V Lucemburku byly oznámeny výsledky posledního kola výzev na evropské továrny pro umělou inteligenci neboli AI Factories. Mezi úspěšné žadatele patří i Česká republika, potažmo konsorcium šesti partnerů vedené VŠB – Technickou univerzitou Ostrava. V rámci Czech AI Factory (CZAI), jak se česká AI továrna jmenuje, bude pořízen velmi výkonný superpočítač pro AI výpočty a vznikne balíček služeb poskytovaný odborníky konsorcia. Obojí bude sloužit malým a středním podnikům, průmyslu i institucím veřejného a výzkumného sektoru.
Byla vydána (𝕏) zářijová aktualizace aneb nová verze 1.105 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.105 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Google postupně zpřístupňuje českým uživatelům Režim AI (AI Mode), tj. nový režim vyhledávání založený na umělé inteligenci. Režim AI nabízí pokročilé uvažování, multimodalitu a možnost prozkoumat jakékoliv téma do hloubky pomocí dodatečných dotazů a užitečných odkazů na weby.
Řešení dotazu:
Trochu drazsi, ale spolehlive reseni: http://www.papouch.com/cz/shop/product/gnome232-prevodnik-ethernet-rs232/Chápu správně, že je to 4x dražší než plnohodnotný počítač (RPi) a 8x dražší než router s openwrt?
Ano přesně tak Je to pro lidi, kteří chtějí hotovou krabičku, nula práce s páječkou a nula skládání OS do té "převodníkové" krabičky. Věřím tomu, že takové OpenWRT na RB411 s nějakou odpovídající utilitou by účel taky splnilo.
Papouch je ještě docela levný. Tuším Advantech ADAM-4571L je nepatrně levnější. Další možné modely: Advantech EKI-1521, Lantronix UDS1100 (to to letí, pamatuju UDS10 a UDS100), Westermo EDW-100.
Převodníky od různých výrobců se liší způsobem konfigurace.
Advantech má snad i webové rozhraní, ale primárním způsobem konfigurace je "nativní" utilita pro Windows, napsaná v .NET (vyžaduje .NET runtime). Advantech pokud vím v režimu "transparent TCP" neumí RFC-2217 telnet options = převodník nakonfigurujete out of band a dál už nemůžete cvičit se signály, měnit baud rate apod. Jenom RX/TX = přenášíte data. (Nutno podotknout, že Advantech má hodně dobré drivery virtuálního sériáku pro Windows, které tohle všechno umí proprietárním protokolem.)
Westermo se konfiguruje přes web a nouzově terminálem přes sériák, umí RFC-2217. Konfigurace jednoduchá. Tahle krabička stojí skoro třikrát tolik co Papouch nebo základní ADAM - výrobce ji prezentuje jako "průmyslové" zařízení, například má dobrou galvanickou izolaci.
Netuším co všechno v dnešní době umí Lantronix, ale asi všecko možné. Historicky se Lantronix konfiguroval přes telnet (v prvním kroku se statickým ARP záznamem) ale to už je taky možná minulost. Jak teď koukám na ten jejich web, oni se asi hodně rozjeli směrem k různým "embedded" destičkám a modulům.
V Linuxu normální člověk prostě otevře TCP socket a jede - ale pokud by se vyskytla hotová aplikace (binár) která očekává COM port, dá se to zařídit i "přes koleno" skrz PTY device. Umí to tuším socat a remserial.
Na Wikipedii je pěkný přehledový záznam. Na konci je seznam open-source, freeware a jiných projektů k tématu - chybí mi tam snad jenom tradiční sredird.
na monitoring raku pouzivamA jak ti plavou
Tiskni
Sdílej: