Kancelářský balík LibreOffice byl vydán ve verzi 26.8. Mimo jiné vylepšuje typografii a kompatibilitu s formáty MS Office, více v poznámkách k vydání.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.8. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 23.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 23.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools, Libc++, Polly a Flang.
Google Chrome 152 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 152.0.7977.64 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 327 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Před 35 lety, 25. srpna 1991, oznámil Linus Benedict Torvalds v diskusní skupině comp.os.minix, že vyvíjí (svobodný) operační systém (jako koníček, nebude tak velký a profesionální jako GNU) pro klony 386 (486), že začal v dubnu a během několika měsíců by mohl mít něco použitelného.
Apple představil čipy M6 a M5 Ultra, Mac mini s M6 nebo M5 Pro a Mac Studio s M5 Max nebo M5 Ultra. Fedora Asahi Remix zatím podporuje jenom M1 a M2.
Firefox 157 přinese zapnutou podporu rastrového grafického formátu JPEG XL. Založena je na v Rustu napsané implementaci jxl-rs používané i v Chrome a Chromiu.
Vanilla OS 3 „Reunion“ byl vydán. Tato na Debianu „Sid“ založená desktopová distribuce s transakčními aktualizacemi „neměnného“ základního systému (ABRoot) nově podporuje architekturu arm64 (vedle x86-64), podporuje reprodukovatelné sestavení většiny balíčků a vylepšuje systémové nástroje. Vlastní meta-správce balíčků APX nyní používá Distrobox v2 a je dostupný i pro jiné distribuce.
Řemínky pro Apple Watch, bezdrátová sluchátka nebo nabíjecí adaptéry. Takovou nabídku našli v uplynulých dnech příslušníci Celního úřadu v Liberci při kontrole kamenného obchodu na Náchodsku. Celkem zde zadrželi 3 035 kusů zboží podezřelého z porušování práv duševního vlastnictví. Pokud by se jednalo o originální výrobky, jejich hodnota by podle odhadu přesáhla 10,8 milionu korun.
Byla vydána verze 31.1 textového editoru GNU Emacs. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Já používám všude discard (skrz Btrfs, LUKS i LVM), ale zdá se, že to může být víc škody než užitku. Těžko říct. Asi to teda mám všechno špatně.
autodefrag mám všude zapnutý, i na SSD, ve stylu „because we can“. Je na nekonečnou debatu, jestli to dává smysl. Výkon by to zlepšovalo jedině při nějaké extrémní fragmentaci, která je nepravděpodobná. Opotřebení SSD to asi zvyšuje, ale jedině pokud je nějaká defragmentace skutečně potřebná a provádí se. Beru to tedy tak, že v případě hypotetické extrémní fragmentace by to (trochu) pomohlo s výkonem, za cenu opotřebení SSD — ale SSD je prostě k tomu, aby se používalo, takže co má být —, a v jakémkoliv jiném (běžném) případě to nedělá skoro nic.
Ano, chattr +C je pořád asi jediná možnost, jak lokálně aplikovat nodatacow. Disky s virtuály bych rozhodně dal do odděleného subvolume, aby se dalo v budoucnu plynule přejít na ten mount option, až jednou (snad) bude per-subvolume.
Mám za to, že fstrim používá seznam volných bloků v souborovém systému a ten bude fungovat vždy, zcela bez ohledu na to, zda je příslušné zařízení šifrované či nikoliv.
Problém je ale v tom, že discard i fstrim můžou (teoreticky) u šifrovaného zařízení vést k úniku jistých dat (například o rozmístění různých bloků se známým obsahem) a tím k oslabení zabezpečení, které šifrování poskytuje. Pár odkazů je tady. Záleží také na zvoleném typu šifry.
Já ho tam vždycky dávám. I kdybych nakonec při mountu filesystému discard nepovolil, není od věci mít discard uschopněný na všech ostatních vrstvách jako LUKS, LVM, GPT, kdovícoještě až po hardware. Pak se celá věc ovládá na jednom místě (mount option nebo spuštění fstrim) a není třeba myslet na těch několik dalších vrstev (a hledat v dmesg, kde se to zadrhlo).
…tak bych vlastně discard pro LUKS v /etc/crypttab nemusel (neměl) řešit?
Měl, protože /etc/crypttab se (pokud se nepletu) zkopíruje z /etc do toho initcpio obrazu / souborového systému, aby se v initramdiskové fázi bootu dal ten šifrovaný kontejner otevřít rovnou správným způsobem. A právě tam už musí to nastavení být, má-li se uplatnit.
Pokud jde o souborový systém uvnitř toho LUKS kontejneru, já dávám povolení discardu i do kernelových optionů, ale v tomhle jdu špatným příkladem ;-P, protože je to zbytečná blbost — v implicitním nastavení se totiž root (/) namountuje napřed read-only, takže discard nedává žádnž smysl, a pak se později přemountuje read/write, už podle /etc/fstab, kde bude discard povolený. Protože se provádí remount na read/write, discard se prostě bez problémů zapne.
U toho LUKS kontejneru/oddílu se ovšem žádná obdoba remountu nedělá — jakmile je na něm root (/), bude už otevřený stejným způsobem po celou dobu uptime systému. Proto by měl mít nastavení už od úplného začátku.
Ve Fedoře existují kernelové optiony, které si přečte Dracut a které umožňují zapnout discard v LVM, LUKS i Btrfs nezávisle na další konfiguraci systému. Už si nevzpomínám, jak přesně je to v Archu a/nebo na vanilla kernelech. Ale /etc/crypttab rozhodně v Archu funguje ve spojení s mkinitcpio přesně podle očekávání, tj. zkopíruje se do toho úvodního ramdisku (dokonce s hláškou během vytváření toho initcpio obrazu) a použije se pak při bootu velmi brzy, přesně jak je potřeba.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
/etc/mkinitcpio.conf v sobě správné hooky. Já mám například na jednom systému nešifrovaný /boot, protože GRUB kdysi dávno neuměl LUKS a neuměl tedy bootovat z šifrovaného oddílu (ach jo), takže mám GPT tabulku oddílů, na ní je EFI boot oddíl a druhý oddíl s LVM, v tom LVM je /boot (nešifrovaný) a všechno ostatní je LUKS oddíl, v LUKSu je další vrstva LVM a v něm malý swap a Btrfs (vše ostatní). Je to stejné jako konfigurace popsaná tady. Hooky v Archu pak musí být něco jako … lvm2 encrypt lvm2 resume …, aby se všechny vrstvy otevřely. (To například na Fedoře není potřeba, protože tam Dracut sám rekurzivně hledá a otevírá vrstvy abstrakce tak dlouho, dokud nenajde oddíl s požadovaným UUID, který poslouží jako root.)
Dnes už bych tohle^^^ asi nedoporučoval, protože GRUB umí LUKS, takže je možné mít jen jednu vrstvu LVM. Tedy mít GPT, na tom EFI + LUKS oddíly a v LUKS oddíle buď rovnou Btrfs, nebo LVM a na tom jeden swap LV a jeden Btrfs LV.
[petr@Archbang Diablo II]$ cat /etc/fstab UUID=1e1286cc-4640-46fc-8fd4-918b61f129cd / btrfs rw,relatime,ssd,space_cache,subvolid=5,subvol=/ 0 0 # /dev/sda6 UUID=b53aef57-cee8-472e-a8c9-d20b482c7198 /home btrfs rw,relatime,ssd,space_cache,subvolid=5,subvol=/ 0 0 [petr@Archbang Diablo II]$Nějak jsem se v tom nehrabal a swap už tak 3 roky vyplý (core i5 2450m @2.5GHz, 6GB RAM) a problém jsem nenašel. SSD je OCZ Vertex 4 a už to bude hezkých pár let, co jej mám :). Právě jedu na plasmě 5.7.x a ani GnomeShell nebo cokoliv jiného si nestěžovalo. Cheers
Tiskni
Sdílej:
