Uroš Popović v krátkém článku vysvětluje, co jsou emulátor terminálu, TTY a shell a jaké jsou mezi nimi rozdíly. Jde o první díl seriálu na jeho novém webu Linux Field Guide věnovaném nízkoúrovňové práci s linuxovými systémy.
Byl vydán Debian 13.5, tj. pátá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.14, tj. čtrnáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
CiviCRM (Wikipedie) bylo vydáno v nové verzi 6.14.0. Podrobnosti o nových funkcích a opravách najdete na release stránce. CiviCRM je robustní open-source CRM systém navržený speciálně pro neziskové organizace, spolky a občanské iniciativy. Projekt je napsán v jazyce PHP a licencován pod GNU Affero General Public License (AGPLv3). Český překlad má nyní 45 % přeložených řetězců a přibližuje se milníku 50 %. Potřebujeme vaši pomoc, abychom se dostali dál. Pokud máte chuť přispět překladem nebo korekturou, přidejte se na platformu Transifex.
Další lokální zranitelností Linuxu je ssh-keysign-pwn. Uživatel si může přečíst obsah souborů, ke kterým má právo ke čtení pouze root, například soubory s SSH klíči nebo /etc/shadow. V upstreamu již opraveno [oss-security mailing list].
Singularity (YouTube) je nejnovější otevřený film od Blender Studia. Jedná se o jejich první 4K HDR film.
Vyšla hra Život Není Krásný: Poslední Exekuce (Steam, ProtonDB). Kreslená point & click adventura ze staré školy plná černého humoru a nekorektního násilí. Vžijte se do role zpustlého exekutora Vladimíra Brehowského a projděte s ním jeho poslední pracovní den. Hra volně navazuje na sérii Život Není Krásný.
Společnost Red Hat představila Fedora Hummingbird, tj. linuxovou distribuci s nativním kontejnerovým designem určenou pro vývojáře využívající AI agenty.
Hru The Legend of Zelda: Twilight Princess od společnosti Nintendo si lze nově díky projektu Dusklight (původně Dusk) a reverznímu inženýrství zahrát i na počítačích a mobilních zařízeních. Vyžadována je kopie původní hry (textury, modely, hudba, zvukové efekty, …). Ukázka na YouTube. Projekt byl zahájen v srpnu 2020.
Byla vydána nová major verze 29.0 programovacího jazyka Erlang (Wikipedie) a související platformy OTP (Open Telecom Platform, Wikipedie). Detailní přehled novinek na GitHubu.
Po zranitelnostech Copy Fail a Dirty Frag přichází zranitelnost Fragnesia. Další lokální eskalace práv na Linuxu. Zatím v upstreamu neopravena. Přiřazeno ji bylo CVE-2026-46300.
Skús použiť príkaz hiddenmenu v súbore /boot/grub/grub.cfg. Netestoval som správanie. Prikladám link.
Prepisanie súboru /boot/grub/grub.cfg dochádza pri každom spustené update-grub. Uveď zdroj, kde si našiel výpis premenných pre /etc/default/grub
Prepisanie súboru /boot/grub/grub.cfg dochádza pri každom spustené update-grub.Ano.
Uveď zdroj, kde si našiel výpis premenných pre /etc/default/grubViděl jsem to někde. Tuším, že to tam přidal instalátor Ubuntu. Nicméně výpis je vidět třeba v
/usr/sbin/grub-mkconfig.
Tebou odkazovaná dokumentace je pro GRUB1.
/etc/default/grub (pokud si neznemožníte update GRUB2-u)./etc/default/grub obsahuje roj voleb, ale jsou zakomentované, jinak zde je to po čehúnsku popsané.
jak bylo řečeno /boot/grub/grub.cfg se nedoporučuje přímo editovat (ale je to možné). V Archu dojde k přepsání po každém spuštění grub-mkconfig. Pro editaci jsou určeny soubory /etc/grub.d/40_custom nebo /boot/grub/custom.cfg. Změny v těchto souborech se pak přepíší do /boot/grub/grub.cfg.
Princip stejný, jen k aktualizace slouží jiný příkaz ( update-grub x grub-mkconfig ).
GRUB_HIDDEN_TIMEOUT=3
nebo-li menu je schované, ale pokud do 3 sekund stiskneš SHIFT naskočí GRUB menu
GRUB_HIDDEN_TIMEOUT_QUIET=true
toto ti také schová časovač.
více viz odkaz
Ten soubor je generován jak v Bubuntu, tak například v Debian-u a očekám (nemám to ověřené), že to tak prostě je pro GRUB2 world-wide.Není. Součástí balíku je tuším jen grub-mkconfig, který se volá ručně. Gentoo například pokud vím grub-mkconfig automaticky nespouští nikdy. Programy typu update-grub už jsou distribuční speciality. Ale i distribuce bez update-grub může zavolat grub-mkconfig automaticky například v rámci package managementu.
grub-mkconfig vezme /etc/default/grub a vygeneruje konfigurační, soubor obvykle si zadáš nebo je zadáno /boot/grub/grub.cfg, bo to bude ten který používá Grub2 (nepíšu nic o tom „čím“, ale „co“ je bráno jako zdroj). Takže když si jej pak ručně upravíš (jako třeba já), tak musíš zajisti dvě věci aby se tento update neprovedl sám, buď jiným nástrojem (update-grub, grub-mkconfig), protože jak píšeš, balíčkovací systém ho pravděpodobně a někdy i neočekávaně to může udělat za tebe, protože to považuje za správné „když aktuální, tak aktuální“ (a je jedno jestli je to update-grub nebo grub-mkconfig -o /boot/grub/grub.cfg) a za druhé je třeba zajistit, aby sis to nepustil sám a uvedl se do stavu zděšení po reboot-u – což beru jak větší problém, bo já se takto děsím nerad./boot/grub/grub.cfg, bo tam se nic neztratí, nanejvýše bez opomenutí dalšího, se změna nepromítne./etc/grub.d/40_custom už mi byl přepsán, předpokládám, že to byl bug při aktualizaci GRUB-u.
Ty to v rámci touhy po přesnosti nepřesně komplikuješ ;)Ani ne.
OT: A k o patro výše uvedenému /etc/grub.d/40_custom už mi byl přepsán, předpokládám, že to byl bug při aktualizaci GRUB-u.Přepisování souborů v /etc/grub.d rozhodně upstreamová aplikace nedělá, takže v tomto případě s tebou sohlasím a bude se jednat o distribuční bug.
A za mě hlasuji za odstranění jakýkoliv automatů a aktualizátorů zavaděče, tato činnost by nikdy neměla být prováděna automaticky „by default“, jako je to třeba v Bubuntu či Debian-u - tedy každý měsíc (trošku jsem si zapřeháněl…).Podle mě se dělí lidi v oblasti GRUBu rámcově na tři (nedisjunktní) skupiny: 1) Většina, která automatiku vítá. Nebo přesněji řečeno nevítají, protože ji nevnímají, ale kdyby zmizela, okamžitě by začali nadávat. Jsou mezi nimi běžní domácí uživatelé, ale i zkušení administrátoři, kteří prostě jen nemají důvod ztrácet čas s něčím, co může normálně fungovat samo. 2) Velmi odborná menšina, která automatiku nechce, ale dokáže si ji vypnout. Tito můžou používat distribuci, která má automatiku ve výchozí konfiguraci vypnutou (třeba Gentoo), nebo běžnou distribuci (třeba Ubuntu, Fedora), kde se jim buď podaří automatiku vypnout normálně, nebo nějakým hackem (kdyby bylo nejhůř, tak zablokují update GRUBu a v případě potřeby ho provedou ručně). 3) Nejmenší, zato nejhlasitější, menšina, jejíž myšlenkové pochody jsem zatím nedokázal rozkrýt. Nerad bych jim křivdil, ale zatím mě nenapadá nic jiného než že se nadáváním na automatiku snaží dokázat sobě a okolí, že jedině oni jsou ti praví geekové. Ale třeba mi někdo vysvětlí, že se mýlím. Já osobně se řadím do skupin #1 a #2, s tím, že u běžných instalací se držím #1 od té doby, co mi automatika funguje podle představ.
„Windows Beta 7 - 37bit extension (It's similar to operating system)“ a nesere mě, když jsem si to nepodchytil a on mi to přepíše na titulek, evokující volbu startující plnohodnotný OS a navíc 64 bitový.V tom tě naprosto chápu a přeju ti, ať se ti podaří najít distribuci, která ti v tomto bude vyhovovat (i kdyby to byla nakonec ta, kterou momentálně používáš).
Pravděpodobně patřím do skupiny dvě a tři, u tři ti pomohu s rozkrytím, brblu (sice si nemyslím, že hlasitě), protože to právě zapomenu vypnout (stav nyní) a nechápu proč to je tak „by default“Přitom to není až tak těžké pochopit. Zkus si představit člověka z nejširší skupiny #1, co pro něj bude znamenat když mu tu automatiku sebereš.
Do skupiny jedna nemůžu a to obecně, bo se mi věci pocitově vymykají kontrole (prakticky to může být obráceně), a automatiky mi právě nefungují nikdy podle mých představ, nebo spíš hůře, zdá se, že fungují dle mých představ a najednou „bác“.Lidi z #2 potom často používají méně automatizované distribuce typu Gentoo nebo Archlinux. Nevím, jak třeba vypadá výchozí konfigurace Sabayonu. Ale když si vybereš distribuci pro #1 (obecněji, nejen ohledně GRUBu), tak holt musíš automatizovaný default očekávat.
Přitom to není až tak těžké pochopit. Zkus si představit člověka z nejširší skupiny #1, co pro něj bude znamenat když mu tu automatiku sebereš.Přitom to není tak těžké pochopit, že se lze při instalaci nového jádra, apod. jen zeptat… („s větičkou když nevíš zvol ‚ano‘“), a jinak „tak nějak“ cítím, že rýpat automaticky do fungujícího zavaděče, je divné - nejistotu zavádějící…
Lidi z #2 potom často používají méně automatizované distribuce typu Gentoo nebo Archlinux. Nevím, jak třeba vypadá výchozí konfigurace Sabayonu. Ale když si vybereš distribuci pro #1 (obecněji, nejen ohledně GRUBu), tak holt musíš automatizovaný default očekávat.Čyři věcí:
Přitom to není tak těžké pochopitJá jsem nepsal nic o tom, že bych něco nechápal :).
že se lze při instalaci nového jádra, apod. jen zeptat…Mam rád, když je instalátor interaktivní co nejméně. A navíc tohle mi zrovna přijde úplně zbytečné. Bohatě by stačil přepínač, který si pokročilý uživatel nastaví podle potřeby (a pro běžného uživatele měnit bez ptaní, protože to je to, co typicky chce).
№1 Např. u Debian-u bych to neočekával.Zrovna Debian je ohledně automatiky dost extrémní. Prakticky každá služba se spustí už instalací, pokud si dobře pamatuju.
№2 Pro skupinu #1 často připravují lidé (asi ze skupinu #2) OS, tedy je té práce více než by muselo býtMám na to opačný názor, ale tam už jsme byli.
№3 Zrovna chování GRUB-u (a NM), má (pro mě) velmi malou váhu při výběru.Ono to není chování GRUBu, ale chování všeho. Typická distribuce má nějaký svůj celkový ráz. Není to tak, že by se to týkalo jen jednoho balíčku.
№4 A ať je to jak chce, „automatizovaný default očekávat“ možná můžu, nicméně souhlasit s tím nemusím.A to je asi tak všechno, co s tím můžeš dělat, pokud chceš používat distribuci, jejíž filosofie s automatizací počítá.
Mam rád, když je instalátor interaktivní co nejméně. A navíc tohle mi zrovna přijde úplně zbytečné. Bohatě by stačil přepínač, který si pokročilý uživatel nastaví podle potřeby (a pro běžného uživatele měnit bez ptaní, protože to je to, co typicky chce).O instalaci jako takovou moc nejde, jde spíš o aktualizace, případně balíčkovací systém.
Zrovna Debian je ohledně automatiky dost extrémní. Prakticky každá služba se spustí už instalací, pokud si dobře pamatuju.Ano po instalaci služby je i aktivována/spuštěna/nastaveno její spouštění - to je sice automatizace, ale očekávaná a předvídatelná, nedochází ke změnám té již nainstalované služby a změnám konfigurace služeb dalších, navíc někde v pozadí jako doprovodný jev. Nemám to ani k čemu přirovnat, protože mi přijde, že právě ta regenerace grub-u je svým chováním jedinečná.
Ono to není chování GRUBu, ale chování všeho. Typická distribuce má nějaký svůj celkový ráz. Není to tak, že by se to týkalo jen jednoho balíčku.Grub viz výš, podle mě nezapadá do modelu (a NM na serveru), když si nainstaluju
named, taky mi nevygeneruje konfigurace domén, co zrovna nalezl a při jeho aktualizaci to neudělá znovu.
A to je asi tak všechno, co s tím můžeš dělat, pokud chceš používat distribuci, jejíž filosofie s automatizací počítá.Myslím si, že můžu víc, ale otázka je jestli chci.
Tiskni
Sdílej: