Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Proč by se ten kousek měl dát koupit v SK/CZ? Vždyť přece existuje například eBay a v rámci EU projde všechno bez cla. Z ostatních států v případě tohoto malého zboží v 99% případů rovněžtak. Neexistuje žádný důvod omezovat se na české nebo slovenské E-shopy, protože ve srovnání s eBay mají v mnoha ohledech extrémně malý sortiment.
Výše odkazovaná síťovka je zastaralý model, který umí jenom 802.11n a nic víc. Před párl lety by asi byla dobrá, ale dnes máme rok 2014.
Doporučoval bych použít notebookovou WiFi kartu, protože bývá mnohem víc variant na výběr. Tady je jednoduchá redukce mezi PCIe a mini-PCIe, která umožňuje použít notebookové karty v desktopu, včetně až čtyř antén. Samozřejmě taky existuje klasický tříanténový model.
WiFi karty s podporou 802.11ac, které budou v Linuxu fungovat out-of-the-box a které podporují dokonce i režim AP, jsou taky snadno dostupné, například Intel nebo Atheros. Ovšem pozor na zastaralé 802.11n modely přimíchané ve výsledcích vyhledávání. Má smysl vybírat pouze modely s podporou 802.11ac.
Atheros je k sehnání i ve 3x3 variantě, zatímco Intel mívá u nejnovějších modelů pouze 2x2 antény, nicméně kdybych si měl dnes vybírat WiFi chipset, po mnoha negativních zkušenostech s Atherosem, který má asi tak v každém druhém kernelu rozbitý AP režim v driveru (což způsobuje výpadky spojení) bych asi zvolil Intel. O Atherosu se povídají nesmyslné báje, jak „je prostě nejlepší“ nebo „začíná tam, kde ostatní končí“, ale není to pravda. Kernelové drivery pro chipsety Intel jsou mnohem spolehlivější. A celé je to nakonec o tom, který chipset bude spolehlivě fungovat, nikoliv o tom, který má o několik procent lepší citlivost či jiné parametry.
Tohle ^^^ ale platí pouze a výhradně pro AP režim. Jestliže by měl ten desktop fungovat jako klient, pak bych rozhodně dal přednost 3x3 Qualcommu/Atherosu před 2x2 Intelem, protože v režimu klienta většinou všechny drivery fungují bez problémů.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz