Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
Chcel by som sa tunajšej komunity opýtať na jednu vec súvisiacu s licencovaním SW.
Pracujem na štátnej univerzite. Pri mojej práci mi celkom pomáha komerčné live distro Parted Magic - používam staršiu verziu z čias, keď bolo ešte zadarmo. Chcem novšiu verziu, ktorú by univerzita samozrejme kúpila. Podľa oficiálnej stránky distribúcie je možné kúpiť jednorazovo verziu za 9 dolárov. Myslíte si, že by bolo možné keby túto jednu verziu (jedenkrát zaplatenú) mohlo používať viacero správcov (naraz)? Túto otázku som samozrejme najprv mailom zaslal na kontakt uvedený na oficiálnej stránke, ale zatiaľ bez odpovede.
Ja si myslím, že by to nemal byť problém. Verzia, ktorú mám (z roku 2013) je licencovaná pod GPLv2. Aj keď to bude používať viacero ľudí, stále je to v podstate jeden vlastník a jeden používateľ (jedna právnická osoba - univerzita). Šíriť mimo univerzity to nebudeme - len sa to zavesí na lokálny server, kde majú prístup iba správcovia na univerzite. Pozerám sa na situáciu zle?
Pravdu povediac - nie som zvyknutý nakupovať SW - doma som rozdal nejaké bubáky ako dobrovoľné príspevky na rôzne SW projekty a v práci má byrokraciu na starosti niekto iný. Rozmýšľal som aj nad alternatívou, ale PM je skvelý v tom, že na spústu vecí sú v ňom klikátka a podľa mňa je celkom vhodný aj pre adminov neznalých Linuxu. Windowsáci na takéto veci majú jednu jedinú vecičku (aspoň čo viem) - Hiren's BootCD, ktorá sa ale pohybuje dosť na hrane zákona (čo si oni zvyknú obhajovať kravinou, že sa to predsa neinštaluje.
Řešení dotazu:
Ano - presne na toto som myslel. Lenze ja si myslim, ze vlastnik a pouzivatel je stale iba jeden - univerzita, ktora pred zakonom vystupuje ako jedna jedina pravnicka osoba. Ja ani nikto zo spravcov si ten SW nekupi - kupi ho a pouzivat ho bude univerzita, prostrednictvo poverenych fyzickych osob.
No a co GPL? Neuvadza, ze je mozne pouzivat a kopirovat SW bez obmedzeni?
No a co GPL? Neuvadza, ze je mozne pouzivat a kopirovat SW bez obmedzeni?Definici co je a co už není odvozené dílo vnímám jako zoufale nejasnou, ale konsenzus je, že GNU/Linux s uzavřenými binárkami je v pořádku (a licenci binárek si můžeš zvolit).
Tam tiež nezáleží na tom, kto daný notebook používa.Nám třeba ve škole Microsoft říká, že k notebooku se softwarem na školní licenci nesmíme pustit nestudenta té školy. Ze screenshotů na té stránce jsem nenabyl pocit, že by to byl nějaký magic, za který by stálo platit. Osobně jsem si vždycky naprosto vystačil s cfdiskem, fdiskem, gparted, dd, rsync a ntfsclone.
Osobně jsem si vždycky naprosto vystačil s cfdiskem, fdiskem, gparted, dd, rsync a ntfsclone.
Jasne, ja osobne si tiez s tym vystacim. Ale tu sa nejdena iba o mna - su ludia, co si s tym nevystacia.
Pracujem na štátnej univerzite.Je to k placi.
nebo jinak tu podporu kupuješ na konkrétní stroj.
Přesně tak. Kupuješ podporu. Ne licenci na software. Nainstalovat si to můžeš kolikrát chceš. Ale za předplatné na jeden stroj dostaneš podporu odpovídající jednomu stroji. Součástí podpory je i přístup k repozitářům s binárními balíky.
su ludia, co si s tym nevystaciaTak to by mě zajímalo, co dělají.
vsak si staci predstavit ako mountujem media a spustam Xka v SRCD a ako v PMTak Xka se spouští pomocí startx a dokonce se tam dá nastavit commandline parametr, že se spustí samy (což nedělám, protože mi přijde nesmysl spouštět na serveru Xka). Mountování… no nevím, co může být jednoduššího, než
mount /dev/disk /mnt/target
. Stejně je předtím potřeba inicializovat RAID, LVM a/nebo cryptsetup a potom je potřeba ještě namountovat /proc, /dev a /sys, takže to samotné mountování je spíš detail. A na tyhle věci jsem si udělal párřádkový skript, protože mě štvalo to furt vypisovat.
Navyse, PM ma v sebe obsiahnutu Clonezillu, co je jeden z klucovych nastrojov. Viem - aj ta sa da zohnat zadarmo.Clonezillu jsem nikdy nepochopil, ale jaký je přesně problém nainstalovat ji do libovolného jiného livecd?
Tak Xka se spouští pomocí startx a dokonce se tam dá nastavit commandline parametr
No to je problem pre kolegov, ktory o Linuxe nikdy nepoculy.
no nevím, co může být jednoduššího, než mount /dev/disk /mnt/target
Pre klegov Windowsakov je jednoduchsie to naklikat.
ale jaký je přesně problém nainstalovat ji do libovolného jiného livecd?
No myslim, ze je jednoduchsie kupit to za par eur a mat to hotove.
Poprosim, netreba hodnotit preco to chcem a ake to ma pre mna vyhody oproti alternativam. Upozornujem, ze SRCD sam doma pouzivam a som spokojnejsi ako s PM, ale realita je taka, ze u nas v praci sa skratka viac hodi PM a kedze je aj celkom lacny, nevidim dovod trapis sa s alternativou.
Tiskni Sdílej: