Byla vydána (𝕏) lednová aktualizace aneb nová verze 1.97 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.97 vyšlo také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Nedávno se povedlo do pdf souborů vložit Tetris a DOOM a po otevření příslušného pdf souboru v na Chromiu založeném webovém prohlížeči vybranou hru přímo v pdf spustit. LinuxPDF ukazuje, že do pdf lze vložit také RISC-V emulátor a rozběhnout Linux.
Kancelářský balík LibreOffice byl vydán ve verzi 25.2. Podrobnosti v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová stabilní major verze 24.10 linuxové distribuce primárně určené pro routery a vestavěné systémy OpenWrt (Wikipedie). Jedná se o nástupce předchozí major verze 23.05. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Podporováno je více než 1970 zařízení. Samozřejmě včetně OpenWrt One. Linux byl povýšen z verze 5.15 na verzi 6.6.
Byla vydána nová verze 6.12 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Přináší důležité bezpečnostní opravy díky bezpečnostnímu auditu od společností Radically Open Security. Tor Browser byl povýšen na verzi 14.0.5. Thunderbird na verzi 128.6.0. Další změny v příslušném seznamu.
Databáze DuckDB (Wikipedie) byla vydána ve verzi 1.2.0. S kódovým názvem Histrionicus (kačka strakatá). Z novinek lze vypíchnout, že například 🦆 může být nově použita jako vícebajtový oddělovač sloupců. 😂
Google Chrome 133 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 133.0.6943.53 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 12 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Novinky v Knot Resolver 6: ochrana před DoS útoky – technické řešení, aktuální příspěvek na blogu zaměstnanců CZ.NIC.
Ahojky. Mám ještě jednu otázku. Jsem trošku zmatený z rozložení disku, pokud to nevidím pěkně namalované Dejmě tomu, že je rozložený takto:
sda1 -- oddíl 1 --> md0 --> FS (ext4)
sda2 -- oddíl 2 --> md1 --> VG ---> LV1 --> FS (ext4)
\---> LV2 --> FS (ext4)
\--> LV3 --> FS (ext4)
1. není to kravina, chápu dobře princip, může to být takto?
Jak je velký disk zjistím pomoci fdisk -lu, kde uvidím počet sektorů celkem a počet sektorů jednotlivých oddílů.
2. Jak ale zjistím, jestli mám md roztažené na celé sda, FS na celé md0, VG na celé md1, kolik místa zbývá na VG (vgdisplay?), a FS na celé LV?
Beru to jen teoreticky, takže disky takhle rozdělené nemám a proto nemůžu testovat. Jen se to chci naučit a hlavně tomu porozumět -- po lopatě
Může, jestli si tam tedy doplním i to sdb1 a sdb2 :) .
md jen nad tím nad čím to postavíš, takže když máš md0
nad sda1, sdb1
, tak má velikost (RAID1) zjednodušeně velikost sda1 nebo sdb1.
Pokud použiješ pvcreate
a vgcreate
nad md1
, máš zjednodušeně využitý celý prostor md1, pokud použiješ mkfs
nad nějakým LV, tak opět to máš přes celé LV.
Ale jinak, pvs, pvdisplay, vgs, vgdisplay
ti dá roj informací o LVM a tune2fs -l
roj informací o FS.
Pokud je FS připojený df
je také zajímavý příkaz .
Taky tě může zajímat
mdadm -v --detail /dev/md0
nebo cat /proc/mdstat
.
Kdo někdo? skřítek? - to by pak skřítek měl vědět co dělá (nejen před tím, ale i potom) a proč to dělá a dotáhnout to do konce (mdadm --grow, pvresize, vgextend, lvextend/lvresize, resize2fs
).
Mezery jsou hezký termín, zvláště v souvislosti s LVM…
Jen výpisem těch příkazů a dopočítáváním?Ano „jen“. Obvykle se informací zjistí (výpis jednotlivých příkazů) a pak se analyzují
Jen bych si dovolil napovědět, že LV se většinou dělají minimální rozumné velikosti a dle potřeby se zvětšují a tedy „mezer“ je tam často roj.
Řekl bych, že admin je obvyle daleko od grafiky…, určitě existuje spoustu klikátek, ale pojmout všechny možnosti určitě nedokážou. Pokud admin potřebuje, tak si zařídí aby mu počítač spočítal co potřebuje. Od toho jsou tady právě ty příkazy, které když se poskládají a spojí tak dají požadovaný výsledek.
Myslím si, že pokud si to vyzkoušíš a zjistíš „jak“ to opravdu funguje, tak už nebudeš svému požadavku taky rozumět.
Tiskni
Sdílej: