Open source software pro úpravu digitálních fotografií LightZone (Wikipedie) byl vydán v nové verzi 5.0.0. LightZone je dnes k dispozici pod licencí BSD. Původně se jednalo o proprietární software vyvíjený společností Light Crafts. Ta v prosinci 2012 souhlasila s uvolněním zdrojových kódů jako open source [Wayback Machine].
Byla vydána verze 0.84 telnet a ssh klienta PuTTY (Wikipedie). Podrobnosti v přehledu nových vlastností a oprav chyb a Change Logu.
Microsoft představil Azure Linux 4.0 a Azure Container Linux. Na konferenci Open Source Summit North America 2026 organizované konsorciem Linux Foundation a sponzorované také Microsoftem. Azure Linux 4.0 vychází z Fedora Linuxu. Azure Container Linux je založen na projektu Flatcar. Azure Linux (GitHub, Wikipedie) byl původně znám jako CBL-Mariner.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Byla vydána verze 9.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Firefox 151 podporuje Web Serial API. Pro komunikaci s různými mikrokontroléry připojenými přes USB nebo sériové porty už není nutné spouštět Chrome nebo na Chromiu postavené webové prohlížeče.
Byla vydána nová stabilní verze 8.0 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 148. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Ve FreeBSD byla nalezena a opravena zranitelnost FatGid aneb CVE-2026-45250. Jedná se o lokální eskalaci práv. Neprivilegovaný uživatel se může stát rootem.
Společnost Flipper Devices oznámila Flipper One. Zcela nový Flipper postavený od nuly. Jedná se o open-source linuxovou platformu založenou na čipu Rockchip RK3576. Hledají se dobrovolníci pro pomoc s dokončením vývoje (ovladače, testování, tvorba modulů).
Vývojáři Wine oznámili vydání verze 2.0 knihovny vkd3d pro překlad volání Direct3D na Vulkan. Přehled novinek na GitLabu.
Proč by se ten kousek měl dát koupit v SK/CZ? Vždyť přece existuje například eBay a v rámci EU projde všechno bez cla. Z ostatních států v případě tohoto malého zboží v 99% případů rovněžtak. Neexistuje žádný důvod omezovat se na české nebo slovenské E-shopy, protože ve srovnání s eBay mají v mnoha ohledech extrémně malý sortiment.
Výše odkazovaná síťovka je zastaralý model, který umí jenom 802.11n a nic víc. Před párl lety by asi byla dobrá, ale dnes máme rok 2014.
Doporučoval bych použít notebookovou WiFi kartu, protože bývá mnohem víc variant na výběr. Tady je jednoduchá redukce mezi PCIe a mini-PCIe, která umožňuje použít notebookové karty v desktopu, včetně až čtyř antén. Samozřejmě taky existuje klasický tříanténový model.
WiFi karty s podporou 802.11ac, které budou v Linuxu fungovat out-of-the-box a které podporují dokonce i režim AP, jsou taky snadno dostupné, například Intel nebo Atheros. Ovšem pozor na zastaralé 802.11n modely přimíchané ve výsledcích vyhledávání. Má smysl vybírat pouze modely s podporou 802.11ac.
Atheros je k sehnání i ve 3x3 variantě, zatímco Intel mívá u nejnovějších modelů pouze 2x2 antény, nicméně kdybych si měl dnes vybírat WiFi chipset, po mnoha negativních zkušenostech s Atherosem, který má asi tak v každém druhém kernelu rozbitý AP režim v driveru (což způsobuje výpadky spojení) bych asi zvolil Intel. O Atherosu se povídají nesmyslné báje, jak „je prostě nejlepší“ nebo „začíná tam, kde ostatní končí“, ale není to pravda. Kernelové drivery pro chipsety Intel jsou mnohem spolehlivější. A celé je to nakonec o tom, který chipset bude spolehlivě fungovat, nikoliv o tom, který má o několik procent lepší citlivost či jiné parametry.
Tohle ^^^ ale platí pouze a výhradně pro AP režim. Jestliže by měl ten desktop fungovat jako klient, pak bych rozhodně dal přednost 3x3 Qualcommu/Atherosu před 2x2 Intelem, protože v režimu klienta většinou všechny drivery fungují bez problémů.
Tiskni
Sdílej: