Kancelářský balík LibreOffice byl vydán ve verzi 26.8. Mimo jiné vylepšuje typografii a kompatibilitu s formáty MS Office, více v poznámkách k vydání.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.8. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 23.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 23.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools, Libc++, Polly a Flang.
Google Chrome 152 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 152.0.7977.64 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 327 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Před 35 lety, 25. srpna 1991, oznámil Linus Benedict Torvalds v diskusní skupině comp.os.minix, že vyvíjí (svobodný) operační systém (jako koníček, nebude tak velký a profesionální jako GNU) pro klony 386 (486), že začal v dubnu a během několika měsíců by mohl mít něco použitelného.
Apple představil čipy M6 a M5 Ultra, Mac mini s M6 nebo M5 Pro a Mac Studio s M5 Max nebo M5 Ultra. Fedora Asahi Remix zatím podporuje jenom M1 a M2.
Firefox 157 přinese zapnutou podporu rastrového grafického formátu JPEG XL. Založena je na v Rustu napsané implementaci jxl-rs používané i v Chrome a Chromiu.
Vanilla OS 3 „Reunion“ byl vydán. Tato na Debianu „Sid“ založená desktopová distribuce s transakčními aktualizacemi „neměnného“ základního systému (ABRoot) nově podporuje architekturu arm64 (vedle x86-64), podporuje reprodukovatelné sestavení většiny balíčků a vylepšuje systémové nástroje. Vlastní meta-správce balíčků APX nyní používá Distrobox v2 a je dostupný i pro jiné distribuce.
Řemínky pro Apple Watch, bezdrátová sluchátka nebo nabíjecí adaptéry. Takovou nabídku našli v uplynulých dnech příslušníci Celního úřadu v Liberci při kontrole kamenného obchodu na Náchodsku. Celkem zde zadrželi 3 035 kusů zboží podezřelého z porušování práv duševního vlastnictví. Pokud by se jednalo o originální výrobky, jejich hodnota by podle odhadu přesáhla 10,8 milionu korun.
Byla vydána verze 31.1 textového editoru GNU Emacs. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
1) ma VPN nejakou vlastni rezii, proto prenos probiha pomaleji, protoze se prenasena data "nafukuji"Je delší latence, protože se jde neoptimální cestou. Také může být problém když máš TCP přes TCP VPN a dochází ke ztraceným paketům. Ale samotné šifrování overhead (skoro) nemá, na začátku se dohodne symetrický klíč a šifruje se jím.
2) mam slaby procesor na routeru a ten tak nezvlada sifrovatTo je možné. Není nic jednoduššího než spustit htop a podívat se tam.
Obecnou nectností VPN je to, že při tunelování = balení "IP paketů do IP paketů" (plus hlavičky TCP nebo UDP) dochází k tomu, že se buď natáhne vnější velikost zabaleného paketu (je potřeba větší MTU od vrstev vespod) nebo se omezí maximální velikost transportovatelných paketů (omezí se MTU pro čistý payload). Pokud posíláte příliš velké pakety payloadu, budou se fragmentovat popř. zahazovat buď před zabalením nebo po zabalení, podle konfigurace VPN softwaru/firmwaru na routerech a ostatně i na routerech po cestě pod VPNkou. Dá se nastavit menší MTU na tunelech, nebo ručně zkrátit TCP MSS v nastavení TCP/IP stacku na "payloadovém" klientu a serveru (zamezíte fragmentaci, ale zhoršíte efektivitu TCP). Dále do toho vstupuje konfigurace fitrů různě po cestě - např. jestli se zpátky ke klientovi propouští "ICMP couldn't fragment" apod. V případě TCP umí slušné TCP/IP stacky (na koncích payloadové relace) "path MTU discovery" a "path MTU blackhole detection" - což se zřejmě týká jenom TCP, nikoli např. UDP, navíc i tomu TCP to chvíli trvá, než černou díru odhalí. Nějaký problém z tohoto soudku by měl být vidět ve wiresharku i na koncovém stroji jako TCP retransmissions (wireshark je tuším automaticky obarví na červeno) - zejm. pokud máte podezřele pomalý upload.
Poměrně podrobný výklad má na webu Cisco.
Nebudu se dnes pouštět do žabomyší debaty jestli IPSec nebo OpenVPN - mj. protože soudím, že tato volba nebyla Vaše
a taky proto, že Vám IPSec zřejmě v zásadě funguje.
Bohužel v Linuxu se mi tuhle volbu nepodařilo nikdy najít. V nastavení Network manageru je něco jako "Použít toto připojení jen pro prostředky ve vlastní síti" což by asi mělo být to samé jako ve win, ale poukud se to zaškrtne, tak VPN nejede. Léta s tím bojuju a marně... :)
Tiskni
Sdílej: