ESP-IDF (Espressif IoT Development Framework), tj. oficiální vývojový framework pro vývoj aplikací na mikrokontrolérech řady ESP32, byl vydán v nové verzi 6.0. Detaily na portálu pro vývojáře.
DeepMind (Alphabet) představila novou verzi svého multimodálního modelu, Gemma 4. Modely jsou volně k dispozici (Ollama, Hugging Face a další) ve velikostech 5-31 miliard parametrů, s kontextovým oknem 128k až 256k a v dense i MoE variantách. Modely zvládají text, obrázky a u menších verzí i audio. Modely jsou optimalizované pro běh na desktopových GPU i mobilních zařízeních, váhy všech těchto modelů jsou uvolněny pod licencí Apache 2.0. Návod na spuštění je už i na Unsloth.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 3. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Průkopnická firma FingerWorks kolem roku 2000 vyvinula vícedotykové trackpady s gesty a klávesnice jako TouchStream LP. V roce 2005 ji koupil Apple, výrobu těchto produktů ukončil a dotykové technologie využil při vývoji iPhone. Multiplatformní projekt Apple Magic TouchstreamLP nyní implementuje funkcionalitu TouchStream LP na současném Apple Magic Trackpad, resp. jejich dvojici. Diskuze k vydání probíhá na Redditu.
Byla vydána nová verze 10.3 sady aplikací pro SSH komunikaci OpenSSH. Přináší řadu bezpečnostních oprav, vylepšení funkcí a oprav chyb.
Cloudflare představil open source redakční systém EmDash. Jedná se o moderní náhradu WordPressu, která řeší bezpečnost pluginů. Administrátorské rozhraní lze vyzkoušet na EmDash Playground.
Bratislava OpenCamp 2026 zverejnil program a spustil registráciu. Štvrtý ročník komunitnej konferencie o otvorených technológiách prinesie 19 prednášok na rôzne technologické témy. Konferencia sa uskutoční v sobotu 25. apríla 2026 v priestoroch FIIT STU v Bratislave.
Na iVysílání lze zhlédnout všechny díly kultovního sci-fi seriálu Červený trpaslík.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu dosáhl v březnu 5,33 % (Windows -4,28 %, OSX +1,19 %, Linux +3,10 %). Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 24,48 %. Procesor AMD používá 67,48 % hráčů na Linuxu.
Společnost Apple slaví padesáté narozeniny. Založena byla 1. dubna 1976.
A/ SELECT id, name FROM t WHERE id = 8 AND name != "Pepa"; B/ SELECT id, name FROM t WHERE id = 8 AND name != "Pepa"; A/ UPDATE t SET name = "Pepa" WHERE id = 8; B/ UPDATE t SET name = "Josef" WHERE id = 8;Ve výsledku chceme, aby v tabulce byla uložena hodnota "Pepa", a ten "Josef" se zamítl. Zatímco normálně to prostě přepíše a nikdo se nic nedozví. A to není dobře. Protože dotyčný tvrdil, že to lze řešit a jako příklad uvedl Wikipedii a Hibernate, zkusil jsem si o tom něco nastudovat. Třeba u Hibernate jsem našel, že si nějak kontroluje verzi dat, a při update kontroluje, zda ukládá do stejné verze. Vypadalo to zajímavě. Existuje nějaký osvědčený způsob? Co by ste doporučili?
FOR UPDATE.
Optimistický zámek nemusí vypadat jako zámek. Při UPDATE do WHERE přidáš podmínku, která otestuje, zda je v přepisovaném poli původní hodnota. Pokud není, UPDATE se neprovede. Aplikace pak z počtu ovlivněných řádků pozná kolizi a pomocí třístranného porovnání může rozhodnout následující reakci.
UPDATE platy SET plat = plat * 1.1, verze = verze + 1 WHERE oddeleni = 1
Místo (podle mne nebezpečného) číslování verzí raději volím timestamp.Vidiš to. A já bych za nebezpečné považoval spíše ten timestamp. (Už se mi stalo, že v daném okamžiku se vygenerovali stejné konfliktní timestampy.)
Jen si nedovedu představit že by se někdo byl schopen trefit dovnitř takovéhoto příkazu:
UPDATE t SET name = "Pepa", version=version+1 WHERE id = 8 AND version=1;ale to je možná jen má neznalost, a záleží, zda je to takto pro tu kterou databázi atomický příkaz. Až po odeslání toho dotazu jsem si uvědomil, že teprve v případě vícero příkazů v jedné transakci to začne být sranda. Takže beru zpět.
Pokud by se takhle jednoduchý UPDATE neprovedl atomicky, byla by ta databáze opravdu divná.
Proč by měla být divná? Pokud chci atomicitu, mám prostředek, jak ji zajistit (transakce). Pokud ho nepoužiju, pak ji zajištěnou nemám; spoléhat na to, že ten či onen dotaz je tak jednoduchý, že prostě musí být atomický, je holý nesmysl.
Obecně mne nepřestává fascinovat, jak krkolomné konstrukce jsou lidé schopni vymyslet, aby se nemuseli naučit používat transakce.
version ve výrazu version + 1 bude mít stejnou hodnotu, jako version v podmínce WHERE, ani nic o tom, že v okamžiku zápisu té hodnoty version bude mít kteroukoli z předchozích dvou hodnot.
BEGIN
UPDATE table SET version = version + 1 WHERE version = 1 AND id = 1;
-- version == 1, podmínka WHERE splněna
BEGIN
UPDATE table SET version = 2 WHERE id = 1;
COMMIT;
-- version == 2, hodnota version + 1 je 3
BEGIN
UPDATE table SET version = 4 WHERE id = 1;
COMMIT;
-- version == 4
COMMIT;
-- version přepsáno ze 4 na 3
Tohle je atomická transakce, přesto se v průběhu UPDATE dvakrát změnila hodnota version.
READ COMMITTED. Nejpodstatnější je ta změna před zápisem, a k té může dojít ve všech případech mimo SERIALIZABLE. V případě toho zápisu záleží především na tom, jak je udělané zamykání, a o tom transakce nic neříkají (respektive jediná úroveň, která v tomto smyslu něco zaručuje, je SERIALIZABLE).
Podstatné je to, že úplné oddělení transakcí zajišťuje jen úroveň SERIALIZABLE, a že nižší úrovně nezajišťují vše, co lidé od transakcí intuitivně očekávají. Ale ne všude se SERIALIZABLE používá, takže pak je potřeba zjišťovat, co mi zvolená úroveň oddělení transakcí doopravdy zajišťuje, resp. jestli daný požadavek zajišťuje např. způsob implementace zamykání v dané databázi.
version bude v té transakci stále stejné. Ale pořád to neřeší problém, že je potřeba aktualizovaná data zamknout. V případě aktualizace jednoho nezávislého řádku tabulky se o ten zámek postará databáze (ale je to záležitost konkrétní implementace, repeatable read transakce nic takového nevyžaduje). Jenže pokud ten update bude záviset na dalších datech, databáze o tom nemusí vědět, nezamkne vše potřebné a stále může dojít k tomu nechtěnému přepisu dat. Repeatable read přitom situaci paradoxně zhoršuje, protože zvyšuje pravděpodobnost, že se bude pracovat se starými daty.
UPDATE t SET name = "Pepa", version=version+1 WHERE id = 8 AND version=1;Ale musíš si odchytit, zda se ten dotaz provedl či ne. Případně je možnost si na to napsat assertovací funkci. Něco jako:
UPDATE t SET name = "Pepa", version=assert_version(version, 1) WHERE id = 8;Ale to je fakt jen taková vychytávka, aby se ti jednotně vraceli výjimky.
Vidím jeden problém s verziovaním, ktoré tu navrhujú kolegovia. Keď druhý UPDATE neprebehne, tak čo potom spraví používateľ? Otvorí si aktuálny záznam a začne svoje zmeny písať znova? Čo keď robí zložitejšie zmeny a kým ich dokončí tak mu to zase niekto updatne? Alebo čo keď bol so zákazníkom na telefóne, zmeny mu zákazník diktoval a sám si ich nepamätá?Mrkni jak to dělá Wikipedia. Minimálně pro ilustraci.
Co databazi poslu, to tam mam. Co vic bych od ni chtel? Atomicitu zarucim na urovni DB pomoci transakce, ale bez atomicity na urovni aplikace je to k nicemu.
Staci treba hlidat zmenu (verzovanim) a v pripade zmeny upozornit uzivatele, pripadne radky v tabulce zamykat.
Ja treba pro realtimovost aplikace pouzivam zvlastni sitovy synchronizacni server, ktery ohlasuje klientum, jaka sdilena data si maji nacist, pripadne co maji udelat. Tim se tomuhle aktivne vyhnu, presto kontroluji verzi dat.
Tiskni
Sdílej: