ownCloudu byly nalezeny tři kritické zranitelnosti: CVE-2023-49103, CVE-2023-49104 a CVE-2023-49105 s CVSS 10.0, 8.7 a 9.8. Zranitelnost CVE-2023-49103 je právě využívána útočníky. Nextcloudu se zranitelnosti netýkají.
I letos vychází řada ajťáckých adventních kalendářů. Programátoři se mohou potrápit při řešení úloh z kalendáře Advent of Code 2023. Pro programátory v Perlu je určen Perl Advent Calendar 2023. Zájemci o UX mohou sledovat Lean UXmas 2023. Pro zájemce o kybernetickou bezpečnost je určen Advent of Cyber 2023…
Byla vydána verze 2.12 svobodného video editoru Flowblade (GitHub, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Videoukázky funkcí Flowblade na Vimeu. Instalovat lze také z Flathubu.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 23.11 Topi. Přehled novinek v Changelogu.
Po 4 měsících vývoje byla vydána nová verze 4.2 multiplatformního open source herního enginu Godot (Wikipedie, GitHub). Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu a na YouTube.
Byla vydána nová stabilní verze 23.11 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Tapir. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) upozorňuje na hrozbu spojenou s používáním mobilní aplikace WeChat a její čínské verze Weixin (dále jen WeChat). Ta sbírá velký objem uživatelských dat, a právě to by – v kombinaci se způsobem jejich sběru – mohlo sloužit k přesnému zacílení kybernetických útoků.
Řešení dotazu:
$sql = mysql_query("SELECT * FROM category WHERE parent = " . $_GET['parent_id']);
Potom by bolo treba ošetriť vstup takto:
$sql = mysql_query("SELECT * FROM category WHERE parent = " . mysql_real_escape_string($_GET['parent_id']));
$sql = mysql_query("SELECT * FROM category WHERE parent = '" . mysql_real_escape_string($_GET['parent_id']) . "'");
neco
a action
tohoto formuláře namíříte na váš web. Drsňáci ani nepotřebují ten formulář a rovnou to vyťukají přes telnet
. Předpokládám tedy, že se bavíme o webové aplikaci – to jste asi zapomněl napsat.
$sql = mysql_query("SELECT * FROM category WHERE parent = " . intval($_POST['parent_id']));Nicméně, každý vstup od uživatele je třeba ošetřit (včetně hidden input-ů atd., prostě cokoliv co posílá klient-prohlížeč), to co si definujete sám, musíte vědět sám co je třeba a kde ošetřovat (velká spousta chyb software je zapříčiněna neošetřenými vstupy).
SELECT * FROM category WHERE parent=$parent
(kde $parent
by byl vstup od uživatele), mohl by vám uživatel do parent
vložit „hodnotu“ 0; DELETE FROM category
, takže ve výsledku by se provedly dva příkazy SELECT * FROM category WHERE parent=0; DELETE FROM category
. ve vašem kódu žádný vstup od uživatele nemáte, takže SQL injection nehrozí.
http://www.example.com/view.php?parent_id=0pošle (s příslušným escapováním)
http://www.example.com/view.php?parent_id=0;DELETE FROM catalogMísto
<form> <input name="parent_id" value="0"> </form>pošle
<form> <input name="parent_id" value="0; DELETE FROM catalog"> </form>Místo
http://www.example.com/view/0pošle (s příslušným escapováním
http://www.example.com/view/0; DELETE FROM catalogJak psal nahoře Heron, nejlepší je použít prepared statements.
SHOW TABLES
a přečte si jej ve vrácené stránce… Nejde vůbec o to, co konkrétně v té databázi spustí za příkaz a co k němu potřebuje znát (třeba volání DROP DATABASE
teoreticky parametr nepotřebuje a může smazat aktuální databázi). Jde o to, že tímhle způsobem umožníte útočníkovi spustit libovolný SQL příkaz, na který má práva uživatel, pod kterým k databázi přistupujete. Máte databázi zabezpečenou tak, že to ničemu nevadí? Zveřejníte klidně přístupové údaje k té databázi včetně její adresy? Pokud ano, pak se SQL injection nemusíte bát. Webové aplikace jsou ale zpravidla dělané tak, že databáze není moc zabezpečená a nepředpokládá se, že do ní bude mít přímý přístup někdo jiný, než správce. O zabezpečení se pak stará webová aplikace, která je mezi databází a útočníkem.
' OR 1=1 --což by váš skript mohl snadno vložit do dotazu jako:
SELECT 1 FROM `users` WHERE `user` = '${_POST["user"]}' AND `password` = crypt('${_POST["password"]}')A útočník se hned může přihlásit jako libovolný uživatel
$parent
třeba $_POST['parentid']
nebo $_GET['parentid']
a je to váš <select>
a v <option>
jste si zvolil jen čísla, ještě neznamená, že vám dojde vybrané číslo. Klidně Vám tam může dojít místo '3'
zmiňované '3; DELETE FROM table'
.
Tiskni
Sdílej: