Apple představil čipy M6 a M5 Ultra, Mac mini s M6 nebo M5 Pro a Mac Studio s M5 Max nebo M5 Ultra. Fedora Asahi Remix zatím podporuje jenom M1 a M2.
Firefox 157 přinese zapnutou podporu rastrového grafického formátu JPEG XL. Založena je na v Rustu napsané implementaci jxl-rs používané i v Chrome a Chromiu.
Vanilla OS 3 „Reunion“ byl vydán. Tato na Debianu „Sid“ založená desktopová distribuce s transakčními aktualizacemi „neměnného“ základního systému (ABRoot) nově podporuje architekturu arm64 (vedle x86-64), podporuje reprodukovatelné sestavení většiny balíčků a vylepšuje systémové nástroje. Vlastní meta-správce balíčků APX nyní používá Distrobox v2 a je dostupný i pro jiné distribuce.
Řemínky pro Apple Watch, bezdrátová sluchátka nebo nabíjecí adaptéry. Takovou nabídku našli v uplynulých dnech příslušníci Celního úřadu v Liberci při kontrole kamenného obchodu na Náchodsku. Celkem zde zadrželi 3 035 kusů zboží podezřelého z porušování práv duševního vlastnictví. Pokud by se jednalo o originální výrobky, jejich hodnota by podle odhadu přesáhla 10,8 milionu korun.
Byla vydána verze 31.1 textového editoru GNU Emacs. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Webový prohlížeč Waterfox (Wikipedie), fork Firefoxu, byl vydán ve verzi 6.7.0. Postaven je na jádru Gecko ESR 153.
Multiplatformní open source voxelový herní engine Luanti byl vydán ve verzi 5.17.0. Podrobný přehled novinek v changelogu. Přidána byla základní podpora gamepadů. Opraveno bylo několik zranitelností. Původně se jedná o Minecraftem inspirovaný Minetest v říjnu loňského roku přejmenovaný na Luanti.
Americká technologická společnost Apple loni v Irsku na daních zaplatila 17 miliard dolarů (zhruba 350 miliard Kč). To představovalo 40 procent celkové částky, kterou firma odvedla na dani z příjmů po celém světě. Vyplývá to z účetních výkazů podniku. Platbu výrazně zvýšilo rozhodnutí Soudního dvora EU z roku 2024, podle něhož měl Apple doplatit Irsku na daních 13 miliard eur (313 miliard Kč).
CrossPoint Reader je open-source alternativní firmware pro menší, levné čtečky, vybavené cca čtyřpalcovým e-ink displejem. Zahrnuje aplikaci pro čtení e-knih a webový server pro konfiguraci a přenos souborů po síti. Verze 1.0 byla vydána v únoru 2026. Recenze současné verze 1.5 vyšla na Linux Weekly News.
Byla vydána verze 1.98.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Řešení dotazu:
).
Trochu drazsi, ale spolehlive reseni: http://www.papouch.com/cz/shop/product/gnome232-prevodnik-ethernet-rs232/Chápu správně, že je to 4x dražší než plnohodnotný počítač (RPi) a 8x dražší než router s openwrt?
Ano přesně tak
Je to pro lidi, kteří chtějí hotovou krabičku, nula práce s páječkou a nula skládání OS do té "převodníkové" krabičky. Věřím tomu, že takové OpenWRT na RB411 s nějakou odpovídající utilitou by účel taky splnilo.
Papouch je ještě docela levný. Tuším Advantech ADAM-4571L je nepatrně levnější. Další možné modely: Advantech EKI-1521, Lantronix UDS1100 (to to letí, pamatuju UDS10 a UDS100), Westermo EDW-100.
Převodníky od různých výrobců se liší způsobem konfigurace.
Advantech má snad i webové rozhraní, ale primárním způsobem konfigurace je "nativní" utilita pro Windows, napsaná v .NET (vyžaduje .NET runtime). Advantech pokud vím v režimu "transparent TCP" neumí RFC-2217 telnet options = převodník nakonfigurujete out of band a dál už nemůžete cvičit se signály, měnit baud rate apod. Jenom RX/TX = přenášíte data. (Nutno podotknout, že Advantech má hodně dobré drivery virtuálního sériáku pro Windows, které tohle všechno umí proprietárním protokolem.)
Westermo se konfiguruje přes web a nouzově terminálem přes sériák, umí RFC-2217. Konfigurace jednoduchá. Tahle krabička stojí skoro třikrát tolik co Papouch nebo základní ADAM - výrobce ji prezentuje jako "průmyslové" zařízení, například má dobrou galvanickou izolaci.
Netuším co všechno v dnešní době umí Lantronix, ale asi všecko možné. Historicky se Lantronix konfiguroval přes telnet (v prvním kroku se statickým ARP záznamem) ale to už je taky možná minulost. Jak teď koukám na ten jejich web, oni se asi hodně rozjeli směrem k různým "embedded" destičkám a modulům.
V Linuxu normální člověk prostě otevře TCP socket a jede - ale pokud by se vyskytla hotová aplikace (binár) která očekává COM port, dá se to zařídit i "přes koleno" skrz PTY device. Umí to tuším socat a remserial.
Na Wikipedii je pěkný přehledový záznam. Na konci je seznam open-source, freeware a jiných projektů k tématu - chybí mi tam snad jenom tradiční sredird.
na monitoring raku pouzivamA jak ti plavou
? Pozpátku, pozpátku?
Tiskni
Sdílej: