Nasazení softwaru, který nyní používá ve svých autech pro čínský trh, zvažuje automobilový koncern Volkswagen také v Evropě, kde by se mohl používat v budoucích vozech značek Volkswagen, Škoda a Cupra. Základem pro budoucí evropské modely by se mohla stát takzvaná China Electronic Architecture, elektronická architektura vyvinutá pro čínské modely ve spolupráci s tamní automobilkou Xpeng.
Vedoucím brněnské pobočky Red Hatu se stal Radek Vokál [LinkedIn].
Open source download manager Fatrat povstal z popela. Autor k dvacetiletému výročí projektu přidal do vínku podporu nejnovější knihovny libtorrent, rozhraní portoval na QT6, došlo k nahrazení podpory java rozšíření pythonem. Webové rozhraní bylo přepsáno s podporou mobilních zařízení. Aplikaci je taktéž možno zkompilovat bez podpory GUI. Více informací v releases.
Zranitelnost Broccoli2Shell (CVE-2026-111497) v kompresní knihovně Brotli se netýká pouze Node.js. Ohroženy jsou také aplikace využívající HTTP. Knihovnu používají webové prohlížeče, servery i řada dalších aplikací a technologií, například také Python nebo Bun. Identifikace všech zranitelných komponent může být obtížná, protože knihovna bývá součástí dalších softwarových balíčků nebo je přímo začleněna do spustitelných souborů aplikací.
Quad9, švýcarský celosvětově působící neziskový poskytovatel DNS, od 24. listopadu 2026 ukončí své služby ve Francii kvůli soudnímu sporu s katarskou televizní stanicí beIN. Ta požadovala blokování domén, které podle ní nelegálně zpřístupňují sportovní přenosy. Francouzský soud Katarům vyhověl a nařídil (🇫🇷, PDF) Quad9 blokaci zavést, pod hrozbou pokuty 1000 eur denně. Provozovatel příkaz odmítá s tím, že blokace
… více »Článek na blogu APNIC vysvětluje, jak správně vytvářet a používat ASPA záznamy — podepsané objekty v RPKI, které uvádějí, kteří poskytovatelé směrování jsou pro dané autonomní číslo (ASN) oprávněni. Síťoví operátoři je mohou využít k ověřování tras BGP a k odhalování úniků tras či podvržených tras.
Byla vydána (𝕏) verze 8.0.0 open source programu pro prolamování hesel hashcat (GitHub, Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku v diskusním fóru a pdf.
Byla vydána (𝕏, Bluesky) nová verze 2026.3 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem 6 nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Výzkumníci ukazují, jak mohou otevřené tunely a IPv6 Extension Headers synchronizovat pakety do krátkých provozních špiček. V kontrolovaném experimentu naměřili přes 180násobnou koncentraci paketového toku vůči průměrné rychlosti odesílání — nikoli 180násobné zvětšení objemu dat. Článek obsahuje metodiku, limity měření i mitigace pro GRE, IPIP a další tunely.
Zdravím, chtěl bych požádat zkušenější o radu, na čem postavit sdílené úložiště (SW, příp. HW), což jsem dostal v práci za úkol. Jsou na to cca následující požadavky:
V zásadě jde o něco, co by fungovalo jako Dropbox, ale aby to bylo šifrované. Budou se tam ukládat typicky dokumenty, zatím by se jednalo o řádově pár GB dat, sdílených mezi cca 5 uživateli. Nemusí to být čistě (vlastní) SW řešení, pokud by něco podobného nabízel třeba nějaký NAS, tak je to taky možnost.
Zatím mi vyšlo pár možných variant:
).Zatím mi přijde nejzajímavější varianta 4. za použití Seafile. Co jsem se dočetl, tak je z volně dostupných alternativ Dropboxu asi nejlepší (dle hodnocení uživatelů), třeba OwnCloud má sice spoustu rozšíření, ale taky spoustu chyb, a další alternativy taky mají nějaké problémy. Pak se mi líbí to šifrování (doufám, že funguje i při sdílení dat mezi více uživateli), mělo by tam fungovat verzování souborů (historie změn), a možná ještě nějaké další funkce budou přínosem (nestudoval jsem to úplně detailně). Z čeho mám ale trochu obavy, je to, že se na serveru neukládají data v původní podobě (soubory 1:1 jako na klientech) - abych byl v případě problémů schopný z toho data dostat... Máte zkušenosti se stabilitou, vč. klienta pod Win? Jak jsou tam řešené kolize souborů (pokud dva uživatelé nezávisle na sobě v jeden čas provedou úpravu)? A bylo by lepší to hodit na VPS, nebo radši použít vlastní železo a mít to připojené lokálně? Předem díky za vaše poznatky.
. Další věc, jak tam konkrétně řešit to verzování? Dělat třeba každou půlhodinu zálohy, resp. kopie souborů, které se změnily, a tenhle strom "záloh" zpřístupnit jen pro čtení...? Tam by se ale mohlo sem tam stát, že by taková granularita nebyla dostatečná. Nebo na to nějak naroubovat inotify a kopírovat soubory při změně/vytvoření?
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
incronu (v podstatě "cron", ale řízený událostmi přes inotify, nikoliv časem) nebo ještě lépe pomocí jeho dá se říct ekvivalentu, který ale umí i rekurzivní adresáře - watcher. Následně při každé změně souboru bych ho nějakým bashovým nebo pythoním skriptem zkopíroval do vedlejšího stromu a přidal do názvu datum a čas - podle toho by se pak případně dala dohledat potřebná verze. Mělo by to nějaká omezení, ale bylo by to relativně jednoduché tedy asi do doby, než bych od toho potřeboval nějaké sofistikovanější chování (nějak tam víc řešit oprávnění, nastavování sdílených složek, atd.), pak by to asi bylo poněkud horší 
.
Pouzivam vlastni server s ubuntu, kde mi bezi samba + owncloud. Zadnych chyb jsem si nevsiml, vyjma snad toho, ze se chova dost nekorektne pripojovani samba adresaru primo pres admin menu owncloudu - proste to nenacita slozky, kdyz jsou moc velke (typicky hudba, filmy, apod). Takze si to mountuju primo na linuxu do tech slozek owncloudu konkretniho uzivatele (prdne se to do fstab a je to bez starosti).
Pak taky nepouzivam synchronizaci (jen s NB a tam mam pokusnou slozku - testuju to) - pry to obcas plete a maze soubory. Pro mne je to zatim zbytecnost, mam vsechna data na sitovem disku, takze synchronizaci prilis nepotrebuju a cekam, az owncloud dotahnou do konce - lepsi podpora prehravani videi primo v prohlizeci, poradny prehravac hudby, apod. Je to velice dobre naslapnuty projekt, jehoz tvurci presne pochopili, co lidi chteji, jen jim to holt trochu trva no 
Ale za ty penize...?
Osobne bych se s tim v praci asi nepackal a koupil nejaky komercni NAS - tvoji snahu stejne ASI nikdo neoceni, tak proc si komplikovat zivot? Ty NASy maji velice prijemne rozhrani, naklikas to za pet minut.
Pro mne byla hlavni priorita ta, ze vim, co ten system dela, ze si muzu zasifrovat data na oddilech toho disku a nespolehat se na nejake dodane reseni a ze si to muzu rozsirovat dle libosti. Ucil jsem se u toho linux, takze jsem spojil prijemne s uzitecnym.
Dneska si doma provozuju podobny server na Banana Pi (jen se sambou) a jeho zprovozneni mi diky tomu, co jsem se naucil trvalo jen par hodin - i se sifrovanymi slozkami, atd. Dnes uz bych to rozbehal za par minut. Cena oproti komercnimu nasu je zlomkova, ale nejvice si stejne cenim te otevrenosti a toho, ze vim, jak to doopravdy funguje a kdo do toho ma vlastne pristup.
. Samozřejmě nemám osobní zkušenost, ale v těch záporech u hodnocení OwnCloudu se takové stesky objevovaly celkem nezřídka.
S NASem celkem souhlas, ale zase problém jako výše - dá se tam nějak řešit verzování? Jde mi o to, že když třeba omylem smažu soubor nebo ho omylem přepíšu nebo nahradím novou verzí, ve které bude chybět kus původních dat, tak už nebude cesta, jak to obnovit zpět (jako to jde třeba na Dropboxu). Samozřejmě, že tam uvažuju nějakou formu zálohování, ale i v takovém případě by se tohle mohlo stát (pokud bych zálohoval třeba jednou denně).
Díky moc, to je zajímavá informace. Ještě bych se rád zeptal na pár věcí:
Tiskni
Sdílej:
