Francúzska organizácia na ochranu spotrebiteľa, po viac než ôsmych rokoch skúmania, žaluje Epson za plánované zastarávanie tlačiarní. Súd sa začína dnes, 2. 7. 2026, vo francúzskom Nanterre.
Erin Catto, autor open source 2D fyzikálního enginu Box2D (Wikipedie), představil nový 3D fyzikální engine Box3D. Engine je již používán ve hře The Legend of California.
Byla vydána nová verze 4.0.0 multiplatformního svobodného frameworku pro zpracování obrazu G'MIC (GREYC's Magic for Image Computing, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy nových filtrů na PIXLS.US.
Český statistický úřad (ČSÚ): Průměrná hrubá měsíční mzda ICT specialistů v roce 2025 meziročně vzrostla o 6 % na téměř 100 tisíc korun. Nejlépe placeni byli vývojáři softwaru. Dlouhodobým trendem zůstává nízké zastoupení žen, a to jak mezi specialisty, tak studenty těchto oborů.
Ochranný svaz autorský (OSA) připravuje žalobu na společnost Suno, která umožňuje generování hudby pomocí umělé inteligence (AI). ČTK to sdělil předseda představenstva OSA Roman Strejček. Suno podle něj bez souhlasu využívá k trénování svých modelů hudbu autorů, které svaz zastupuje. Nedávný investigativní materiál magazínu The Atlantic ukázal, že firmy jako Suno nebo Udio k trénování modelů používají rozsáhlé databáze obsahující miliony skladeb. V databázích, které časopis zveřejnil, lze dohledat i písně řady českých a slovenských umělců.
Byl publikován přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Vyřešen byl problém s macOS 27 Golden Gate. Vývoj lze podpořit na Open Collective a GitHub Sponsors.
EU dnešním dnem zavedla clo ve výši 3 eur na balíky nízké hodnoty dovážené ze zemí mimo EU. To zahrnuje širokou škálu výrobků běžně nakupovaných on-line, jako jsou oděvy, hračky, elektronika a další spotřební zboží v hodnotě až 150 EUR.
Vyšel Redmine 7.0, jeden z nejlepších open source ticketovacích systémů. Došlo k migraci na Rails 8, vylepšení UI/UX, Workflow, byla přidána podpora náhledu pro Microsoft Office a LibreOffice dokumenty, došlo k výkonnostním optimalizacím a přibylo spoustu dalších oprav a novinek. Více informací v oficiálním oznámení.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 166 (pdf).
Blíží se prázdniny a než se rozutečete k moři, je na čase se opět sejít na Virtuální Bastlírně - pravidelném setkání elektroniků, ajťáků, bastlířů a obecně nadšenců do techniky. Co si pro vás strahovští bastlíři připravili tentokrát? Určitě proberou blížící se Linux Days i další události. U softwaru se chvíli zdrží a poví si kupříkladu o tom, jak se zbavit Bambu Cloudu, ale nepřijít o možnost ovládat tiskárnu na dálku. Řeč dojde i na AI,
… více »Skús použiť príkaz hiddenmenu v súbore /boot/grub/grub.cfg. Netestoval som správanie. Prikladám link.
Prepisanie súboru /boot/grub/grub.cfg dochádza pri každom spustené update-grub. Uveď zdroj, kde si našiel výpis premenných pre /etc/default/grub
Prepisanie súboru /boot/grub/grub.cfg dochádza pri každom spustené update-grub.Ano.
Uveď zdroj, kde si našiel výpis premenných pre /etc/default/grubViděl jsem to někde. Tuším, že to tam přidal instalátor Ubuntu. Nicméně výpis je vidět třeba v
/usr/sbin/grub-mkconfig.
Tebou odkazovaná dokumentace je pro GRUB1.
/etc/default/grub (pokud si neznemožníte update GRUB2-u)./etc/default/grub obsahuje roj voleb, ale jsou zakomentované, jinak zde je to po čehúnsku popsané.
jak bylo řečeno /boot/grub/grub.cfg se nedoporučuje přímo editovat (ale je to možné). V Archu dojde k přepsání po každém spuštění grub-mkconfig. Pro editaci jsou určeny soubory /etc/grub.d/40_custom nebo /boot/grub/custom.cfg. Změny v těchto souborech se pak přepíší do /boot/grub/grub.cfg.
Princip stejný, jen k aktualizace slouží jiný příkaz ( update-grub x grub-mkconfig ).
GRUB_HIDDEN_TIMEOUT=3
nebo-li menu je schované, ale pokud do 3 sekund stiskneš SHIFT naskočí GRUB menu
GRUB_HIDDEN_TIMEOUT_QUIET=true
toto ti také schová časovač.
více viz odkaz
Ten soubor je generován jak v Bubuntu, tak například v Debian-u a očekám (nemám to ověřené), že to tak prostě je pro GRUB2 world-wide.Není. Součástí balíku je tuším jen grub-mkconfig, který se volá ručně. Gentoo například pokud vím grub-mkconfig automaticky nespouští nikdy. Programy typu update-grub už jsou distribuční speciality. Ale i distribuce bez update-grub může zavolat grub-mkconfig automaticky například v rámci package managementu.
grub-mkconfig vezme /etc/default/grub a vygeneruje konfigurační, soubor obvykle si zadáš nebo je zadáno /boot/grub/grub.cfg, bo to bude ten který používá Grub2 (nepíšu nic o tom „čím“, ale „co“ je bráno jako zdroj). Takže když si jej pak ručně upravíš (jako třeba já), tak musíš zajisti dvě věci aby se tento update neprovedl sám, buď jiným nástrojem (update-grub, grub-mkconfig), protože jak píšeš, balíčkovací systém ho pravděpodobně a někdy i neočekávaně to může udělat za tebe, protože to považuje za správné „když aktuální, tak aktuální“ (a je jedno jestli je to update-grub nebo grub-mkconfig -o /boot/grub/grub.cfg) a za druhé je třeba zajistit, aby sis to nepustil sám a uvedl se do stavu zděšení po reboot-u – což beru jak větší problém, bo já se takto děsím nerad./boot/grub/grub.cfg, bo tam se nic neztratí, nanejvýše bez opomenutí dalšího, se změna nepromítne./etc/grub.d/40_custom už mi byl přepsán, předpokládám, že to byl bug při aktualizaci GRUB-u.
Ty to v rámci touhy po přesnosti nepřesně komplikuješ ;)Ani ne.
OT: A k o patro výše uvedenému /etc/grub.d/40_custom už mi byl přepsán, předpokládám, že to byl bug při aktualizaci GRUB-u.Přepisování souborů v /etc/grub.d rozhodně upstreamová aplikace nedělá, takže v tomto případě s tebou sohlasím a bude se jednat o distribuční bug.
A za mě hlasuji za odstranění jakýkoliv automatů a aktualizátorů zavaděče, tato činnost by nikdy neměla být prováděna automaticky „by default“, jako je to třeba v Bubuntu či Debian-u - tedy každý měsíc (trošku jsem si zapřeháněl…).Podle mě se dělí lidi v oblasti GRUBu rámcově na tři (nedisjunktní) skupiny: 1) Většina, která automatiku vítá. Nebo přesněji řečeno nevítají, protože ji nevnímají, ale kdyby zmizela, okamžitě by začali nadávat. Jsou mezi nimi běžní domácí uživatelé, ale i zkušení administrátoři, kteří prostě jen nemají důvod ztrácet čas s něčím, co může normálně fungovat samo. 2) Velmi odborná menšina, která automatiku nechce, ale dokáže si ji vypnout. Tito můžou používat distribuci, která má automatiku ve výchozí konfiguraci vypnutou (třeba Gentoo), nebo běžnou distribuci (třeba Ubuntu, Fedora), kde se jim buď podaří automatiku vypnout normálně, nebo nějakým hackem (kdyby bylo nejhůř, tak zablokují update GRUBu a v případě potřeby ho provedou ručně). 3) Nejmenší, zato nejhlasitější, menšina, jejíž myšlenkové pochody jsem zatím nedokázal rozkrýt. Nerad bych jim křivdil, ale zatím mě nenapadá nic jiného než že se nadáváním na automatiku snaží dokázat sobě a okolí, že jedině oni jsou ti praví geekové. Ale třeba mi někdo vysvětlí, že se mýlím. Já osobně se řadím do skupin #1 a #2, s tím, že u běžných instalací se držím #1 od té doby, co mi automatika funguje podle představ.
„Windows Beta 7 - 37bit extension (It's similar to operating system)“ a nesere mě, když jsem si to nepodchytil a on mi to přepíše na titulek, evokující volbu startující plnohodnotný OS a navíc 64 bitový.V tom tě naprosto chápu a přeju ti, ať se ti podaří najít distribuci, která ti v tomto bude vyhovovat (i kdyby to byla nakonec ta, kterou momentálně používáš).
Pravděpodobně patřím do skupiny dvě a tři, u tři ti pomohu s rozkrytím, brblu (sice si nemyslím, že hlasitě), protože to právě zapomenu vypnout (stav nyní) a nechápu proč to je tak „by default“Přitom to není až tak těžké pochopit. Zkus si představit člověka z nejširší skupiny #1, co pro něj bude znamenat když mu tu automatiku sebereš.
Do skupiny jedna nemůžu a to obecně, bo se mi věci pocitově vymykají kontrole (prakticky to může být obráceně), a automatiky mi právě nefungují nikdy podle mých představ, nebo spíš hůře, zdá se, že fungují dle mých představ a najednou „bác“.Lidi z #2 potom často používají méně automatizované distribuce typu Gentoo nebo Archlinux. Nevím, jak třeba vypadá výchozí konfigurace Sabayonu. Ale když si vybereš distribuci pro #1 (obecněji, nejen ohledně GRUBu), tak holt musíš automatizovaný default očekávat.
Přitom to není až tak těžké pochopit. Zkus si představit člověka z nejširší skupiny #1, co pro něj bude znamenat když mu tu automatiku sebereš.Přitom to není tak těžké pochopit, že se lze při instalaci nového jádra, apod. jen zeptat… („s větičkou když nevíš zvol ‚ano‘“), a jinak „tak nějak“ cítím, že rýpat automaticky do fungujícího zavaděče, je divné - nejistotu zavádějící…
Lidi z #2 potom často používají méně automatizované distribuce typu Gentoo nebo Archlinux. Nevím, jak třeba vypadá výchozí konfigurace Sabayonu. Ale když si vybereš distribuci pro #1 (obecněji, nejen ohledně GRUBu), tak holt musíš automatizovaný default očekávat.Čyři věcí:
Přitom to není tak těžké pochopitJá jsem nepsal nic o tom, že bych něco nechápal :).
že se lze při instalaci nového jádra, apod. jen zeptat…Mam rád, když je instalátor interaktivní co nejméně. A navíc tohle mi zrovna přijde úplně zbytečné. Bohatě by stačil přepínač, který si pokročilý uživatel nastaví podle potřeby (a pro běžného uživatele měnit bez ptaní, protože to je to, co typicky chce).
№1 Např. u Debian-u bych to neočekával.Zrovna Debian je ohledně automatiky dost extrémní. Prakticky každá služba se spustí už instalací, pokud si dobře pamatuju.
№2 Pro skupinu #1 často připravují lidé (asi ze skupinu #2) OS, tedy je té práce více než by muselo býtMám na to opačný názor, ale tam už jsme byli.
№3 Zrovna chování GRUB-u (a NM), má (pro mě) velmi malou váhu při výběru.Ono to není chování GRUBu, ale chování všeho. Typická distribuce má nějaký svůj celkový ráz. Není to tak, že by se to týkalo jen jednoho balíčku.
№4 A ať je to jak chce, „automatizovaný default očekávat“ možná můžu, nicméně souhlasit s tím nemusím.A to je asi tak všechno, co s tím můžeš dělat, pokud chceš používat distribuci, jejíž filosofie s automatizací počítá.
Mam rád, když je instalátor interaktivní co nejméně. A navíc tohle mi zrovna přijde úplně zbytečné. Bohatě by stačil přepínač, který si pokročilý uživatel nastaví podle potřeby (a pro běžného uživatele měnit bez ptaní, protože to je to, co typicky chce).O instalaci jako takovou moc nejde, jde spíš o aktualizace, případně balíčkovací systém.
Zrovna Debian je ohledně automatiky dost extrémní. Prakticky každá služba se spustí už instalací, pokud si dobře pamatuju.Ano po instalaci služby je i aktivována/spuštěna/nastaveno její spouštění - to je sice automatizace, ale očekávaná a předvídatelná, nedochází ke změnám té již nainstalované služby a změnám konfigurace služeb dalších, navíc někde v pozadí jako doprovodný jev. Nemám to ani k čemu přirovnat, protože mi přijde, že právě ta regenerace grub-u je svým chováním jedinečná.
Ono to není chování GRUBu, ale chování všeho. Typická distribuce má nějaký svůj celkový ráz. Není to tak, že by se to týkalo jen jednoho balíčku.Grub viz výš, podle mě nezapadá do modelu (a NM na serveru), když si nainstaluju
named, taky mi nevygeneruje konfigurace domén, co zrovna nalezl a při jeho aktualizaci to neudělá znovu.
A to je asi tak všechno, co s tím můžeš dělat, pokud chceš používat distribuci, jejíž filosofie s automatizací počítá.Myslím si, že můžu víc, ale otázka je jestli chci.
Tiskni
Sdílej: