Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Google postupně zpřístupňuje českým uživatelům Režim AI (AI Mode), tj. nový režim vyhledávání založený na umělé inteligenci. Režim AI nabízí pokročilé uvažování, multimodalitu a možnost prozkoumat jakékoliv téma do hloubky pomocí dodatečných dotazů a užitečných odkazů na weby.
Programovací jazyk Python byl vydán v nové major verzi 3.14.0. Podrobný přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Bylo oznámeno, že Qualcomm kupuje Arduino. Současně byla představena nová deska Arduino UNO Q se dvěma čipy: MPU Qualcomm Dragonwing QRB2210, na kterém může běžet Linux, a MCU STM32U585 a vývojové prostředí Arduino App Lab.
Multiplatformní open source voxelový herní engine Luanti byl vydán ve verzi 5.14.0. Podrobný přehled novinek v changelogu. Původně se jedná o Minecraftem inspirovaný Minetest v říjnu loňského roku přejmenovaný na Luanti.
Ahojky. Mám ještě jednu otázku. Jsem trošku zmatený z rozložení disku, pokud to nevidím pěkně namalované Dejmě tomu, že je rozložený takto:
sda1 -- oddíl 1 --> md0 --> FS (ext4)
sda2 -- oddíl 2 --> md1 --> VG ---> LV1 --> FS (ext4)
\---> LV2 --> FS (ext4)
\--> LV3 --> FS (ext4)
1. není to kravina, chápu dobře princip, může to být takto?
Jak je velký disk zjistím pomoci fdisk -lu, kde uvidím počet sektorů celkem a počet sektorů jednotlivých oddílů.
2. Jak ale zjistím, jestli mám md roztažené na celé sda, FS na celé md0, VG na celé md1, kolik místa zbývá na VG (vgdisplay?), a FS na celé LV?
Beru to jen teoreticky, takže disky takhle rozdělené nemám a proto nemůžu testovat. Jen se to chci naučit a hlavně tomu porozumět -- po lopatě
Může, jestli si tam tedy doplním i to sdb1 a sdb2 :) .
md jen nad tím nad čím to postavíš, takže když máš md0
nad sda1, sdb1
, tak má velikost (RAID1) zjednodušeně velikost sda1 nebo sdb1.
Pokud použiješ pvcreate
a vgcreate
nad md1
, máš zjednodušeně využitý celý prostor md1, pokud použiješ mkfs
nad nějakým LV, tak opět to máš přes celé LV.
Ale jinak, pvs, pvdisplay, vgs, vgdisplay
ti dá roj informací o LVM a tune2fs -l
roj informací o FS.
Pokud je FS připojený df
je také zajímavý příkaz .
Taky tě může zajímat
mdadm -v --detail /dev/md0
nebo cat /proc/mdstat
.
Kdo někdo? skřítek? - to by pak skřítek měl vědět co dělá (nejen před tím, ale i potom) a proč to dělá a dotáhnout to do konce (mdadm --grow, pvresize, vgextend, lvextend/lvresize, resize2fs
).
Mezery jsou hezký termín, zvláště v souvislosti s LVM…
Jen výpisem těch příkazů a dopočítáváním?Ano „jen“. Obvykle se informací zjistí (výpis jednotlivých příkazů) a pak se analyzují
Jen bych si dovolil napovědět, že LV se většinou dělají minimální rozumné velikosti a dle potřeby se zvětšují a tedy „mezer“ je tam často roj.
Řekl bych, že admin je obvyle daleko od grafiky…, určitě existuje spoustu klikátek, ale pojmout všechny možnosti určitě nedokážou. Pokud admin potřebuje, tak si zařídí aby mu počítač spočítal co potřebuje. Od toho jsou tady právě ty příkazy, které když se poskládají a spojí tak dají požadovaný výsledek.
Myslím si, že pokud si to vyzkoušíš a zjistíš „jak“ to opravdu funguje, tak už nebudeš svému požadavku taky rozumět.
Tiskni
Sdílej: