FEL ČVUT vyvinula robotickou stavebnici pro mladé programátory. Stavebnice Brian byla navržená speciálně pro potřeby populární Robosoutěže. Jde ale také o samostatný produkt, který si může koupit každý fanoušek robotiky a programování od 10 let, ideální je i pro střední školy jako výuková pomůcka. Jádro stavebnice tvoří programovatelná řídicí jednotka, kterou vyvinul tým z FEL ČVUT ve spolupráci s průmyslovými partnery. Stavebnici
… více »Ubuntu bude pro testování nových verzí vydávat měsíční snapshoty. Dnes vyšel 1. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Společnost Netgate oznámila vydání nové verze 2.8.0 open source firewallové, routovací a VPN platformy pfSense (Wikipedie) postavené na FreeBSD. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 6.16 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Tor Browser byl povýšen na verzi 14.5.3. Linux na verzi 6.1.140. Další změny v příslušném seznamu.
Člověk odsouzený za obchod s drogami daroval letos ministerstvu spravedlnosti 468 kusů kryptoměny bitcoin, které pak resort v aukcích prodal za skoro miliardu korun. Darováním se zabývá policejní Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ). Deníku N to potvrdil přímo ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Podle resortu bylo nicméně vše v souladu s právem.
Svobodný a otevřený multiplatformní editor EPUB souborů Sigil (Wikipedie, GitHub) byl vydán ve verzi 2.5.0. Stejně tak doprovodný vizuální EPUB XHTML editor PageEdit (GitHub).
Na základě národního atribučního procesu vláda České republiky označila Čínskou lidovou republiku za zodpovědnou za škodlivou kybernetickou kampaň proti jedné z neutajovaných komunikačních sítí Ministerstva zahraničních věcí ČR. Tato škodlivá aktivita, která trvala od roku 2022 a zasáhla instituci zařazenou na seznam české kritické infrastruktury, byla provedena kyberšpionážní skupinou APT31, veřejně spojovanou se zpravodajskou službou Ministerstvo státní bezpečnosti (MSS).
Google Chrome 137 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 137.0.7151.55 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 11 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Byl vydán AlmaLinux OS 10 s kódovým názvem Purple Lion. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Na rozdíl od Red Hat Enterprise Linuxu 10 nadále podporuje x86-64-v2.
Byl vydán Mozilla Firefox 139.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 139 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Tak jsem opět tu s dalším dotazem,
V rámci uvažovaného přechodu na btrfs bych se rád zeptal na zkušenosti/současnou situaci v provozování virt.serverů a databází na btrfs.
Z různých článků a diskusí, ostatně i z oficiálních stránek btrfs se pro tyto účely nedoporučuje využívat COW a tuto nad těmito věcmi vypnout - at už volbou při montování či přidání attributu na soubor/adresář. Tím samozřejmě ale přicházím i o některé výhody btrfs.
Na systému by běžely virutály - qemu-kvm (libvirt ...) a databáze MySQL a Pervasive PSQL. Prozatím sem vidě porovnání btrfs a Postgresql , které vyznělo příznivě.
Jaká je tedy současná situace? Je nějaká změna a hodí se tedy btrfs na server, kde většinou poběží virtuály?
Díky za postřehy a zkušenosti
a přihodil bych další dotaz, který určitě vyvolá vášnivé diskuse
- vyplatí se přechod na btrfs z ext4? co mi to přinese (pominu-li snapshoty)
To, že práce s btrfs je trochu odlišná od dosavadního ext4 je jasné (už jen zjištění volného místa...)
takž krom snapshotu, RAID pole co více mi to přinese? (čistě mechanické HDD, žádné SSD - raději předem doplním). (pocítím rychlost zpracovávaných operací? lepší režii? menší vytížení CPU oproti stejné práci nad ext4....)
Asi hříšný dotaz, ale risknu to.
To porovnání výkonu postgresu na btrfs a ext4 se mi zdá příliš optimistické. Co jsem testoval (pravda, je tomu už déle než rok), tak tps bylo na btrfs poloviční (což celkem odpovídá tomu, co ten fs musí dělat navíc). A také to celkem odpovídá pomalosti btrfs při fsync (což db dělá na konci každé transakce). V každém případě je asi čas na nový test na aktuálním jádru a na pg 9.4. .
jak jsem psal, nemám s tímto zkušenosti a jen čerpám znalosti - a porovnání z roku 2014, jak je v článku, mi přijde celkem aktuální, ani bych ho jinak neuváděl :)
jinak jak jsem psal už jinde - reakce - taktéž považuji za nerozumné dělat btrfs snapshot virtuálu, když si to můžu udělat ve virtuálu :D, žádný přínos v tom nevidím.
Jak jsem psal, jde mi spíš o to, jestli při přechodu na btrfs nedojde ke zhoršení práce ve virtuálu at už z jakýchkoliv důvodů - jsou uvedeny v odkazu na mou reakci výše (viz odkaz)
Databáze COW nepotřebují, protože se umí obnovit samy (mají vlastní žurnál).
Tak on COW není jen pro obnovení po pádu. Já mám v todo listu (viz tento článek) vyzkoušet běh PG na BTRFS a jednak otestovat rychlost (po letech), ale hlavně otestovat snapshoty subvolume s DB s tím, že by se potom ta db spustila nad daným snapshotem. Pro velmi rychlé obnovení po nějaké hodně škaredé operaci (někdo omylem udělá DROP DATABASE nad nějakou 500GB databází, která by se obnovovala půl dne). Pokud by to šlo bez poškození dat (což by bez problémů jít mělo) spustit nad snapshotem, tak by to bylo v rámci sekund (v podstatě by stačilo spustit jen pg_ctl -D snapXY).
Na jednom disku zapisuje Btrfs v implicitní konfiguraci dvě repliky všech metadat (RAID režim zvaný DUP) a navíc dělá checksumy dat i metadat. (Na diskových polích RAID 0 a 1 zapisuje vždy jednu repliku metadat na každý disk, tj. metadata jsou implicitně v režimu RAID 1, i když jsou data v režimu RAID 0, dokud to uživatel nenastaví jinak. Checksumy se samozřejmě počítají rovněžtak.) Na tohle všechno je třeba pamatovat jak při porovnávání výkonnosti vzhledem k filesystémům bez redundance a bez checksumů (Ext4), tak i při konfiguraci Btrfs. (Například na některých logovacích filesystémech jsem měl nejen data, ale i metadata v režimu RAID 0, protože z jejich případné ztráty bych se příliš neposral.)
Pokud jde o virtualizaci, zásadní výhodou je klonování disků virtuálních strojů v téměř konstantním čase. Pokud ovšem není třeba klonovat disky nebo jinak využívat CoW, výhody Btrfs na serveru se úplně vytrácejí. Například pokud uvnitř VM běží taktéž Btrfs, je možná škoda dělat checksumy na dvou úrovních zároveň a mohlo by být lepší mít na serveru prostě LVM oddíl a vše ostatní už nechat na virtuálním stroji a na jeho interním Btrfs/ZFS/něčem podobném.
Pokud jde o klasické úvahy o virtuálních discích v souborech na Btrfs a případné fragmentaci způsobené CoW, na SSD takový problém v podstatě neexistuje a na klasických discích mám tu zkušenost, že buď autodefrag
zvládl svou práci dobře, nebo se díky zápisům dlouhých a nepřerušených sekvencí bloků ze strany virtuálního stroje celková fragmentace souboru s virtuálním diskem udržela v nějakých rozumných mezích. Zkrátka a dobře, navenek se to projevovalo tak, že virtuální stroj prostě rozumně fungoval i po mnoha aktualizacích systému a databázových experimentech všeho druhu a že se nedostavil žádný patologický stav, při kterém by ten klient bootoval déle než deset sekund nebo něco takového. To ale neznamená, že se to na jiné konfiguraci s jinými workloady nemůže úplně rozsypat. Třeba může, co já vím.
Tiskni
Sdílej: