Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Řešení dotazu:
DebServer:~# echo "message to send" | sendxmpp -e -u odkud -o 192.168.1.254 kam perl: warning: Setting locale failed. perl: warning: Please check that your locale settings: LANGUAGE = (unset), LC_ALL = (unset), LANG = "cs_CZ.UTF-8" are supported and installed on your system. perl: warning: Falling back to the standard locale ("C"). Invalid or unreadable path specified for ssl_ca_path. at /usr/share/perl5/XML/Stream.pm line 641.
Že to Jabber nemá od začátku je způsobeno zabedněností autorů, kteří nechápali, jak to s tou spolehlivostí TCP spojení je.To je pravda, ale bylo to trochu složitější. A nebylo to jen věcí původních autorů, ale dost dlouho se to táhlo jako známý problém. Ono totiž TCP technicky vzato nabízí dostatečné prostředky pro ohlídání, zda zpráva odešla nebo ne. Jenom nejsou ve všech systémech ty prostředky rozumně dostupné a ty knihovny na XML streamy je nevyužívají. Taky někteří (nebudu jmenovat) dlouho tvrdili, že je nesmysl řešit spolehlivost na úrovni spojení a že ji bude potřeba řešit na úrovni end-to-end, což je pitomost, protože to jednak má důsledky na soukromí (pokud ackuješ e2e, nemůžeš se schovávat) a jednak to nefunguje na offline zprávy. Možná to bylo i tím, že snad nikdo nevyvíjel jak klienta, tak server a vývojáři serverů měli pocit, že mají všecko pořešené a funguje to skvěle. To ostatně platí i dneska u fundamentálnějších technologii jako IPv6 nebo DNSSEC, tam taky většina serverařů absolutně nechápe klientské problémy a mají pocit, že je všecko skvělé a sluníčkové. Tehdy to prostě chtělo mít v XSF dostatečně silnou osobnost, která prosadí rozumný přístup jako do standardů, tak do implementací, aby se na to nečekalo roky. Většina jenom řešila kraviny jako pubsub a na nápravu základních IM vlastností a takových věcí nikdo nebyl. Jenže lidi, co by to uměli, zase nesnášeli XML (a zvlášť XML streaming a příslušné knihovny).
dnes už je pozdě, dnes už máme telegram
Viz https://telegram.org/faq:
Q: Can I run Telegram using my own server?
Our architecture does not support federation yet. Telegram is a unified cloud service, so creating forks where two users might end up on two different Telegram clouds is unacceptable. To enable you to run your own Telegram server while retaining both speed and security is a task in itself. At the moment, we are undecided on whether or not Telegram should go in this direction.
Takže nemáme.
Jinak na sdílení obrázků máme XEP-0363: HTTP File Upload, což je asi první bezproblémový nástroj na sdílení souborů a funguje i napříč transporty (adresátovi přijde prostý odkaz), takže jde posílat fotky z Jabberu na ICQ nebo Facebook Chat.
Protože zajisté neumí odesílat audio zprávy z android aplikace. Takže musím nejdříve nahrát přes nějaký záznamník a pak nasdílet. Zase jsme 5 let vzadu.Conversations to umí už dlouho.
Tiskni
Sdílej: