Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
GNU/Linux je svobodný software, tzn. že zdrojový kód musíš dát k dispozici. Přečti si znění licence GNU GPL (hlavně verze 2 a 3).
Samozřejmě, že nemusí dát k dispozici zdrojové kódy vlastních programů. Pokud ale bude modifikovat a dál šířit kód pokrytý GNU GPL, tak se prostě zveřejnění kódu nevyhne.
Defakto muzu vlastne tou binarkou jenom resit spusteni / nespusteni systemu, pokud ucinim ten system na ni zavisly a pak by si s tim lama nemusela poradit.A to zase jak? (bez porušení GPL!)
Potíž je, kam s klíčem. Ten musíš nechat uvnitř procesoru. Současně musíš mít i RAM uvnitř procesoru, neboť při dešifrování to půjde do cache a pak stačí odbočka na DMA řadiči.A navíc musí mít uvnitř procesoru trusted loader a něco, co zkontroluje podpis toho, co se z karty nahrává, protože jinak přijde Jenda a patchne
aes.ko
, aby mu klíč poslal po I2C.
Bojim se jen toho, ze to nekdo zabali do jineho obalu a zacne prodavat za polovinu ceny, bez jakychkoliv zdrojakuA právě proti tomu chrání GPL
Napada mne - vytvorim binarku, ktera si sahne na seriovou linku, kam odesle nejaky nahodny retezec. Ocekava odpoved, pokud odpoved dorazi, tak rozkoduje FS na karte, ktery obsahuje klicove funkce zarizeni.Binárka nakonec zavolá nějaké volání jádra, které si prostě nahookuju a uvidím v debuggeru.
Musim tedy akorat zakazat moznost s tim zarizenim komunikovat - aby se uzivatel nedostal k prikazove radce a nemohl si vykopirovat odemceny FS.Hodně štěstí.
Cili ta hashovaci funkce by bezela na nejakem autorizacnim serveru a overovalo by to v tom hashi i seriove cislo toho zarizeni a podle toho povolilo / zakazalo funkci.Úplně stejný problém.
…ale cast bude zasifrovana a bude funkcni jen s tim overovacim chipem na desce.Zašifrovaný software? Zpod kterýho kamene si vylezl?
Pokud si to zakaznika najde, co je na tom spatneho?To ze ze sebe delas hajzla. To si neber osobne, to je proste pozice do ktery ses rozhodl postavit. To neni abstraktni moralizovani, pokud te bavi prokousavat se tunou pravniciny muzes si to velice konkretne vycist z textu GPL. Coz bys asi mel udelat pokud se rozhodnes ho porusovat. GPL neni bezna komercni "all-your-base" zalezitost, ale pravni formalizace nejake myslenky, a pokud se ji budes drzet nemusis se pravnickym slovickarenim zabyvat. Proto to stavim z te myslenkove, nebo chces li moralni stranky. Usetris tak spoustu penez za advokaty.
Jestli autor tech distribuci a linuxu obecne nechtel, aby byl vyuzivan ke komercnim ucelum, mel to zakazat rovnou a bylo by to.Kdyby sis misto vymysleni kokotin proste neco o GPL precetl, tak bys vedel ze takhle to v podstate je. S tim drobnym detailem ze "komerce" je kazdemu u prdele. Je to mnohem jednodussi – za praci se plati. Ty chces zaplatit za svoji praci. Za praci kterou odvadi lidi na GPL softu se plati smenou – ty pouzijes jejich praci a za to je nechas pouzivat svoji – pokud je na ty jejich zalozena. Pravnicky detaily jsou komplikovanejsi (hlavne definice toho co je odvozena prace) ale zakladni premisa je jednoducha – 99% prace na "tvem" vyrobku udelal nekdo jiny nez ty. To co za to svoje jedno procento dostanes se ti bohate vyplati takze bys mel drzet zobak a byt rad. Chapu ze to neni hezke takhle zlehcovat neco co dalo hodne prace, ale takhle to proste funguje a uvedom si ze tahle "bezvyznamnost" te naopak chrani. Slusne receno, takovou blbinu nikomu nestoji za to forkovat. Na svete je podstatne cennejsi GPL kod nez cokoliv co zbastlis ty a presto ho nikdo "neukradl" a jeho autori jsou z nej docela dobre zivi. Jeden takovy mam zrovna v kapse.
Jde mi jen o to, abych se mesice neplacal s ladenim neceho, co potom nekdo okopiruje za pet vterin a bude vydavat za sve.Pokud by to nekdo udelal, pak ho muzes zalovat za poruseni GPL! To je prave to "virove" kouzlo ktere tak nesnasi komercni firmy ala microsoft – brani jim beztrestne vykradat cizi praci.
Existuje moznost, jak na linuxu uzamknout urcitou cast kodu, nebo cely souborovy system tak, aby se do nej nikdo, krome vyrobce nedostal?Ne. Jak bys takovou věc chtěl bez HW podpory implementovat?
Nemel bych snad dokonce i zverejnit veskere zdrojove kody SW, ktery bych pro takovou desku, vyuzivajici linux vyvinul?IANAL můžeš na Linuxu provozovat proprietární aplikaci (nesmíš ji linkovat s GPL programy) a pak k ní zdrojáky dávat nemusíš.
Tiskni
Sdílej: