Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Wikipedie slaví 25. výročí svého založení. Vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia. Doména wikipedia.org byla zaregistrována 12. ledna 2001. Zítra proběhne v Praze Večer svobodné kultury, který pořádá spolek Wikimedia ČR.
Po více než dvou letech od vydání předchozí verze 2.12 byla vydána nová stabilní verze 2.14 systémového zavaděče GNU GRUB (GRand Unified Bootloader, Wikipedie). Přehled novinek v souboru NEWS a v aktualizované dokumentaci.
Google Chrome 144 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 144.0.7559.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 10 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře (YouTube).
Microsoft zveřejnil zdrojový kód XAML Studia a uvolnil ho pod MIT licencí. XAML Studio je nástroj ze světa Windows, určený pro tvorbu uživatelského rozhraní aplikací pomocí XAML (Extensible Application Markup Language). Stalo se tak zhruba po osmi letech od prvního prohlášení Microsoftu, že se tento kód chystá zveřejnit.
TimeCapsule, 'časová kapsle', je jazykový model trénovaný výhradně na datech z určitých míst a časových období, aby se tak napodobila autentická slovní zásoba, způsob vyjadřování a názory dané doby. Na Hugging face jsou k dispozici modely natrénované na historických textech dostupných v oblasti Londýna mezi lety 1800 až 1875.
Radicle byl vydán ve verzi 1.6.0 s kódovým jménem Amaryllis. Jedná se o distribuovanou alternativu k softwarům pro spolupráci jako např. GitLab.
Zemřel Scott Adams, tvůrce komiksových stripů Dilbert parodujících pracovní prostředí velké firmy.
Sdružení CZ.NIC vydalo novou verzi Knot Resolveru (6.1.0). Jedná se o první vydanou stabilní verzi 6, která je nyní oficiálně preferovanou a doporučovanou verzí, namísto předešlé verze 5. Více o Knot Resolveru 6 je možné se dočíst přímo v dokumentaci.
Byl vydán Linux Mint 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
Ahojky. Mám ještě jednu otázku. Jsem trošku zmatený z rozložení disku, pokud to nevidím pěkně namalované
Dejmě tomu, že je rozložený takto:
sda1 -- oddíl 1 --> md0 --> FS (ext4)
sda2 -- oddíl 2 --> md1 --> VG ---> LV1 --> FS (ext4)
\---> LV2 --> FS (ext4)
\--> LV3 --> FS (ext4)
1. není to kravina, chápu dobře princip, může to být takto?
Jak je velký disk zjistím pomoci fdisk -lu, kde uvidím počet sektorů celkem a počet sektorů jednotlivých oddílů.
2. Jak ale zjistím, jestli mám md roztažené na celé sda, FS na celé md0, VG na celé md1, kolik místa zbývá na VG (vgdisplay?), a FS na celé LV?
Beru to jen teoreticky, takže disky takhle rozdělené nemám a proto nemůžu testovat. Jen se to chci naučit a hlavně tomu porozumět -- po lopatě
Může, jestli si tam tedy doplním i to sdb1 a sdb2 :) .
md jen nad tím nad čím to postavíš, takže když máš md0 nad sda1, sdb1, tak má velikost (RAID1) zjednodušeně velikost sda1 nebo sdb1.
Pokud použiješ pvcreate a vgcreate nad md1, máš zjednodušeně využitý celý prostor md1, pokud použiješ mkfs nad nějakým LV, tak opět to máš přes celé LV.
Ale jinak, pvs, pvdisplay, vgs, vgdisplay ti dá roj informací o LVM a tune2fs -l roj informací o FS.
Pokud je FS připojený df je také zajímavý příkaz .
Taky tě může zajímat
mdadm -v --detail /dev/md0 nebo cat /proc/mdstat.
No jo, ale co když třeba po vytvoření md1 nekdo zvětší sda2? Nebo někdo zvětší LV a FS tím pádem nebude přes celou LV atd. Jde mi o tom, jak nejjednodušeji zjistím, že jsou někde nějaké "nevyužité mezery"? Jen výpisem téch příkazů a dopočítáváním?
Kdo někdo? skřítek? - to by pak skřítek měl vědět co dělá (nejen před tím, ale i potom) a proč to dělá a dotáhnout to do konce (mdadm --grow, pvresize, vgextend, lvextend/lvresize, resize2fs).
Mezery jsou hezký termín, zvláště v souvislosti s LVM…
Jen výpisem těch příkazů a dopočítáváním?Ano „jen“. Obvykle se informací zjistí (výpis jednotlivých příkazů) a pak se analyzují
.Jen bych si dovolil napovědět, že LV se většinou dělají minimální rozumné velikosti a dle potřeby se zvětšují a tedy „mezer“ je tam často roj.
, ale třeba admin, kterého přejela tramvaj, nedotáhl to do konce a jeho nástupce se musí podívat na disk, jak je uspořádaný. Proto říkám, že kdyby to bylo vidět na nějaké grafice, bylo by to asi přehledné min. pro mě. Proč. má z x příkazů něco dopočítávat admin, neměl by to počítat počítač? Jj, s těma LV vím, že se doporučuje držet místo tak akorát a pak jen postupně zvětšovat.. aby se zmenšovalo jenom v krajní nouzi.
Řekl bych, že admin je obvyle daleko od grafiky…, určitě existuje spoustu klikátek, ale pojmout všechny možnosti určitě nedokážou. Pokud admin potřebuje, tak si zařídí aby mu počítač spočítal co potřebuje. Od toho jsou tady právě ty příkazy, které když se poskládají a spojí tak dají požadovaný výsledek.
Myslím si, že pokud si to vyzkoušíš a zjistíš „jak“ to opravdu funguje, tak už nebudeš svému požadavku taky rozumět.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz