Vývojáři KDE oznámili vydání balíku aplikací KDE Gear 25.12. Přehled novinek i s náhledy a videi v oficiálním oznámení.
Společnost System76 vydala Pop!_OS 24.04 LTS s desktopovým prostředím COSMIC. Videoukázky na YouTube.
Byla vydána verze 1.92.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Free Software Foundation zveřejnila ocenění Free Software Awards za rok 2024. Oceněni byli Andy Wingo, jeden ze správců GNU Guile, Alx Sa za příspěvky do Gimpu a Govdirectory jako společensky prospěšný projekt.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2025-12 aneb Eclipse 4.38. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
U příležitosti oslav osmi let prací na debianím balíčku vyšlo GPXSee 15.6. Nová verze přináší především podporu pro geotagované MP4 soubory, včetně GoPro videí. Kdo nechce čekat, až nová verze dorazí do jeho distribuce, nalezne zdrojové kódy na GitHubu.
Monado, tj. multiplatformní open source implementace standardu OpenXR specifikujícího přístup k platformám a zařízením pro XR, tj. platformám a zařízením pro virtuální realitu (VR) a rozšířenou realitu (AR), bylo vydáno ve verzi 25.1.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána listopadová aktualizace aneb nová verze 1.107 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.107 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Pornhub zveřejnil podrobné statistiky za rok 2025. V části věnované zařízením a technologiím se lze dočíst, že 87 % přenášených dat směrovalo na telefony, 2 % na tablety a 11 % na desktopy. Operační systém Linux běžel na 6,3 % desktopů. O 22,4 % více než před rokem. Firefox má na desktopu 8,4 % podíl.
Chcete vědět, co se odehrálo ve světě techniky za poslední měsíc? Nebo si popovídat o tom, co zrovna bastlíte? Pak dorazte na prosincovou Virtuální Bastlírnu s mikrofonem a kamerou, nalijte si něco k pití a ponořte se s strahovskými bastlíři do diskuze u virtuálního piva o technice i všem možném okolo. O čem budou tentokrát strahováci referovat? Téměř každý už si všiml významného zdražení RAM a SSD, jsou zde ale i příjemnější zprávy. Průša uvádí
… více »
typedef struct _node {
struct _node* pNext; // pointer to next node in dynamically allocated list
int data; // data carried by this item
} Node;
int main() {
char name[1024];
Node *head = NULL;
do
{
printf("Zadej jmeno: ");
scanf("%s", name);
// dynamic allocation of single structure (heap)
Node* newNode = malloc(sizeof(Node));
newNode->data = strlen(name);
newNode->pNext = NULL;
if(head == NULL) // First element
{
head = newNode;
continue;
}
// Not first element
Node* pNode = head; // current node
while(pNode->pNext != NULL)
pNode = pNode->pNext;
// Add
pNode->pNext = newNode;
}
while(strcmp(name, "KONEC") != 0);
Node* pNode = head;
Kdyz si to rozeberu, tak:
pNode = head;Zkopiruje prvni node do druheho.
while (pNode->next != NULL) {
pNode = pNode->next;
}
Tohle prochazi seznam od prvniho node. Ale jak si to mam predstavit? Program v druhe iteraci utvoril kopii stuktury prvniho node (head), tzn. jeho obsah zkopiroval do pointeru na strukturu jmenem pNode.
V tom pripade podle toho, co vim, polozka pNode->next jako "protejsek" head->next obsahuje adresu na strukturu, ktera je nulova (head->next = NULL). Vysledek WHILE je tedy nenulovy a provede se prikaz:
pNode = pNode->next;A tady nerozumim, co se timto prikazem mysli. Resp. jak se timto zajisti traverze. Co presne udela? Ja to vidim takto: pNode je kopie head a pNode->next jako pointer obsahuje adresu na strukturu, ktera ma hodnotu NULL. Prikaz tedy ve druhe iteraci prepise pNode na strukturu, kde maji vsechny prvky NULL hodnotu. Dalsi WHILE tedyneprobehne a dojde k pridani noveho node do pNode-next. Pak dojde ke treti iteraci, znovu se vytvori pNode jako kopie head a udela se test. Jenze tady me chapani konci... nechapu, proc se znovu kopiruje head... Vim, ze kopie struktury ukazuje na stejne misto v pameti (kopie "mělká"). Dojde snad k tomu, ze kdyz ve treti (az n-te) iteraci porad kopiruju head, ty predchozi nody jsou nejak uchovavany provazane v pameti, kam ukazuje head? Potom by se jednalo o jakesi pole struktur. Ono to asi cele bude jinak ja jen chtel nastinit, k cemu jsem zatim v mych uvahach dospe. Nedokazu jaksi prolomit tu barieru abstrakce, takze kdyby me nekdo nakopl, velmi bych to ocenil. Jeste tu mam jednu moznost: pNode->next je v definici struktury ukazatel na strukturu samu. Takze struktura se prepise sama sebou? Potom nerozumim, jakym zpusobem je pak propojena s head...
Řešení dotazu:
Kdyz si to rozeberu, tak:pNode = head;Zkopiruje prvni node do druheho.while (pNode->next != NULL) { pNode = pNode->next; }Tohle prochazi seznam od prvniho node. Ale jak si to mam predstavit? Program v druhe iteraci utvoril kopii stuktury prvniho node (head), tzn. jeho obsah zkopiroval do pointeru na strukturu jmenem pNode.
Linkovaný zoznam sa graficky znázorňuje, ako rad krabičiek pospájaných šipkami. Šipka v tom rade, je vlastne to 'next' a je to pointer na štruktúru Node(krabičku). pNode je dočasná premenná. Priradením pNode=head sa povie, že premenná pNode (šípka) ukazuje na tú istú krabičku, na ktorú ukazuje šípka head. Nekopíruje sa celá štruktúra, ale sa kopíruje adresa na štruktúru - teda pointer. V tom while cykle sa potom premenná pNode postupne namieri na ďalšiu a ďalšiu krabičku v zozname a cyklus skončí vtedy, keď bude namierená na poslednú krabičku - teda tú, ktorej next je NULL.
Po skonečení while cyklu je pNode teda šípka ukazujúca na posledný prvok v zozname. A do pNode->next sa priradí adresa na pridávaný prvok - ten, na ktorý ukazuje šípka newNode. Tým je prvok pridaný na koniec zonamu.
Ahoj, pNode = head; Zkopiruje prvni node do druheho.Tvoje uvaha je chybna jiz na tomto prvnim kroku. pNode totiz neni kopie head, ale jen ukazatel (pointer, proto to male p) na head. Tedy cast
while (pNode->next != NULL) { pNode = pNode->next; }dela to, ze v existujici strukture hleda adresu posledniho prvku v seznamu. Koukni se treba sem, ten pNode se posouva stejne jako pAkt na te strance na obrazku 3.
Tiskni
Sdílej: