Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za březen (YouTube).
ESP-IDF (Espressif IoT Development Framework), tj. oficiální vývojový framework pro vývoj aplikací na mikrokontrolérech řady ESP32, byl vydán v nové verzi 6.0. Detaily na portálu pro vývojáře.
DeepMind (Alphabet) představila novou verzi svého multimodálního modelu, Gemma 4. Modely jsou volně k dispozici (Ollama, Hugging Face a další) ve velikostech 5-31 miliard parametrů, s kontextovým oknem 128k až 256k a v dense i MoE variantách. Modely zvládají text, obrázky a u menších verzí i audio. Modely jsou optimalizované pro běh na desktopových GPU i mobilních zařízeních, váhy všech těchto modelů jsou uvolněny pod licencí Apache 2.0. Návod na spuštění je už i na Unsloth.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 3. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Průkopnická firma FingerWorks kolem roku 2000 vyvinula vícedotykové trackpady s gesty a klávesnice jako TouchStream LP. V roce 2005 ji koupil Apple, výrobu těchto produktů ukončil a dotykové technologie využil při vývoji iPhone. Multiplatformní projekt Apple Magic TouchstreamLP nyní implementuje funkcionalitu TouchStream LP na současném Apple Magic Trackpad, resp. jejich dvojici. Diskuze k vydání probíhá na Redditu.
Byla vydána nová verze 10.3 sady aplikací pro SSH komunikaci OpenSSH. Přináší řadu bezpečnostních oprav, vylepšení funkcí a oprav chyb.
Cloudflare představil open source redakční systém EmDash. Jedná se o moderní náhradu WordPressu, která řeší bezpečnost pluginů. Administrátorské rozhraní lze vyzkoušet na EmDash Playground.
Bratislava OpenCamp 2026 zverejnil program a spustil registráciu. Štvrtý ročník komunitnej konferencie o otvorených technológiách prinesie 19 prednášok na rôzne technologické témy. Konferencia sa uskutoční v sobotu 25. apríla 2026 v priestoroch FIIT STU v Bratislave.
Na iVysílání lze zhlédnout všechny díly kultovního sci-fi seriálu Červený trpaslík.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu dosáhl v březnu 5,33 % (Windows -4,28 %, OSX +1,19 %, Linux +3,10 %). Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 24,48 %. Procesor AMD používá 67,48 % hráčů na Linuxu.
1) ma VPN nejakou vlastni rezii, proto prenos probiha pomaleji, protoze se prenasena data "nafukuji"Je delší latence, protože se jde neoptimální cestou. Také může být problém když máš TCP přes TCP VPN a dochází ke ztraceným paketům. Ale samotné šifrování overhead (skoro) nemá, na začátku se dohodne symetrický klíč a šifruje se jím.
2) mam slaby procesor na routeru a ten tak nezvlada sifrovatTo je možné. Není nic jednoduššího než spustit htop a podívat se tam.
Obecnou nectností VPN je to, že při tunelování = balení "IP paketů do IP paketů" (plus hlavičky TCP nebo UDP) dochází k tomu, že se buď natáhne vnější velikost zabaleného paketu (je potřeba větší MTU od vrstev vespod) nebo se omezí maximální velikost transportovatelných paketů (omezí se MTU pro čistý payload). Pokud posíláte příliš velké pakety payloadu, budou se fragmentovat popř. zahazovat buď před zabalením nebo po zabalení, podle konfigurace VPN softwaru/firmwaru na routerech a ostatně i na routerech po cestě pod VPNkou. Dá se nastavit menší MTU na tunelech, nebo ručně zkrátit TCP MSS v nastavení TCP/IP stacku na "payloadovém" klientu a serveru (zamezíte fragmentaci, ale zhoršíte efektivitu TCP). Dále do toho vstupuje konfigurace fitrů různě po cestě - např. jestli se zpátky ke klientovi propouští "ICMP couldn't fragment" apod. V případě TCP umí slušné TCP/IP stacky (na koncích payloadové relace) "path MTU discovery" a "path MTU blackhole detection" - což se zřejmě týká jenom TCP, nikoli např. UDP, navíc i tomu TCP to chvíli trvá, než černou díru odhalí. Nějaký problém z tohoto soudku by měl být vidět ve wiresharku i na koncovém stroji jako TCP retransmissions (wireshark je tuším automaticky obarví na červeno) - zejm. pokud máte podezřele pomalý upload.
Poměrně podrobný výklad má na webu Cisco.
Nebudu se dnes pouštět do žabomyší debaty jestli IPSec nebo OpenVPN - mj. protože soudím, že tato volba nebyla Vaše
a taky proto, že Vám IPSec zřejmě v zásadě funguje.
Bohužel v Linuxu se mi tuhle volbu nepodařilo nikdy najít. V nastavení Network manageru je něco jako "Použít toto připojení jen pro prostředky ve vlastní síti" což by asi mělo být to samé jako ve win, ale poukud se to zaškrtne, tak VPN nejede. Léta s tím bojuju a marně... :)
Tiskni
Sdílej: